Hoyt

Snad nejrychleji uběhlých 105 minut za poslední dobu. Klidně bych zvládnul ještě dalších 20 minut navíc. Technické věci jsou ve filmu velmi dobře vysvětleny prostými slovy pro všechny, kteří nejsou zapojeni do světa IT. A myslím, že je to dobrý nápad, protože tento film je tím pádem pro všechny. Každý, kdo bude dávat alespoň trochu pozor tomu porozumí. Jako bonus sympatičtí a snaživě hrající herci plus pro mě nadmíru výtečný twist ( netwist ) a uspokojivý konec. Jen škoda pomalejšího rozjezdu, protože jakmile začne film gradovat tak mnoho času do konce nezbývá. Během sledování filmu jsem si vybavil film https://www.csfd.cz/film/351648-coherence/prehled/.

Celou dobu jsem si přál, aby snímek měl jinou pointu než jakou měl ale i tak velmi znepokojivý zážitek. Nevím jestli to bylo tou půlnoční projekcí ve Varech ale v jedné děsivé scéně mi i vyhrkly slzy do očí a to už je co říct. Nearer My God To Thee z úst Riley Keough je strhující broukal jsem si to ještě pár hodin potom. Hodně silné 4*. (KVIFF2019)

První hodina je klasický žánrový průměr, ale to se děje potom je naprosto nevídaná věc, která tento film vynáší hodně nahoru. Trailer jsem před filmem neviděl takže jsem byl mile překvapen ze závěrečné šíleno-ujeté pointy a přehlídky všeho možného i nemožného. Herci sem byli vybráni celkem kvalitně, jen Sigourney Weaver se divím že to vzala.

Už po prvních pár scénách jsem věděl, že jsem ani trochu netrefil v co jsem doufal (fantasy toho moc nebylo). Zbytek filmu byl pro mě utrpením. Dlouhá stopáž, nesympatické postavy a jejich charaktery, uřvanost, trapnost a buranství s nezajímavým příběhem. Nadšené ohlasy ale dokážu pochopit. Já jsem se tady ale totálně minul. 1* pouze a jenom za řemeslnou práci.

Velice temná ale povedená pohádka podle skvělé Hauffovi předlohy. Na Německou produkci lehký nadprůměr.

Divím se zdejšímu hodnocení, protože jediné co za něco stálo byly návraty do minulosti. Příběh nebyl moc originální a bylo předem jasné jak to dopadne navíc ta vražda dívky nepromyšlená a celkově to vyznělo divně.

Lepší režisérský debut si snad ani lépe nejde představit. Mike Cahill stvořil silné a hypnotizující dílo se skvělým scénářem a celkovou myšlenkou. William Mapother a zvláště Brit Marling si zaslouží poklonu, protože ta co předvedla to se jen tak často nevidí. Po dlouhé době jsem spokojen ve všech směrech počínaje od kamery až po nevšední hudbu. Závěr je parádní a donutí ještě několik chvil po konci přemýšlet.

S Rachel Weisz si nenechám ujít žádný film, kde má alespoň trochu větší roli. I tady je naprosto geniální a odvádí parádní výkon. Oproti Agoře se její role o moc nezměnila i tady bojuje proti větší síle. Tentokrát přijíždí do poválečné Bosny a řeší celosvětově přehlížený problém a to obchod s bílým masem do kterého je navíc připletená OSN. Strhující a pravdivý příběh o jedné statečné policistce.

Na film jsem se těšil hlavně poté co jsem si přečetl obsah ale absolutně jsem nepochopil nic. Během projekce co lidé postupně odcházeli ve velkém jsem myslel asi dvakrát nebo třikrát že bych mohl něco pochopit ale vzápětí mě hned tvůrci dostali do stavu, že jsem nevěděl nic. Klobouk dolů natočit něco takového na jeden záběr ale za mě naprosto neuchopitelný film a to mám podobné snímky rád.

Docela škoda mohla z toho být celkem bomba, kdyby se to dostalo do správných rukou. Nadruhou stranu na to, že to není americký to docela ujde. Nápad je velmi originální ale scénář se mi zdál nedotažený. Pár vtipů pobavilo hlavně od prezidentky a nejvíce rozhovor dvou Němců o hambatých fotkách.