Salavard

Mr. Bean, co dodat...

Tady je to pro mě těžké. Za skvělou kameru, hudbu, skvělé herecké výkony, výbornou režii, za tu tíživou atmosféru a za…prostě všechno je tady perfektní, včetně nápadu točit černobíle pro dokreslení již tak ponuré atmosféry. A ta holčička v červených šatech…Velice dojemný film. Otázka je, za co srážím jednu hvězdičku? Je to poměrně jednoduché. Film je zbytečně dlouhý, konec se mi nelíbil. Co je ale nejdůležitější, nelíbilo se mi, že Schindler zde byl nakonec vlastně vykreslen jako člověk, který chtěl pomáhat židům, který litoval svých provinění, který nakonec nebyl tak špatný. To je výsměch historii. Každému, kdo dal plné hodnocení, doporučuju nastudovat si něco o tomhle milém pánovi. Mně osobně to vadilo natolik, že jsem musel s hodnocením jít dolů. Přes veškeré nezpochybnitelné kvality tohoto snímku je vykreslení hlavní postavy takovým způsobem, jako zde něco, co nepřekousnu.

Předem upozorňuji, že nejsem Hrabalův fanoušek. Vše, co jsem se od něj snažil přečíst jsem po chvíli musel odložit, prostě se mi to nelíbilo. Menzela mám naopak docela rád, ale tohle, dámy a pánové, chtělo se mi zvracet. Bylo mi z toho filmu vážně fyzicky nevolno. Máme opravdu tak velkou potřebu ukazovat, jaký jsme svině? Má náš národ nějakou zvláštní masochistickou úchylku? Proč se tak rádi srážíme a ještě tomu tleskáme? Je mi z takových filmů už vážně špatně. A vím, že je to podle knižní předlohy a právě proto taky Hrabala nemusím. Celá tato skutečnost přebyla veškerá pozitiva, pokud o pozitivech zde můžeme hovořit. Už chápu, proč u našich německých sousedů měl pozitivní ohlasy. Pane Hrabale, pane Menzele, jděte se s tímhle vycpat. Já se na takový hnus odmítám dívat!

Je to zvláštní, film to nebyl špatný, ale vysoké hodnocení mu dát nemůžu. Je to hlavně zapříčiněno jeho přílišnou délkou, moc se vleče. Také mě už unavuje, jak je dneska moderní pídit se v osobním životě slavných osobností a nalézat, že ten a ten chlápek byl gay. Nevím jak ostatní, ale mě je to naprosto u něčeho. Chyba tohohle filmu je totiž i právě to, že spoustu času tam zaplácá jeho homosexuální vztah. To mě vážně nezajímá. Na druhou stranu velice kladně hodnotím snahu o historickou autenticitu a kvalitní výpravu. Herecké výkony nejsou špatné, ale už jsem viděl určitě kvalitnější. No a ta délka, usínal jsem u toho. Celkové hodnocení je tedy tak někde na pomezí mezi kvalitním a slabým filmem, přesto si svoje 3 hvězdičky zaslouží, existují totiž daleko horší snímky...

Není válečný film jako válečný film. Zde rozhodně nečekejte efektní masové bitvy. To, co je zde působivé a nahrazuje moderní filmařské triky, je dokonalé vystupňování atmosféry, psychologie postav, vnitřní monology. Ano, ve filmu se vlastně moc nemluví, zaznívají hlavně myšlenky 3 ztracených výsadkářů za nepřátelskou linií. Cítíte jejich strach, napětí, cítíte tu hrůzu války která je daleko a přitom tak blízko. Vojáci svádí vnitřní boj sami se sebou. Strach je totiž ten největší a nejhorší nepřítel. Od začátku do konce máte stejně tíživý pocit, jako zažívají hrdinové filmu. Konec je poměrně překvapivý. Tedy, jak se to vezme. Silně protiválečný snímek se skvělými hereckými výkony. Kdo nemůže být bez akce, ať radši jde dál, tohle nebude nic pro něho. Pro ty ostatní je to film k zamyšlení, velmi vážný, smutný až tragický. Rozhodně nic na sobotní pohodový večer.

Další pecka americké kinematografie, myšleno samozřejmě nanejvýš ironicky. I když jsem se sebevíc snažil nebrat film vážně, musím se v tomhle případě uchýlit k expresivnímu výrazu – je to totální sračka! Americký prezident v čele letky letící vstříc mimozemskému nepříteli. Tomuhle snad můžou tleskat jenom hloupí amíci. Infikování mimozemského počítače přes Windows 95, první budova, kterou nepřátelé zničí je samozřejmě Bílý dům a další kupa hnoje. Není to zábavný, je to trapný, strašně kýčovitý, ubohý, musím říct opravdu debilní zábava pro hodně nenáročné lidi, když to řeknu ještě hodně slušně. Přiznám se, že na tomhle filmu najít nějaký pozitivum je nemožný. Máloco má u mě tak jistě předplacený místo v odpadu, jako tenhle spektákl…

Kdo by to byl kdy řekl, že se já, člověk, který drtivou většinu sitkomů odmítá sledovat, zamiluje do 5 hlavních postav a prožívá s nimi jejich každodenní starosti a radosti. Skutečně nejsem příznivec sitkomů, přijde mi to jako jedna z největších hovadin, která běží na různých televizních kanálech (hned za telenovelama). Přesto jsem se nechal zlákat k tomuto a musím říct, že nelituju ani na vteřinu. Právě naopak. Je to o to víc překvapující, že takový seriál Přátelé mi lezl krkem. Nesympatičtí herci, resp. postavy, hloupé vtípky a přílišný povyk okolo nich zapříčinil mojí averzi k tomuto sitkomu. Dohromady jsem viděl možná tak 20 dílů, ale ani jeden se mi moc nelíbil. No ale zpátky k HIMYM. Na jednu stranu se může zdát, že je to laciná kopie Přátel, jenomže skutečnost je taková, že tohle Přátele strčí hravě do kapsy! Neskutečně vtipné dialogy, zábava od začátku do konce, zajímavé příběhy, veselé historky, různorodost vtipů, velice sympatické postavy, kterým věříte, že jsou skuteční přátelé. Slušné herecké výkony. A kdyby ani tohle všechno nestačilo, přichází na řadu trumf, který přebije všechno – Barney. Takhle vtipnou postavu jsem od dob Mr. Beana snad ještě neviděl. Suma sumárum jsem se bavil u každého dílu a teď musím netrpělivě vyhlížet každý týden nové díly. Závěrem bych si dovolil citaci mistra, která vystihuje přesně tuhle postavu: „When I get sad, I stop being sad and be awesome instead. True story." - Barney Stinston

Zde mi překvapivě vůbec nevadil americký patriotismus. Byl tady totiž namístě. Co hodnotím kladně je napínavý příběh plný zvratů nevyhýbající se smrti několika hlavních postav. Hudba je velice zdařilá, kostýmy a výprava jakbysmet. Lze tady názorně vidět, jak se Američané snaží, když se jedná o jejich vlastní historii. Škoda, že taková snaha není ve více historických filmech z jejich produkce. Výtku mám k přílišné snaze idealizovat jak na jedné straně Američané sami sebe a na druhé straně ukazovat za každou cenu, jak byli Angličané ti špatní. Mohl bych kritizovat i přílišnou rozvleklost. Přesto můžu s čistým svědomím říct, že film, jako celek se mi líbil, bavil jsem se u něj a i přes další chyby, které by se na něm daly najít, hodnotím snímek velice kladně.

Hnus, zvrácenost, krev, vulgarismy. Nic víc, nic míň. A tohle má být kult? Jedničku jsem vypustil a viděl dvojku, abych věděl, proč se k tomuto těžko popsatelnému jevu již nikdy nevracet. Jak se proboha tohle někomu může líbit? To jsou všichni tak úchylní? Tohle je velký úpadek kinematografie. Absolutní odpad, který postrádá všechno, plný je jenom toho, co jsem napsal na začátku. Pokud se tohle někomu líbí, pak tedy můžu říct jen: Bon Apetit!

Možná se nejedná o převratné sci-fi, možná zde není převratná zápletka, možná, možná. Co ale nemůžu tomuto filmu upřít je myšlenka. Ta je zajímavá. Zajímavé jsou i interiéry, krásné exteriéry a kontrasty mezi světlem a tmou. Nádherná je hudba, nádherné jsou vystrašené pohledy Cassie (myslím, že jsem se do ní zamiloval), nádherné jsou i Kappovi oči (ne, nejsem homosexuál), nádherný je závěr i přes zbytečný ústřel s…No to uvidíte sami s čím. Výborně jsem se bavil a i když by se dalo pár věcí vytknout, pořád je to hodně kvalitní sci-fi, jakých zas tolik není a to říkám jako fanoušek žánru.