M.i.k.e

první řada nakonec dopadla o něco lépe než sem čekal a není to taková ta Nickelodeon srágora,nicméně zároveň to ani není nic co by diváka vyloženě nutilo těšit se na další řadu.Poměrně hezky se na Stargirl kouká,ale velmi často z ní čouhá ona CW sterilita a to i přes to,že na oko nepůsobí ani zdaleka tak lacině jako v některých chvílích Arrow nebo Flash...60%

Pomalé artovky mi nevadí,ale i díky hodně pozitivnímu hodnocení jsem upřímně čekal trošku víc než jen hodně pomalý kousek,který je v jádru primárně o přátelství dvou lidí a většinu času se tam vlastně nic moc neděje...60%

formát,který překvapil a potěšil v prvním díle sice už nemá čím překvapit,ale jako jednohubka poměrně slušně funguje i dvojka.Tím spíš,že se snaží působit reálnějším dojmem.Přesně takovým tím,že se to klidně může stát komukoliv,protože darknet a hackeři jsou všehoschopní a dokáží dělat vše v řádu vteřin a je tak nakonec úplně jedno,že některé věci takhle velmi pravděpodobně vůbec nefungují...60%

u první řady jsem říkal,že by jí pomohlo k lepšímu hodnocení lehčí krácení.U druhé,o šest dílů kratší řady,bych naopak ještě uvítal pár dílů protože ten konec je takový nijaký.Tak jako tak,druhá řada je za mě slabší té první.Sice se tu více pracuje s postavami,ale chyběl mi tu jedna Mr.Nobody a druhak mi tu chyběla ta ztřeštěná úchylnost.Ne snad,že by tu nebyla vůbec (viz.Sex patrol a nebo Dumb Patrol),ale v první řadě to fungovalo lépe.I přes výtky a lehčí propad v kvalitě je ovšem Doom Patrol stále jednou z nejlepších věcí co vypadlo z DC v posledních letech...70%

osobně se mi líbila nejvíc první řada,která se sice stejně jako jako zbylé dvě topila v nevyužitém potenciálu,ale měla výhodu v tom,že ještě pořád nebylo jasné co se děje a co si budeme povídat,tajemno funguje.Třetí řada je na tom možná o fous lépe než druhá řada,herci dospěli a je to celkem znát.To,že se stále většina z nich chová jako tupá hovádka je možné připsat tomu,že do tohoto všeho spadli jako děti a neměli moc možností pořádně dospět.Tak jako tak jsem ale rád,že je konec,protože víc nevyužitého potenciálu bych asi nedal...50%

přepálené,drsné,brutální,úchylné,vtipné a hlavně sakra zábavné.I když jsem Happyho zaznamenal už v době kdy to byla novinka,došlo na něj až teď a rozhodně nelituji.Je tu hodně vidět režisérský rukopis Briana Taylora,jemuž nic není svaté,ale zároveň je vidět že mu víc než prospělo,že k sobě neměl Neveldina,ale naopak někoho kdo ho dokázal usměrnit natolik,že z Happyho není nekoukatelná šílenost...80%

slušná béčková žánrovka,která by sice v "běžném provozu" nejspíš zapadla,ale v rámci letošního virového filmového sucha potěšila a patři k tomu lepšímu co jsem letos viděl.Někde zmíněné přirovnání k Wind River sedí z části,protože to přeci jen mělo mnohem depresivnější a tíživější atmosféru,ale tady se tvůrci dost snažili aby Silencing fungovalo podobně.Plusem jsou poměrně slušné a funkční zvraty (jakkoliv sem úplně nepochopil motivaci vraha).Snad jen ta Annabelle Wallis mi do role bad-ass šerifky úplně nesedí...70%

už první série nebyla v rámci severských kriminálek nic extra a druhá to jen potvrdila.Zpočátku se mi sice příběh/případ líbil víc,ale v druhé půlce se začnou kupit nelogičnosti (do čehož počítám i chování hlavní vyšetřovatelské dvojice,které mnohdy prostě nedává smysl) a zabije to extra překombinovaný konec...50%

Kroužek sebevrahů mám na seznamu už roky,ale jelikož na něj zatím nedošlo,je Les lásky moje první setkání se Šionem Sono a jsem vlastně celkem spokojený.Teda pokud se vůbec dá mluvit o jakékoliv pozitivní emoci u podobného filmu,kde se mučí lidi elektřinou,porcují se v mixéru a jedna z hlavních postav (vlastně ne jen jedna,ale skoro všechny) jsou tak extrémně nesympatické,až mi z toho dobře nebylo.K tomu třeba připočíst klasickou japonskou tendenci všechno přehrávat a ještě umocňovat už tak šílené věci.Snad jen ta stopáž je moc a klidně bych se mohlo o půl hodiny krátit.V tomhle případě věřím,že rozdělení na díly v rámci seriálu může být lepší...60%

solidní žánrová jednohubka,která se celkem dobře daří pracovat s atmosférou a diváckým očekáváním,ale ve výsledku (bohužel) vyšumí lehce do ztracena.A to je velká škoda,protože i když se opírá o některá základní hororová klišé,nijak to nevadí a dalo by se tomu leccos odpustit.Snad příště Dave...60%