salalala

Je znát, že dvojka a trojka se točily současně. Trojce prostě něco chybí. Je lehce překombinovaná a místy skřípe, což je škoda, protože Zemeckis v ní vzdává poctu westernu. Přesto jde o důstojné završení série, která si po celou dobu udržovala velmi, velmi vysoký standard. Báječně sehraní Fox s Lloydem, do toho jim přihrává nová hrdinka. Výborná zábava s pár lahůdkami pro fajnšmekry (citace Taxikáře:)), nezůstává skoro nic dlužna svým předchůdcům. Jedna z nejbáječnějších trilogií v historii s takřka geniálními scénáři. 85%

Film vznikl ve stejném roce jako můj oblíbený Lovec jelenů. Obojí je sice z Vietnamu, ale pokaždé jinak. Návrat domů je film o válce bez války. Těžce psychologické drama jde až na kost všem osudům postižených lidí a kruté neochotě státu veřejně zaujmout postoj. Film lemuje vynikající soundtrack s největšími hity šedesátek od Beatles po Rolling Stones a hlavně vynikající herecké výkony. Voight i Fonda excelují, oba získali své Oscary zaslouženě. Společně s Půlnočním kovbojem je tohle nejlepší Voightův film. V závěru potom předvádí výborný výkon i Bruce Dern, který ale přece jen zaostává (a asi zaslouženě prohrál Oscara s Walkenem). Režie už mi nepřijde tak precizní, místy jsou tam taková lehce hluchá místa, proto dávám velmi solidní a lepší čtyři hvězdy, procentuelně 80%.

Den po projekci jsem spokojenější a spokojenější. První hodinka je dle mého tedy naprosto famózní a jde o výtečnou režijní práci s napětím a atmosférou. Uznávám, že trojka trpí velkým množstvím postav a hlavně absencí emocí, mně to ale v zásadě nevadí. Herecky jde o extratřídu, všichni jsou fantastičtí (Caine asi nejvíc, pro Balea jde o vrchol) a hlavně Hardy je děsivý záporák, vše uhraje očima a nepůsobí jako karikatura. Plocha skoro tří hodin je využita maximálně a možná ještě dalších dvacet minut bych snesl. Úžasná je také práce s hudbou, která využívá již starých motivů a přidává několik nových a efektních. Nolan zkrátka završení trilogie natočil jinak než předchozí díly, což rozhodně není špatně. Možná maličko přestřelil s hláškami, které se mi do jeho pojetí univerza moc nehodí, stejně jako vztah Batmana s Catwoman (mimochodem, velmi dobrá Anne Hathaway). Nic to ale nemění na tom, že The Dark Knight Rises je velkolepé završení trilogie, i když trošku jiné, než většina očekávala. Zatímco první dva díly fungovaly víceméně hned napoprvé, tady je nutné více zhlédnutí, aby to člověk plně docenil. Zatím dávám čtyři a 90%, není ale vyloučeno, že po imaxovské projekci půjdu o jednu výš. PS: Předpoklady se vyplnily a po druhé projekci v Imaxu dávám maximální možný počet, protože už mi všechno do sebe zapadlo a předchozí problémy se eliminovaly. Výtečné zakončení trilogie.

Ač se to z hodnocení a komentářů nemusí zdát, Dragged Across Concrete je dosud nejdiváčtějším filmem S. Craiga Zahlera. Ano, nechybí tu pro něj typicky explicitní násilí, stopáž se blíží třem hodinám a tempo je extrémně pomalé, přesto tu není v zásadě nic, co by mělo nepřipravenému divákovi vadit. Zahler od začátku nikam nespěchá a rozehrává hodně zajímavou zápletku, z níž dlouho není jasné, o co v ní vlastně půjde a jen si pohrává s diváckými předpoklady, které ještě protahuje zdánlivě prázdnými dialogy, které ale postupem času nabývají na důležitosti. Ono extrémně pomalé tempo tu má svůj význam, protože díky němu mohou diváci poznat obě titulní postavy a proniknout hluboko do jejich motivace a rutinních životů. Hodně překvapí minimum akce, která je tedy hodně brutální, úplně jí ale chybí syrovost, kterou Zahler proslul ve svých předchozích počinech, nijak to ale nevadí. Nejdůležitější je ovšem to, že příběh dokáže překvapit, není předvídatelný a do poslední chvíle není jasné, jaká bude jeho pointa. Mel Gibson a Vince Vaughn jsou fantastičtí a jejich vzájemné dialogy patří k vrcholům celého filmu, škoda jen, že ostatní už nejsou tak výrazní a tak nějak splývají a nebo jsou tu hodně málo (Udo Kier a Jennifer Carpenter). K dobru budiž přičten i velmi dobrý soundtrack, na němž se z velké míry podílel i sám Zahler. Dragged Across Concrete ve výsledku není tak syrová záležitost jako předchozí autorovy filmy, jeho tempo je možná zbytečně pomalé a na někoho může působit přehnaně staromilsky, přesto jde o výrazný a výborný počin, který se do našich kin opět nedostal. 80 %

Na Lone Survivor je víc než co jiného vidět, jak moc na něm Bergovi záleželo. Je znát, že si s ním dal velkou práci a chce složit poctu padlým vojákům, kteří sloužili v Afghánistánu. A samotného mě překvapilo, jak moc se mi jeho přístup líbil. Je pravda, že úvodní půlhodinka je dost nudná a hodně se táhne a divák se musí překlenout přes povinnou představovačku charakterů, která není nijak zvláštní. Pak se ale ústřední čtveřice přesune na nepřátelské území a film najednou nabere zajímavé obrátky. Berg servíruje hodně fyzickou a výborně natočenou akci, kde je všechno přehledné a zároveň strhující a umožňuje místy divákovi trpět společně s vojáky. Syrové scény se tu střídají jedna vedle druhé, a i když jsou vojáci možná zbytečně heroizovaní a adorovaní, nějak mi to nevadilo. Slow motiony jsou efektní, někdy možná malinko samoúčelné, ale pro mě pořád v rámci normy. Ocenit musím i výtečné masky, které jsou hodně realistické. Závěrečná třetina v afghánské vesničce zvedá hodnocení ještě víc, protože ukazuje válku z jiného pohledu a Berg velmi šikovně celou situaci osvětlí až při závěrečných titulcích. Ty jsou mimochodem parádní a v kombinaci s Bowieho Heroes neuvěřitelně působivé. Titulní čtveřice hraje velmi dobře, pozornost zaslouží hlavně Wahlberg, který naplno rozehrává své charisma a předvádí výborný výkon. Lone Survivor je překvapivě výborný film, který asi nesedne každému, ale případné zatracení rozhodně nezaslouží. 80%

I když u nás moc ryze válečných filmů nevzniklo, Nebeští jezdci jsou výborným zástupcem žánru a neztratili by se ani v kontextu evropské kinematografie. Jindřich Polák s minimálními prostředky natočil naprosto fenomenální záležitostí, která je poctou československým letcům v Anglii a mohl si dovolit takový luxus, že skoro polovina filmu je v angličtině a s titulky! Vzhledem k omezeným možnostem tu sice akce není moc, když už ale přijde, je výborná, a i když v určitých chvílích působí zastarale, pořád je působivá a v rámci možností realistická. Příběh jako takový tedy neexistuje, protože snímek je jen sledem jednotlivých epizod, které letci prožívají, přesto to stačí k tomu, aby si publikum k hlavním postavám vytvořilo nějaký vztah a dokázalo s nimi soucítit. Polák velmi dobře zachytil atmosféru, v níž nikdo neví, kdy na něj dojde řada a na budování nějakých hlubších vztahů není čas. Nechybí tu ani několik extrémně silných momentů (scéna s popáleným letcem je bravurní ukázkou toho, jak na malém prostoru ukázat tragédii války na postavě, která je zcela vedlejší). V obsazení, které tvoří vesměs méně známí herci, vyniká Jiří Hrzán v asi životní roli Prcka, kterou si vyloženě vychutnal a svým způsobem v ní vytvořil typicky českou postavu - velkohubý žvanil, který se nechce moc přizpůsobovat prostředí, když ale o něco jde, prokáže velkou odvahu. Závěrečná scéna na člunu pak je až mrazivou obžalobou války, která nemá smysl a jen ničí životy mladých lidí. Od absolutního hodnocení dělí snímek jen přece jen dost pomalý rozjezd, v němž dvacet minut trvá, než diváka úplně vtáhne a začne se v něm něco dít. Jinak ale vynikající záležitost, jejíž vznik se v kontextu doby rovná zázraku. 75 %

Opravdu hodně zajímavý a svým způsobem atypický Cronenberg. Po Dějinách násilí a Východních příslibech přichází tenhle Kanaďan s naprosto vybroušenou a takřka dokonale zvládnutou konverzačkou. Od začátku ví, co dělá a co přesně chce říct. Je fascinující, jak vkusně dokázal zrovna on prodat ty věci, o kterých se ve filmu mluví. Absolutně nevyzní vulgárně a jsou brány smrtelně vážně, což tomu jen prospívá. Naprosto dokonalá a precizní režie s důrazem na každý detail, což je vidět hlavně ve scénách s měřením těch impulsů a reakcí, či co to bylo. Samostatnou kapitolou jsou ale herecké výkony. Ty sledovat je přímo radost pro oči - výborný Fassbender s charismatem až na půdu, skvostný Mortensen, který září každou vteřinu a děsně si to užívá, ale hlavně Knightley - tu mám rád, ale nikdy bych nevěřil, že v sobě má tohle - pravděpodobně životní výkon, naprostá lahůdka. Zmínit se musí takřka geniální Cassel, který tu sice moc není, ale rozhýbe zbytek příběhu, takže tu má opodstatnění. Jediné, co mi trošku vadilo, byly až moc ostré střihy a přechody z jedné události do druhé a možná trošku pozvolnější tempo druhé poloviny. Film, který asi mnoho lidí zklame, protože budou čekat něco jiného, mě ale dost nadchnul. Rozhodně doporučuju. 85%

Jeden z nejlepších, ne - li ten vůbec nejlepší Making Of, jaký jsem kdy viděl. Celý produkční a tvůrčí postup je tu rozebrán úplně do šroubku. Zájemce a nadšenec se tu dozví kompletně všechno, co je potřeba k tomu, aby natočil takovejhle biják. Nemám slov, mluví tu snad všichni zúčastnění a hlavní devízou dokumentu je časový odstup, se kterým tvůrci mluví. Jediná výtka, která mě napadá, je fakt, že se tam moc nemluví o spolupráci s Vangelisem. Jinak je tam úplně všechno. A ano, patřím k těm, co si mysleli, že se kouknou na hodinu a dají si pauzu a dokoukají druhý den. Nešlo to, dal jsem to v kuse. Taková je to bomba. 100%

Povedený film se silným obsazením. Malkovich s Close jednoznačně vedou, a i když si ze začátku musíte na Close zvykat, ke konci už si tam neumíte představit nikoho jiného. Malkovich je výborný, skvěle charizmatický a uhrančivý. Michele Pfeiffer a Uma Thurman jsou taky vynikající, zejména u Pfeiffer mě role takové křehké ženy překvapila. No a Keanu Reeves je tady sice strašlivý "cucák", ale podstatu role vystihl dobře. Filmu dost pomohl scénář, který je velmi dobrý. Osobně mi ale přišlo, že ve třech čtvrtinách se film nějak zamotává a lehce ztrácí tempo, závěr to ale všecko vyvrací a je naprosto strhující. Frears to zvládl a natočil výborné kostýmní drama s prvotřídním hereckým obsazením a dobovou atmosférou a hlavně erotickým napětím a jiskřením po celou dobu.

Poměrně dost slabý film, který je po pár minutách šíleně předvídatelný. Což by nevadilo, kdyby alespoň něco fungovalo. Bohužel tu toho ale moc nevychází. Lekačky jsou spíš k smíchu a zlo vypadá dost levně. Aspoň, že na začátku je pár dobrých scén, které dávají příslib do dalších minut a jakž takž funguje atmosféra, která s přimhouřením oka vydrží až do konce. Závěr postrádá snad všechno, nejvíc ale logiku, která se mu vyhnula velkým obloukem (obludy nemají rády ostré světlo, proto budu v pokoji po tmě). Tři hvězdy, které s notnou dávkou shovívavosti dávám, jsou do značné míry hlavně za vynikající Bailee Madison, která s přehledem strčí do kapsy snad všechny dospělé představitele. Ono to ale není nikterak těžké, když Holmes hrát neumí a Pearce jede evidentně na půl plynu a nejraději by dělal něco jiného. Tím ale její výkon nechci shazovat, protože to není fér. Je úžasná a díky ní se film dá bez újmy dokoukat. 50%