Humprt Pum

Paul Keye nemá chybu.

Neuvěřitelné, co Asijci dokážou zplodit. Nic už sice nemůže krutostí a zběsilostí překonat Tetsuo, ale Old Boy taktéž není ideálním filmem k projekci před spaním. Zpočátku mi připadalo, že herci jsou vedení k mírnému přehrávání, ale pak jsem si uvědomil, že je to prostě jniná herecká škola, a hlavně jazyk s jinou melodií a důrazem. Dokonalá kamera a čím dál šílenější vývoj filmu mě velmi pozvolna přibíjela ke křeslu. Přestože jsem sledoval úžasnou vizuální podívanou, neměl jsem pocit, že mi film dává ještě něco navíc. Ale závěr přesvědčil a donutil přemýšlet. Skvělé a ďábelské vyvrcholení může nechat chladným jen naprosté hovado. Pravděpodobně začnu sbírat asijské filmy a balit je do kožených obalů se zlatem tepanými popiskami.

Opravdu extrémně debilní muzeum hrůzy.

Pro někoho je hororem Texaský masakt motorovou pilou, pro mě je hororem právě Dandelion. Motorovou pilou jakoby tu byly rozšrotované na kousky osamocené lidské duše. Každá z nich, choulící se v křehoučké skořápce obklopené vysokými stébly obilí v nekonečných oceánech polí v útrobách zapadlého světa. Kdyby duše krvácely, byl by to krvák. Film o lidech, kterým osud nedal dost síly k tomu, aby se vzepřeli svám osudům, aby konečně zvedli prdel a odcestovali někam za novým životem. Zároveň je ale příběh prolnutý mučivě krásnou láskou dvou klaunovsky smutných adolescentů. Nádherná hudba, dokonalá fotografie. Malokdy se stane aby se člověk modlil za to, aby pomalé záběry krajiny byly ještě pomalejší.

Deja vu.

Kdyby nebylo ve filmu tolik na hlavu padlých a samoúčelných situací a náhod vedoucích k předvídatelnému konci, a kdyby herci nebyli tak patetičtí a tak přehrávající, pak by to bylo jiné kafe.

Absolutní bomba, která nemá jedinou chybu. Obrovská spousta režijních i fotografických nápadů s podhoubím spleteným z hutného smutného příběhu dvou bratrů. Pokud je člověk dostatečně poblouzněný svými sny a vytrvá, štěstí se na něj nakonec přecijen usměje...ale možná takovým způsobem, který by nikdy neočekával. Na některé scény nikdy nezapomenu.

Velmi realisticky natočený sled událostí z 11. září. Hrubé dokumentární zacházení s kamerou a střihem, jakoby to vše natočil vystresovaný válečný zpravodaj. Režie bravurní. Na druhou stranu ale vlastně nedošlo k bližšímu přiblížení ani jedné z postav. To z filmu United 93 činí dílo bez níázoru, omezující se na prostý voyerismus.

Ubohost. Plytké dialogy. Žádné napětí. Herecké výkony standartní. Dokonalá nuda. A dokonalý příklad toho, že dobrých herců jsou tisíce. Ale dobrých režisérů, kteří herce vedou s bravurou...těch je setsakramentsky málo.

Hezcí pejskové a krásná ledová pole.