Krt.Ek

Teď hluboce smeknu svůj klobouk. Britové natočili další vtipný seriál. Na tom by nebylo nic zvláštního. Umí to přece nejlíp na světě. Ale důležité je námět tohoto britcomu. Věřte nebo ne je to 2. světová válka. Hodně, hodně těžko se vytváří komediální seriál o válce. Přece jenom není to veselé téma. Ale garantují vám, že se budete smát. Teda pokud nejste fanatičtí francouzští patrioti. 90%

McQueenův debut Hlad mě celkem nudil, ale tohle jsem si užil, už jsem totiž tušil do čeho jdu - McQueen i zde používá, dá se říct, prázdné scény. Námět a herecký výkon Michaela Fassbendera ale vše přebijí. Mám totiž pro filmy o odcizeném člověku slabost, a tady to je dovedeno do dokonalosti. Chtěl bych jen říct, že si o Brandonovi nemyslím, že je cynický nebo arogantní či přehnaně hédonicky, spíše naopak, je hypersenzitivní. A takové dnešní bezcharakterní konzumní společnost (film také reflektuje důsledek expanze západního světa, proto se bude výše zmíněná definice týkat především USA) semele a udělá to, co jsem viděli ve filmu. Téměř neemoční jedince se závislosti na cyklický se opakujících sexuálních aktivitách - přičemž jsou závislí na doteku a na pocitu přijetí (o to IMHO v této závislosti primárně jde). 80%

Z ostrovní trilogie je "Hanba" filmem, kterýžto se filmu, tak jak ho my diváci (hlavně mainstream) známe a vnímáme, podobá nejvíce. Ano, zůstává tu hodně věci nevyřčených, za všechno si například všimněme Bergmanovy apolitičnosti, kdo nám tu válčí a proč? Fabule je oproti předchozí "Hodině vlků" a následující "Náruživosti" ale nejzřetelnější. Dovoluji si tvrdit, že hlavně proto dosáhl tento snímek nejslušnějšího ratingu, díky své otevřenosti (pokud to tak můžeme nazvat) divákovi. Každopádně mne osobně to moc nezaujalo, dva experimentálnější snímky mi byly bližší, pustil bych si je radši, Hanba nepřináší nic nového - to, že válka negativně determinuje lidí, vím už z jiných filmů. 65%

První půle zábavná díky opravdu netradičnímu superhdinovi respektive antihrdinovi, druhá trapná svou snahou o typické americké moralizování. Proto nemohu hodnotit jinak. 50%

Přestože se to tváři tak nějak všelijak, je v tom filmu moudrost platící vždy a všude, jedna z velkých pravd: Carpe diem, dokud dýcháš, nezoufej a nedoufej, nýbrž žij! A nic se neboj odejít, až nastane tvůj čas. 85% Season Challenge Tour 2015

Antisemitismus, v čem tkví jeho nebezpečí? Opravdu je v západní civilizaci zakořeněná bezdůvodná nenávist k židům, jak se nám snaží namluvit masová média či organizace jakou je například ADL? Mají pravdu v tom, že každá proti-židovská a proti-izraelská tendence musí být co nejpřísněji potlačena jako nutná prevence vůči terorismu? Nebo je pravda na druhé straně barikády ,a ze slova "antisemitismus" se stála nejmocnější zbraň v rukou sionistických a amerických prospěchářů? __ Nejsem tu od toho, abych dělal soudy (ať si každý udělá svůj názor sám), přesto mě něco znepokojuje. Výchova izraelských studentů, myslím, že není něco v pořádku, když se do nich hustí myšlenka, která spočívá v nezpochybnitelném faktu, že je nenávidí celý okolní svět. To si izraelské školy neuvědomují, že ze svých studentů vychovávají xenofoby (jako důkaz scéna v Polsku, rozhovor, který ve svém komentu zaznamenal uživatel Niktorius)? 80%

Navštivte radši Tokio. Neprohloupíte! Co se týče 7 dnů v Havaně z nižšího standardu skrze umně užitou rapidmontáž nahrazující slova a hororový nádech vybočuje pouze páteční povídka G. Noého. Jako celek na mě filmová Havana ve své reprezentaci pak zapůsobila jako místo, které má svůj půvab, svou osobitost, nakonec se však před každým návštěvníkem uzavře do svých vlastních zákonitostí a labyrintů (ne nadarmo jsou tři ze sedmi povídek vyprávěné z pohledu turisty), takhle ale při pohledu zvenčí nutně působí každé velkoměsto. 50 %

Pakliže nic jiného, tak Häxan stojí za vidění pro svou neotřelou formu. Film, který je v prvních obrazech doslova popularizační přednáškou (i s ukazovátkem!) na téma "obraz čarodějnictví v lidové pověrčivosti středověké společnosti", aby se posléze stál ryze fikčním filmem, s jasně definovatelnými postavami a nekomplikovanou zápletkou, narativem i emočním vyzněním bezděčně předznamenavajícím Kladivo na čarodějnice, aby v závěru v Christensenském zamyšlení "pre-foucaltovsky" SPOILER postavil na roveň středověkou čarodějnicí s moderní hysterkou, předmoderní inkvizitorskou zlovůli se soudobou medicinskou (rozuměj psychiatrickou) praxí SPOILER, bych očekával až s nástupem postmoderny, nejdřív na začátku devadesátých let, rozhodně ne v roce 1922! Stejně anticipativní (resp. vyzrálá) mně přišla i výtvarná stránka, za kostýmy defilujících satanášů by se nemusel stydět leckterý film, i o padesát šedesát let mladší. Sečteno podtrženo, byla by chyba - třebas pro předsudky vůči němému filmu - tento film obejít. 70 %

Připomnělo mně to jeden film s R. Williamsem - Flubber. Což je zajímavé, jelikož ty filmy nemají mnoho společného (jeden je animovaný, druhý hraný; jeden je super, druhý je blbost; ...). Vlastně se tedy dá říct, že nemají společného vůbec nic krom... krom nazelenalé, oživlé, původně tedy neživé substance, jež by měla reprezentovat (1981), respektive reprezentuje (1997) absolutní zlo! Ona reprezentace zla se komentovanému filmu vcelku daří: podivný, zelený kámen, cestující z galaxie do galaxie, z planety na planetu, ničící vše, co mu přijde do cesty, je vskutku bastardem k pohledání. Ale (ano, vždycky tu musí být nějaké ale, dpč)... ale na Flubbera nemá! Ať si ten šutr klidně zničí celý vesmír, ten sopel ničí mě, a to je, co si budeme povídat, přátelé, mnohem horší zločin proti lidskosti! ___ Pětka za konstantě navracející se pětky. 85%

Titulní postava, Hector (Urbanus), mě svým vydělením ze společnosti (oba strávili nějaký ten čas v ústavech, jeden v sirotčinci, druhý v psychiatrické léčebně) a tím, že se po celý čas filmu snaží socializovat, připomíná další postavičkou, se kterou jsem se taktéž seznámil díky Netflixu a jejíž jméno stejně jako u tohoto filmu dalo název svému filmu - Elling. Podobné osudy, totožné hodnocení (slušnější 3*), přestože mě Hector pobavil víc, je to čistější komedie, vhodnější tip pro milovníky tohoto žánru. Zasmál jsem se hlavně ke konci, u divadelního představení, dá se říct, že ve mě vyvolalo touhu zajít se podívat na nějaký ten ochotnický kus. ;-) Naopak, na cyklistické závody vám stále kašlu! A ne, není to kvůli tomu, že jsem dodneška nepochopil logiku kruhových objezdů. Jen jsem zkrátka ten typ člověka, který se radši posadí před televizi s dortíkem (za předpokladu, že při jeho výrobě nebyly porušeny hygienické standardy). S pohodovým filmem, jako je třebas Hector. Opětovně díky za tip Willymu Kufaltovi. 65 %