Ygnor

New York, Manhattan, noc. Drobný zlodějíček obchází zaparkovaná auta, pokouší štěstí nezamknutých dveří... Vypadnuvší zohavená mrtvola je temným prologem ještě temnějšího nastávajícího příběhu. Soukromý psychiatr Sam Rice (Roy Scheider) je pomalu vplétán chtě nechtě do iluzorního světa svých pacientů. Jejich výpovědi se podivně konfrontují s nastávajícími vraždami v ulicích města. Kdo je záhadná a krásná klientka Brooke Reynoldsová (Meryl Streep), kterou viděl ve svých snech Joseph Vitucci (Joe Grifasi)? Rozrušený Sam se rozhoduje přijít věcem na kloub pátráním na vlastní pěst...

Láska vzplanula uprostřed léta na první pohled mezi mladičkou a zřeštěně naivní Cassie (R. Arquette) a mezi mile cholerickým kulisákem Rileyem (E. Roberts). Riley jako "zkušený" člověk od řemesla prken co znamenají svět domlouvá Rieley kurs divadelního hraní pro Shakespearův Sen noci svatojánské svatojánské. Rozvíjí se mezi nimi půvabná lovestory se všemi nastrahami. Zkuste s nimi prožít i svůj vlastní sen.

Tajemný ochránce v černém sportovním vozu pomáhá na straně zákona tam, kde selhávají nebo chybí standardní cesty a postupy. U tohoto aristokratického gentlemana se neplatí penězi, ale Vaší pomocí, až nadejde správný čas.

Paříž, rok 1926. V zakouřené kavárně nadaný, ale v prodeji neúspěšný malíř v kristovych letech Nick Hart (Keith Carradine) kreslí karikatury dalších přítomných bavících se umělců do bulvárního sloupku novin. Po chvílí spatřuje svou femme fatale Rachel (Linda Fiorentino), která ovšem přijela ze států se svým zámožným partnerem, obchodníkem s obrazy Bertramem Stoneem (John Lone). V ihned nastoleném trojúhelníku to začíná jiskřit, přirozeně nesouhlasnými póly na jeho vrcholech... Druhá dějová linie je nastolena, když je Nick Hart požádán zámožnou pařížskou dámou Nathalie de Ville (Geraldine Chaplin) o "pomoc" při vyrobení kopií tří známých obrazů Paula Cézanneho, zakladatele a nestora francouzkého modernismu, který je již dvacet let po smrti, ovšem v dané době již ikonou francouzské olejomalby.

Dne 14. října 1943 se uskutečnilo největší a nejúspěšnější povstání vězňů z koncentračních táborů hitlerovského Německa . Vyhlazovací tábor Sobibor, ležící dnes na polském území v bezprostřední blízkosti s Ukrajinou a nedalekým Běloruskem, byl vybudován v březnu 1942 v panenské a velmi řídce osídlené krajině jako jeden ze tří ( dále Belžec a Treblinka) v rámci konečného řešení židovské otázky při operaci „Reinhard“ (operace byla dodatečně pojmenována na památku zesnulého Reinharda Heydricha po atentátu z 27. května 1942 v Praze).

Podkladem pro natočení filmu se stala kniha Richarda Raschkeho, přímého aktéra hrdinného odboje proti nacistické zvůli. Pod vedením Alexandra „Saši“ Pečerského (hraje R. Hauer) ruského židovského zajatce, při plánované ozbrojené vzpouře bylo zabito kolem 12 příslušníků SS (prameny se liší v počtech) a dále několik ukrajinských dozorců. Při plánovaném útěku došlo ke komplikacím, a proto pod tíhou situace se kolem 600 vězňů vrhla přes ostnaté dráty pod palbou kulometných věží přes minová pole do Chelmských lesů. Nafilmovaný samotný útěk vězněných pro záchranu života je expresivním zážitkem podbarveným vážnou hudbou.

Asi 300 vězňům se podařilo utéci, ovšem kolem 200 jich bylo pochytáno a zabito v průběhu několika dnů po útěku. Válku přežilo kolem 70 aktérů povstání, v červenci 2007 žil přímý účastník odboje v české republice na Vysočině. Po útěku vězňů byl tábor srovnán se zemí, dnes stojí na jeho místě památník, muzeum a mohyla lidského popela.

Celkem v táboře smrti (během poměrně jeho krátké existence) zahynulo v plynových komorách kolem 250.000 lidí , převážně židů z Polska, Holandska, Československa, Ruska a dalších zemí. Čest jejich památce.

Na planetu Australia – 458 přistává kosmická loď pilotována vězněm Scopem (mezinárodně známý D. Olbrychski). Lidstvo ve 21. století je již tak vyspělé, že takovéto nebezpečné povolání je určeno jen trestancům. Po vystoupení z lodi, jak zjistí na velmi podivné planetě, je ihned prohlášen za hrdinu. Brzy zjišťuje, že jeho úkolem je spáchat vraždu, za kterou má být ovšem obřadně popraven nabodnutím na kůl na místním stadiónu, jako výraz nejvyššího bohatýrství. Celý scénář jeho „pobytu“ je samozřejmě organizován místními institucemi, kdy jako průvodce mu byl určen brilantní úředník v podání J. Stuhra. Ten nešetří na jeho stranu propagandistickými obdivy a celý pobyt se ho snaží zmanipulovat pro „dobro“ věci . Zvrácenými poměry šokovaný Scope samozřejmě pomýšlí na okamžitý útěk, mezitím potkává dívku Once, kterou nechce opustit. Cesta ke svobodě se tak řádně zkomplikuje...

Postmodernistický, makabrózní, alegorický snímek nabitý černým humorem natočil na základě svého námětu i scénaře Piotr Szulkin v roce 1985. Tento počin ze série jeho fantastických snímků je považován za nejzdařilejší.

Mladý začínající filmový kameraman Adolpho Rollo (S. Buscemi) bydlící ve starém činžáku na okraji New Yorku shání úpěnlivě producenta k natočení svého scénáře. Už dávno dluží na nájmu, po bytě se honí švábi a nikdo mu už nepůjčí ani dolar. Konečně se ozval snad ten pravý: excentrický důchodce Joe (S. Cassel) se svou mladičkou asijskou přítelkyní přijímá Adolphův scénář. Soulad jejich vizí je ovšem naprosto neslučitelný, Adolpho si představuje nezávislé dílo, kdy Joe chce svoji opravdovou lovestory. Do příběhu vstupuje krásná imigrantka Angelica (J. Bealsová , známá ze snímku Flashdance) a zjištění , že Joe vlastně žádné peníze nemá, ale ví jak je opatřit…

Nezávislá hořká komedie nejen pro milovníky filmu Fargo.

Bývalí příslušníci polské UB (obdoba české StB) jsou po zhroucení socialistického systému začleňováni do řad běžné kriminální policie. Hlavní hrdina Franz (B. Linda v životní roli) hledá po rozpadu manželství s dcerou ministra, na kterém postavil svou kariéru, nový životní smysl. On a jeho kolegové se stávají členy speciální jednotky pro boj s organizovaným zločinem s narkotiky. Jejich první konfrontace, jako pro bývalé špehy a úředníky, dopadá naprostým fiaskem. Rozčarovaný Franz najednou zjišťuje, že bojuje zároveň proti bývalým kolegům, kteří se uměli dostat ihned na druhou stranu barikády. Přeběhlíci si ovšem žádné servítky neberou...

Naturalistický, znepokojující a hodnověrný snímek režiséra W. Pasikowského je sondou do drsné a divoké porevoluční doby. Film byl oceněn na filmových festivalech v Gdyni a Manheimu.

Volné pokračování filmu PSY, opět s B. Lindou v úloze Franze Maurera. Snímek začíná po jeho propuštění z vězení. Potkává obchodníka se zbraněmi Radoslawa Wolfa, který se zrovna vrátil z války v Jugoslávii (film natočen v roce 1994, kdy skutečný válečný konflikt probíhal až do roku 1995). Oba dva se kontaktují s americkým diplomatem Williamem a ten nabízí Franzovi práci - vymožení dluhů od ruské mafie. Získané prostředky mají být použity na nákup zbraní do válčícího Sarajeva. Franz pochopí, že něco je špatně...

Tak, jak se dokázal vyrovnat režisér W. Pasikowský s problematikou začlenění příslušníků státní policie do řad kriminálky, tak se v tomto díle pokusil rovněž vyrovnat se s problematikou občanské války v Jugoslávii, včetně pohledu z mezinárodních vztahů a humanity jako takové.

Dramatický příběh z malebného prostředí Mazurských jezer. Přijíždivší kamarádi Petr a Michal, oba malíři jenž mají za úkol o prázdninách vyzdobit místní kostel centrální freskou, pomalu zjišťují, že ve městečku není vše tak idylické jak se na první pohled zdá. Nastávají první kontakty s trojicí místních grázlů pod vedením cynického Romana, kteří terorizují místní obyvatele i přírodu. Situace začne gradovat příjezdem Petrovy spanilé přítelkyně Doroty, jenž samozřejmě padne do oka i místnímu Romanovi. Jelikož Petr je ovšem přeborník v karate, spěje celý příběh k neodvratitelnému konci… Režisér filmu zkoumá jestli existují hranice ponížení, násilí a brutality, aby mohla být porušena filozofie bojových sportů.

Muzikál The Wiz (Čaroděj ze země Oz) z roku 1978 je velkolepým barevným muzikálovým kaleidoskopem, vzdávajícím hold spisovateli L.F. Baumovi a jeho klasickém pohádkovému příběhu. Režisér S. Lumet zasadil prolog příběhu místo slunného Kansasu do newyorské čtvrti Harlemu a do drtivé většiny rolí obsadil herce a zpěváky zejména afroamerického původu. Místo copaté Dorotky dostala přednost již tehdy slavná zpěvačka Diana Ross a roli strašáka získal začínající Michael Jackson.

Samotná země Oz působí jako postmodernistický temný svět: graffiti, skládky, tovární haly, rozbité kolotoče, tajemné metro atd. Sledujeme tak cestu Dorotky s jejími nově nabytými třemi přáteli a malým psíkem po žluté stezce až do Smaragdového města k Velkému čaroději, za zvuků moderní hudby a rovněž zajímavých tanečních kreací.