xxmartinxx

Líbila se mi práce s barvami doplňující určitou snovost - přece jenom jde o film zapadající spíš do americké high school komedie, nemám pocit, že to je nějak napojeno na naše prostředí - ale to vůbec nevadí, protože zdát se může člověku klidně něco takového. Zároveň jsem měl trochu nepříjemný dojem, že kdyby se nakonec objevilo logo Kofoly, mohla by to být typická reklama - neurčitý naivní nostalgický good feeling. Ale tohle je studentské cvičení, nepotřebuju to přehánět s nároky - už jen ty barvy byly hodně dobré. (Zpětně koukám, že kameru jsem chválil i u Uhlíkova jiného filmu, takže asi ví, co dělá.)

Hodně se mi líbilo Vyměnila jsem si směnu, takže očekávání na další věci Kučery u mě nejsou malá, a tohle mě nezklamalo. Teda až do konce - potřeboval bych pořádnou pointu. Jinak ale některé momenty vtipné a práce s herci skvělá.

Využívá to působivost černobílé kamery celkem bez zvláštních výmyslů - až jsem na sebe naštvaný, že tomu zas a znova propadám. Chtěl bych dát tři jen proto, že smutné koukání by nemělo stačit a spoleh na voiceover by neměl být ok. Ale co nadělám... Líbilo se mi to.

Představte si k tomuhle napsat synopsi... autorovi nezávidím. Jaké bylo zadání tohohle cvičení? Líbila se mi sugestivní kamera. Líbilo se mi, že jsem z toho cítil jakousi urgenci a tíseň... Předat silnou emoci je na pětiminutový kraťas nakonec ok.

Rozhodně je potřeba ocenit tak odlišný feeling, než má většina FAMU filmů. Jména autorů vypadají cizokrajně, dává to smysl. Za něčím si to jde, něco to zkouší. Zároveň to má určitý nádech neuspokojivé banality ke konci, což je škoda - přitom totéž by šlo prodat o dost efektivněji.

Dokument začíná úryvkem dialogu na černé obrazovce, po ní vstupuje osoba z nepořádku svého bytu... Můjbožínku, to je taková šablona! Je to jako by počítačový algoritmus dal dohromady záběr po záběru dokument založený na to, jak se to dělá nejčastěji. V důsledku toho ten film na nějaké základní rovině funguje, ale vydržet s ním těch 30 minut je zároveň hodně obtížné.

Mělo by to potenciál - dobří herci a funkční námět, ale dost nesoustředěný scénář a nejasná komunikace s publikem. Tohle je ta situace, kdy je rozhodně problém, že půl filmu není jasné, o čem vlastně je.

Posledním neonovým záběrem se potvrdí, že jde o film muže. Jinak mě nenapadlo, že když jsem u Valtrova Enter-Exit psal, že má anachronicky cudný přístup k zobrazení sexu neúměrný tomu, jak velkou roli sex hraje, že o čtvrt hodiny později budu koukat na další jeho film, který je ještě víc založený na sexu a i v něm je sexualita a šířeji fyzičnost zobrazena naprosto fádně a konvenčně.

Říkat, že coming out je klišé, už je samo o sobě klišé. Já si myslím, že studentský film je právě vhodná chvíle, kdy se s takovým tématem vypořádat. Je to přesně ten mix známého a otevřeného interpretaci, na čem může student dokázat schopnosti. Tady to bylo ok, možná trochu prostřih? Jinak u tohohle filmu mi přišly legrační ty cudné "jedna bradavka povolená" sexuální scény - když sex tvoří tak důležitou součást děje, chtělo by to s ním pracovat trochu dynamicky, nebo najít v případě neochoty jiné řešení. Je rok 2020 přece jenom, dneska se to dá nějak řešit.

Tyhle naivní orwellovské variace vždycky dělají víc škody než užitku, protože šíří dost absurdní představy o totalitě a spíš otupují vůči jejím opravdovým nebezpečím na úkor nicneříkajících strašáků. Tahle historka navíc nedávala smysl ani na základní rovině - kde se vzal v tomhle světě vůbec nějaký knihovník, aby mohl být souzen? Za pochvalu stojí určitě vymakaná formální stránka vybočující z televizního standardu a určitě platí, že tahle epizoda nějak vystihuje svou dobu - ale vůči těmhle naivním antiutopiím jsem celkem nevstřícný.