Qitek

Luxusní dialogová palba, zdynamizovaná Boylovou soustředěnou režií, bez velkých okras, vizuálních bonbónku a podobně. Pro někoho nudné, natáhnuté... Já chtěl ještě hodinu navíc. Emo finále bezchybné.

Vlastně jsem nečekal vůbec nic. A že Legend taky nic nepřináší. Zato je ale poctivý, dobře odehraný i důstojně zrežírovaný a nemůže urazit vyloženě asi nikoho. A když si ho bez nějakého velkého očekávání prostě jen tak pustíte někdy odpoledne, může být vlastně ok. Nic víc.

Plno skvělých herců, ale nikdo z nich přesto nevyniká, snad jen s vyjímkou Deppa, u kterýho mě stejně jakýmsi způsobem sral ten viditelný pudr. Nic ve zlém, je ve své roli výborný, ale proč on a ne někdo prostě starší? Kamera i obrazový grading super, ale nijak nevyniká. Příběh - staré housle, které díky režii nijak nevynikají... Tenhle film nijak nevyniká. Prázdné, bez emocí prošpikované neosobním vyprávění o jednom zmrdovi a pak konec. Doufám, že to nezačíná být Scotta Coopera trademark. Ten člověk umí atmosféru i silné momenty. Ale tohle je potřetí, kdy z kvalitního materiálu celek vyšumí do prázdna. Díky za nic vlastně. Black mass.

Emoce i film roku. Naprosto úchvatná záležitost a odháněl bych klackem jakékoliv informace o tomto filmu. Pustit to člověku, který neví do čeho jde, je totiž síla. Byl jsem u toho. Film obsahuje pro mě zároveň i tu nejsilnější, nejkrásnější scénu za rok 2015. Ano ta s kobercem v zadu v autě. Sorry Leo. Tvá dechberoucí scéna s medvědem byla překonána emocemi.

Kdyby to bylo špatně natočené, nestál by za kamerou Ridley. Takže jo. Hezky natočený. Odškrtnuto. Nic, ale nic víc. Naprosto průměrný áčkový film.

Strhující filmařina, která se sebou nese neduhy v podobě příběhu lidského "terminátora", který toho přežil tolik, co tři lidé dohromady, ale především fakt, že první polovina filmu dává bezdebat té druhé polovině na prdel. Glass je nepochybně nezlomná a silná osoba, ale její putování za pomstou začne býti prostě a jednoduše trošku ploché a přímočaré. První polovina filmu je úžasně dechberoucí, tvrdá a sype dynamiku, jakoby to byla samozřejmost za podpory fenomenálního Lubezkiho, jehož kamera vám může z počátku i vadit. Nemilosrdná nálada filmu, skvělí herci, jak chraptící a slintající Caprio tak Hardy, dělají ze svých jasně daných a plochých postav něco navíc. Emmanuel Lubezki a Alejandro sice v životní formě, přesto se nemohu zbavit dojmu že u Inarrita je to vyhoněnej manýrismus a vsazení žolíka právě na Lubezkiho. Film je od druhé poloviny moc prázdný a místy až až rozvleklý ( snové scény jsou naprosto zbytečné-nepočítám li ty popisné z minulosti. Naštěstí jich není tolik). ty artové scény spíše iritovali a brzdili tempo filmu. Ale Alejandro křičí “Jsem umělec!” Těžce krví a zimou vydřený čtyři.

Naprosto o hovně (doslova). Hovna tam, bláto tam, prší, smrká se, flusy lítají tam a zpět,zvratky... Přesto jsem na to hleděl po celou dobo stopáže a říkal si, tady někdo vysmrkl, vyflusnul či vysral doslova duši, co se výpravy týče. To samé nemohu říci o příběhu. Neuchopitelný chaos, kdy na scénu přijde někdo, zprava zase někdo, vyzvedne toho, aby zleva přišel tenhle a skončila scéna u toho vzadu. A z plátna, obrazovky či mobilu - jak chcete - se ta špína a hnus doslova dere ven v takovém měřítku, až je ten smrad a vlhko hmatatelné a vy si vlastně uvědomíte jak jste čistotní, i kdyby jste dva týdny neviděli sprchu. Co se výpravy, kostýmů a masek týče, nechal jsem bradu dole, ano. To je opravdu něco. Dál už jsem neviděl nic. A to jsem držel. Celou dobu. Možná si měné uletět v těch hovnech a špíně a chytnout se něčeho, co by připomínalo příběh? Symbolika je zde hodně vymodlená, než úmyslná.

Absolutně průměrný Marvel, který svým pojetím jede vlastně v zajetých kolejí, jen (samozřejmě) zase trochu jinak. Peňa by měl přemýšlet o roli komika, protože to co tu předvádí mě rozesmívalo víc, než za poslední roky dokázali Snadlerové, Francové, Rogenové a podobní vyčpělí komici. Vtip z tohoto charakterového herce doslova stříká. Celý film se nese tak nějak v dobrém (jak jinak) tempu a v podstatě mu není co vytknout, problém je, že ani co vyzdvihnout. KAŽDOPÁDNĚ se dostávám k poslední 20 minutovce, ze které jsem doslova nadšen, pobaven a originalitou se tu rozhodně nešetřilo! Posledním dvaceti minutám dávám plnou palbu. Skvost. A všechnu tu peckoidnost (mašinka Tom, The cure hrající z mobilu v padajícím kufru plných předmětů, zvětšený mravenec, nanočástice) ještě podporuje... Ano Peňa.

Tři s odřenýma ušima. Asi tuším, proč je kolem toho takovej pozitivní humbuk. Není to takovej průser jako trojka a je to lehce zábavnější než dvojka. Jinak kde nic tam nic, nic proti ničemu nazdar. Průměr průměru. Tak tam zas zdrhaj děcka, U.S. námořník je Alfa (samec), co se kámoší se starýma predátorama (au), záporák s nějakejma těma úmyslama a pak... tu nesmí... chybět... chrrrrrr chrrrrrr.... zívačka jak blázen.

Něco tak do sebe zahleděného jsem už dlouho neviděl. Nepamatuji se, kdyby mě průvodce filmem tak silně iritoval svým do sebe zahleděným názorem, jako zde.