Merenre

Vlastně mě to bavilo víc než Sídliště bohů. Je to dobrodružnější, což pro mě prostě k Asterixovi patří. Ale někdejší slávy nejlepších dílů jako 12 úkolů a Británie už to nedosahuje, přesto se dá říct, že jde o úspěch a na další díly v téhle kvalitě bych se rád podíval.

Muselo to přijít. Od té doby, co český národ podruhé dosadil do čela republiky jistého muže a jistý jiný muž se stal (opravdu stal není to noční můra ani nejapný kameňák) premiérem (a stále jím je), tak bylo jasné, že jedině ČR má na to, aby zde vzniklo nové "Dünyayı Kurtaran Adam" nový "the room" - žádný jiný národ na světě netrpí takovou mírou destruktivní sebeironie a absence soudnosti zároveň. Takže je to tady vážení přátelé!!! Nemyslitelné se stalo skutečností, vědcům z barandovského ústavu pro duševně choré se podařilo zhmotnit debilitu celého lidstva v podobě jednoho dílu sitcomu...Geniální.

Tak tenhle film mě vysloveně nudil. Ani si nepamatuju, jestli jsem usnul, nebo se dodíval. Ne že by byl přímo špatný, jenom hrozně nudný.

Standardní duchařina akorát s mimozemskou vložkou. Celkem slušně zvládnutá atmosféra i tempo. Vzhledem k minimálním nárokům na tento specifický žánr prakticky nemám větší výhrady, snad krom nesympatického obsazení.

Pozérská egomasážní srágora natočená k ukojení hladu určité sorty lidí po pocitu výlučnosti a nadřazenosti nad plebsem. Během sledování nudné, prvoplánové a vyprázdněné černobílé slátaniny jim rozkrokem projíždí orgasmické vlny při představě, že s pocitem hlubokého uspokojení dokážou přetrpět tři hodiny něčeho, na co by se žádný plebejec nevydržel dívat ani deset minut. Hudba je moc mainstream, dialogy jsou moc mainstream a ještě by to někoho neprivilegovaného mohlo začít bavit. A černobílé? No ovšem, jak jinak. Barvy jsou moc mainstream a koneckonců – svět je přece taky černobílý. Jsme v něm my – intelektuální elita chrochtající blahem nad vlastní duševní nicotou; a pak vy…lůza, která nepochopí hluboké jinotaje, jimiž oplývá naše tvorba. Gratuluji mistře Marhoule, opět jste pokročil na vyšší stupeň bytí a zase se o něco vzdálil oněm nevědomým masám pod vámi.

Příšerně omleté téma o dospělém workoholikovi, který ztratil kontakt se svým vnitřním dítětem a zanedbává i své děti, ale nakonec prozře; k tomu zbytečně infantilní pasáže jak z teletubies a poměrně pomalý, řekl bych až nudný, začátek. To jsou nešvary, které film provázejí. Vyvažují je krásné přírodní scenérie, zvláštní nostalgie a pěkné fantasy dobrodružství, které je ale bohužel docela polovičaté.

Překvapivě nízké hodnocení, přitom jde o poměrně standardní x-many. Tahle partička mě nikdy moc nebrala, i když se z povinnosti vždycky podívám. Tohle můj názor ani nezlepšilo, ale ani nezhoršilo. Prostě jednohubka bez přidané hodnoty

Milionkrát omletý námět, ale zpracovaný velmi silným, tísnivým způsobem. Ale když pominu silnou atmosféru, není to žádná hitparáda. Necelé dvě hodiny filmu jsou takřka nekonečné a v podstatě jsem pořád čekal, kdy se začne něco dít. Jen tak abyste věděli...nedočkal jsem se. Přesto to nepovažuju za ztrátu času.

První díl jsem viděl v kině, takže bylo snazší přistoupit na jejich hru. K tomuto jsem přistupoval o poznání střízlivěji a v domácím prostředí. Takže jsem viděl něco co působilo jako slepenec pěti různých filmů. Děj byl překombinovaný a vlastně nezajímavý, motivace postav umělohmotné. Některé postavy (Thor a Thanos) neustále mění charakter - a to nejen mezi díly ale i v rámci jednoho dílu. Bylo to dlouhé, uondané, prvoplánové, nucené - no budiž, je to jenom komiksovka od Marvelu... Ale teď to nejhorší... Thor dostal málo prostoru a udělali z něj debila - a kapitán kokot mu sáhl na kladivo, a to mě už fakt nasrali... Takže po bizáru k zblití v podobě kapitánky zhrzených feministek a přísně pubescentním spidermanovi tu máme další natrávenou kaši. Za mě ať už jde Marvel do prdele.

Spajdrmén se propadl kamsi do pubescentní červené knihovny. Zajímalo by mě možná, co se tam bude dít jinak, ale asi nebudu schopný se dodívat, je mi vyloženě trapně za ně.