fisikk

Tento krátký snímek ve mně vyvolává stejný pocit jako slovenská reklama na Coca colu - úsmev zbližuje. Prostě člověka nabije energií. Já pořád říkám, že chvály není nikdy dost, škoda jen, že si musím často vystačit sama.

Po dlouhé pauze jsem si zase dopřála jeden film s Audrey a musím říct, že jsem opravdu nelitovala! Já tu ženskou prostě žeru! I když hrála vážnější roli, čekala jsem na každý její milý úsměv a patřičně si ho užívala. Probuzuje ve mně dobrou náladu. Přestože je stopáž delší než obvykle, byla jsem nastartovaná celou dobu a sledovala s Audrey každý její ,,přestupek“ a přemýšlela, jestli bych to já zvládala. Až se budu zlobit na svět jak je nespravedlivý a budu potřebovat sílu na zvládnutí těžkých úkolů, zaručeně si pustím tento film znovu.

Film, který chce ukázat těm ,,méně normálním“, že v tom nejsou sami. Tudíž docela jiný náhled na svět, někdy hodně dětinský, ale přesto mě opravdu chytl a hltala jsem ho až do konce. Více bych ho asi ocenila jako mladší, kdy jsem si připadala také méně normální. Určitě si ho ještě někdy pustím.

Na premiéře tohoto filmu byli moji rodiče a vůbec se jim nelíbil. Tímto jsem byla dlouho ovlivněná, přesto jsem tomuto filmu chtěla dát šanci. Bohužel musím konstatovat, že se přikláním k názoru rodičů. Asi ještě nedokážu plně pochopit hloubku těchto filmů. Zajímavé mi přišlo až povídání soudruha Kafky o praktikách vyslýchaní STB. Nepřidal tomu ani výběr herců, opravdu mi sedli jen paní Kolářová a pan Huba, který říkal své vnučce: ,, Každý kdo podvádí, kdo někoho okrádá, vhání sám sebe do samoty, když ti na to nikdo nepříjde, tím je to ještě hořší. Ostatní se k tobě chovají jako k čestnému člověku a tím to ještě zhoršují. Vnitřní vězení je daleko horší. Sama sebe prožíváš jako podvodníka, nakonec si sama sebe přestaneš vážit a mít se ráda.“

Dnes večer, při vybírání filmu, který si pusím, jsem měla opravdu chuť se zasmát. Proto jsem zvolila tento. Po prvních 15-ti minutách si říkám: no tak teď už to musí přijít! Ale bohužel nepřišlo! A nedočkala jsem se ani na konci filmu. Nezasmála jsem se ani jednou. Třičtvrtě filmu je o naprosto nesmyslných útěcích, vytrpěla jsem to do konce, protože jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Závěr mě sice příjemně překvapil, ale stejně to na tento film nevrhá lepší světlo. A abych řekla pravdu, ani jsem nepochopila, proč ho (scénáristi?) pojmenovali zrovna takto. Na konec rmě napadá jen jedna myšlenka: jakto, že ještě nikdo nenatočil film o tom, jak by bylo na zemi bez žen? Co by dělali sami muži? No i když na druhou stranu, když o tom tak přemýšlím, nejsem si jistá, jestli bych ho chtěla vidět.

Většina lidí v komentářích píše, jak je tento film postaven na jednom klišé za druhým. Já v něm však spatřuji něco jiného. Za prvé: Hrozně se mi liíbí, jak se ve školním představení Jamie promění v nádhernou dívku, ale druhý den jde do školy zase ve svém starém, ošklivém oblečení. Je sama se sebou smířená, dává to patřičně najevo okolí a nenechá se nikým zastrašit. V pravém klišé by přece druhý den přišla v novém oblečení, namalovaná, všichni by ji obdivovali a chtěli se s ní kamarádit. Za druhé: Jak se Landon přestane kamarádit se svojí partou, nevykašlou se na něj jako praví Američani, ale několikrát za ním přijdou a podrží ho. Ale co je nejdůležitější a kvůli čemu dávám 4 hvězdičky je fakt, že se snaží ukázat lidem opravdovou lásku, oporu milované bytosti a přesvědčit nás, že život nekončí jednou hroznou událostí, ale máme jít dál a čerpat z toho dobrého, co se nám stalo. Toto oceňuji ze všeho nejvíc, protože dnešní generace se ihned hroutí při sebemenším problému. Neskončí to jako v každém klišé, že by věrnou křesťanku dostal do postele, jde tu prostě o něco víc.

Těšila jsem se na tento film ze dvou důvodů: Je natáčen v cirkuse a ty mě vždy fascinovaly a hlavní hrdina je veterinář a já jím chtěla být už od dětství. Musím však smutně konstatovat, že prostředí mě zklamalo, čekala jsem více ukázek z představení a o lékařské praxi Jacoba ani nemluvě, ze začátku se ještě snažil, ale ke konci se totálně podřídil a zvířata léčil alkoholem. Milostný trojúhelník mě nijak nepřekvapil ani nenadchnul, tudíž dávám 3 hvězdy.

Čas od času mám možnost vidět podobné typy filmů jako kulisu při žehlení. Musím se přiznat, že jako mladší jsem je sledovala, ale teď s odstupem času mi příjde jeden jako druhý. Nic nového nepřinesl a ničím mě nezaujal, snad jen něco zamyšlení: Jak je možné, že tři holky nacvičovaly pět dní na pěvecké vystoupení, poté se 3 minuty před začátkem rozhádají, ale nedělá jim to nejmenší problém a na jeviště jdou každá sama s úplně jinou písničkou a přímo zazáří? Asi zázrak! :-D

Tento film mě hodně zaujal a po zhlédnutí vyvolal mezi mými kamarády dlouhou diskusi, zda si to Shylock zasloužil či ne. A kdo by si nepřál za obhájce zdatnou Porticii?:-) Jediné, co mohu filmu vytknout, byla scéna s prstýnky, to se holkám opravdu nepovedlo!

Já opravdu nevím, co na tomto filmu všichni vidí! Kromě povedeného začátku, kdy Miloš vyprávěl o svých předcích a porazítkovaných výpravčích, jsem se nudila. Možná je to tím, že Neckáře mám zakořeněného pouze jako prince v Šíleně smutné princezně a v této roli mi přišel hrozně groteskní. Jeho hlas se prostě nehodí do vážných dialogů. Natožpak, abych mu uvěřila sebevraždu. Naštvala mě Máša, protože neměla pro Miloše žádné pochopení a hned se na něj vykašlala.