Gedes

Chtěla jsem už jít spát, ale natrefila jsem na tenhle film, který je ukázkou žití takové "moderní americké rodiny." Na film jsem se dívala se zaujetím a s ironickém úsměvem na tváři. Skvěle jsem se bavila - uznávám bylo to ode mě asi dost sobecké a škodolibé (zvlášt při představě, že takové "věci"- být matkou ve 14 letech se občas stávají), ale líbila se mi krásná naivita amerických dětí, která jasně dokazuje, že američani nejsou tak otevření jak se tvrdí a stále tam existuje až přehnaný puritismus. A přitom naivní děti, se kterými se jednalo v mnoha případech jako s dospělými. Šokující pro mě opravdu bylo těhotenství 14ti leté dívky se stejně starým chlapcem. Ale pak už mě nic nepřekvapilo. Mnoho scén bylo hodně nadsazených (tak už to ve filmu bývá), ale dodávalo to filmu tu správnou štavu a střeštěnost. A scéna kdy blondýnka krotila svého indiána je opravud nezapomenutelná!!!

Jako celek je to pro mě průměrný film a rozhodně ne lepší než Vetřelec. V mnoha věcech je to dost podobné právě s Vetřelcem jen s tím rozdílem, že pokračování už není. Byla to mysteriózní podívaná, přesto mi přišlo, že pár "hluchch scén" tam bylo. Jakoby autor nevěděl jak dál... Všichni se navzájem podezřívali (to bylo super), ale co dál? Kdyby jednoho nezavřeli do té místnosti opodál a nemuseli za ním chodit ve sněžné bouři, tak nevím, čím by se bavili...

Krátké a výstižné. Už jsem to viděla kdysi dřív, ale teď jsem se na to podívala znova a je v tom tolik moudra, tolik krásy a přitom tak jednoduše podané. Při tom, jak je ten dnešní svět tak zmatený a každý myslí jen na sebe a všichni se stále za něčím honí, je to oáza na duši. Pro mě je tento film a vždycky bude podnětem, znovu přemýšlet o tom, co je správné a přehodnotit svoje dosavadní cíle. Člověk tak snadno zapomíná na to, co je správné a dělá to, co je pohodlné. Navic tento příběh a tak velikánské životní síle jednoho člověka a co všechno může dokázat, je rozhodně výzvou snažit se být lepším člověkem.

Název filmu mi příjde dost krkolomný a zbytečně dlouhý, přesto jde o skvělou pohádku. Johny Depp mi strašně připomíná Střihorukého Edwarda („Čím to asi bude, Time Burtone? J). Johny opět hraje „správného podívína.“ Děj a pointa celého příběhu a i to jak je příběh sám o sobě vystavený (5 dětí a každé má defekt, každé na to doplatí a následuje písnička o hříchu) mi přijde jako dobrý nápad. Akorát mi občas vadili trochu kýčovité barvy (svítivě růžová, zelená atd.). Jinak pohádka byla taková, jaké asi pohádky mají být akční, zábavná a poučná.

Ve filmu se mi líbil humor a i filmové postavy (i herecké obsazení). I když mi občas přišly přehnané slovní rozpory mezi Rupertem (Pažoutůf kamarád) a Laurou (Oliverova dívka). Stejně tak pro mě byl trochu nepochopen závěr, kdy mi zcela nebylo jasné kdo komu se má omlouvat, kdo na koho má být naštvaný. Ale tento menší rozpor jasně připisuji na účet Vieweghovi příliš filozofické duše. Jinak mě snímek vždy velmi příjemně naladí a mám romantické pocity (to obyčejně nemívám!). Romantiku, která prostupuje celým filmem, upevňuje především podmanivé písně Ivy Frühlingové.

Tak nevím z čeho mi bylo ve filmu víc mdlo. Jestli z večeře anebo z Otesánkových vražd J. U Švankmajera si vážím toho, jak krásně využívá loutky. Netradiční podání jinak klasické pohádky mě opravdu vzalo. Kamera byla také skvělá a záběry – střihy na pohybující se jídlo jsou opravdu zajímavé a celému filmu dodávají šmrnc a zdůrazňují tak absurditu celého příběhu.

Opět jeden z filmů, který je především srdeční záležitostí (pokud jste slabší povahy jako já, tak Vám na konci jeden kapesník nebude stačit a pokud jste spíš techničtější typ, pak si zřejmě konec budete pouštět vícekrát za sebou, dokud neuvidíte jestli mu tou palicí hlavu vážně roztříštil). Klasická zápletka, která nikdy nezklame (osiřelý chlapec se snaží pomstít smrt svého otce, poté své snoubenky rsp. manželky). Na filmu oceňuji krásnou přírodu, vhodnou dávku humoru, romantiky a válčení. Boje jsou velmi pěkně vymyšlené.

Oslovila mě nádherná příroda a humorné scény, ale k některým věcem ve filmu mám výtky. Příjde mi, že děj byl pro mě trochu chaotický a trochu mi ucházela nějaká hlavní zápletka. Děj byl roztahaný plytký, myslím, že se tak stalo proto, že druhý díl je příprava pro třetí díl (takže není uzavřený). Je to chyba, která film strhává. Už mám dost celovečerních filmů na pokračování (viz Matrix, Pán Prstenů atd.).

Film mě zklamal a věřím, že brzy se na něj zapomene a už se o něm nebude vůbec mluvit. Stane se jen nepatrnou černou kaňkou na jinak výborném režijním kontě Q.T. Zpočátku mi film připomíná velmi špatné porno a potom zase tuctový horor, který navíc mě jako Čecha uráží. Nejsem s jistá jestli Amíkům už došlo, že ČSR už není. Vykreslují nás jako bandu chudáků, spojují si nás s Ruskem, české ženy jsou kurvy a mrchy a máme tu dětské gangy Tomu snímku říkám: Výstřel do tmy.

Snímek, ke kterému se stále vracím. Vždy se na něm dá najít něco nového. Dá se přemýšlet o každé větě, každém gestu, které se ve filmu objeví. Jako vždy se David Fischer vyzdvihl ve světle výborného režiséra, který se snaží své nadčasové myšlenky realizovat velice brutálními scénami. Řekla bych, že se vyžívá v jisté absurditě okamžiku a dekadenci. Ale film je jistě skvělou ukázkou toho, jak to asi vypadá v hlavě schizofrenika. Herecké výkony trojice H. B. Carter, E. Bortin a B. Pitt jsou pro mě také výjimečné, skvěle se dokázali sžít se svými filmovými postavami.