Djflash

Dlouho jsem uz zadny komentar nepsal. Zde, ale musim udelat vyjimku. A to z toho duvodu,ze film Bullet Train naplnuje (aspon tedy podle meho nazoru) definici akci komedie. Snimek uz od zacatku dava vedet, ze se rohodne nebude brat vazne, pritom si ,ale scenarista zak olkewicz pripravil pro divaka solidni pribeh jenz vypravi neotrelym zpusobem s potrebnou davkou humoru. Coz pod taktovkou dnes jiz zkuseneho rezisera Davida Leitcha jenz se postaral o precizni akcni cast snimku. Spolecne tak vytvorili nesmirne zabavny koktejl  akce a komedie jenz uz dnesni dobe jen tak neuvidite. Hlavni hrdina s krycim jmenem beruska v podani Bradda Pitta ma za ukol ve vlaku ukrast kufrik, a pri nejblizsi prilezitosti vystoupit. Jenze nez se tak stane zazije opravdu nevsedni dobrodruzstvi, ktere ani on sam necekal. Spolucestujici ve vlaku zde totiz nejsou jen do poctu a kazdy tu je z nejakeho duvodu a sleduje pouze svuj vlastni zamer. Vedlejsi postavy a jejich pohnutky dodavaji filmu potrebnou dynamiku a neustale pohaneji dej filmu kupredu. Herecke vykony jsou tu na vysoke urovni  a hlavne na Bradovi bylo videt jak si pobyt pred kamerou uziva. A pokud to byla  jedna z jeho poslednich roli tak se rozhodne nema za co stydet. Jak tedy ve zkratce nejlepe popsat snimek pro nezasvecene divaky? No je to jako kdybyste vzali Getlemani od Guye Ritchieho smichali to s akci od Johna Wicka a k tomu jeste pridali zbesilost Kill Billa od Quentina Tarantina a vyjde Vam Bullet Train. Ja vim co si ted asi rikate, ze je to az prilis divoka kombinace a vite co mozna mate pravdu, ale ten kdo to neuvidi na vlastni oci tak nepochopi. Pro me je Bullet Train poctiva akcni komedie se vsim vsudy na kterou se vyplati zajit do kina.

K filmu Room je zbytečne cokoli psát to musí člověk PROSTĚ VIDĚT !!!!!! Hlavní kouzlo tohoto snímku totiž paradoxně tkví v tom, že čím míň o něm víte tím větší je celkový emocionální zážitek po jeho skončení

Knižních předloh na postapokalyptické téma s romantickým podtextem je poslední dobou jako šafránu, a proto není divu, že nás společnost Summit postupně zásobuje filmovým zpracováním jednotlivých knižních bestselleru podobného typu. Tentokrát si vzali tvůrci na paškál Sci-fi trilogii od mladé spisovatelky Veroniky Roth. Dějové se nacházíme opět ve vzdálené budoucnosti na Zemi, jenž se vzpamatovává z těžkého válečného konfliktu. Lidstvo se samozřejmě snaží dalším válkám co nejlépe zabránit, a tak vymyslí systém, jenž je založen na rozřazování obyvatelstva do pěti skupin dle jejich vlastní povahy. Začlenění je totiž důležité. Naše hrdinka s tím má ale docela vážný problém, protože nezapadá ani do jedné, z pěti frakcí, a tito lidé se zde nazývají Divergenti. Tato úzká skupina je pro společnost nebezpečná, sice jsem tak úplně nepochopil proč tomu tak vlastně je, ale z příběhu to jasně vyplývá. Důležité je, že zápletka se tak nějak probudila k životu, a snímek má tak o čem vyprávět. Při sledování tohoto počinu u mě převládal pocit, že film se snaží co nejvíce přiblížit fenoménu jménem Hunger Games , a to snad ve všech směrech. Bohužel se to vůbec nedaří, a film tak na to z velké části ke své smůle doplácí. Problém je že v tomto imaginárně vymodelovaném světě vůbec nic nefunguje tak jak by mělo, a proto se zákonitě nemůžeme moc divit, že příběh nedává ve větší míře moc smysl. A to přitom sledujeme více než hodinové marné snažení naší hrdinky začlenit se do společnosti, které je doplněno rádoby komplikovaným a nezáživným vysvětlováním o funkčních principech tohoto světa. O něco zajímavější je druhá polovina filmu, kde jsou k vidění vcelku povedené momenty, ať už jde o psychedelické výjevy zamilovaného páru či závěrečnou bitvu o svobodu. To je ale strašidelně málo, na to jak dlouhou stopáží snímek disponuje, a podle mého názoru by zde prospělo více jak půlhodinové zkrácení, které by tak filmu umožnilo mnohem svižnější tempo, a celkově rychlejší spád. Další závažnou chybu shledávám V hlavní představitelce, ze které chtěli autoři udělat stůj co stůj jakýsi nový klon Jennifer Lawrence, což se také minulo účinkem a je to velká škoda, že to tak dopadlo. Celkově vzato je to velice nevyvážené a Kate Winslet jako jedna z hlavních hereckých hvězd se tu objevuje spíše sporadicky, takže po této stránce také nemohu nikoho vyzdvihnout, Jediné co tu stojí za trochu té pochvaly je hudba, kterou má převážně na svědomí Junkle XL, V celkovém součtu je Divergence je tak jen dalším Teenagerovským filmovým románkem pro určitou cílovou skupinu. My ostatní můžeme jen doufat, že do budoucna pro další části již připravované trilogie se autoři poučí z předchozích chyb a další díly budou o hodně zajímavější a napínavější něž jejich začínající předchůdce.