RobLord

O filmu jsem se dozvěděl v jedné náboženské virtuální diskuzi. Bill Maher u mě naprosto zabodoval. Jsem nesmírně rád, že s těmito názory nejsem na světě sám.

Britští vojáci se domnívají, že byli v bitvě napadeni yperitovým plynem. Brzy se ukáže, že jde pouze o běžnou, avšak hustou mlhu. Jakmile se znepokojivý opar rozplyne, nacházejí Britové téměř opuštěný německý zákop, ve kterém budou čelit podivným a hrůzným událostem. Hraje si s nimi jejich vlastní narušená psychika? Sdílejí zákop se silami zla? Byla snad ona mlha přízračnou hranicí mezi světem živých bojujících a prokletou dimenzí mrtvých obětí? Deathwatch je pozoruhodný a působivě temný horor, vyjímečně také pro dospělé diváky. Kalná, blátivá a krvavě psychotická vizualizace, která jako by ve své démoničnosti ráda koketovala s Hellraisery. Na závěr si dovolím odbočit od filmu k realitě. Švýcarský psycholog a psychiatr C. G. Jung zjistil u svých pacientů - vojáků z 1. světové války - CIZÍ obsahy v jejich nevědomí...

Nejlépe natočený film na téma holokaust.

Film potěší ty diváky, kteří (podobně jako já) našli zalíbení v silných příbězích z druhé světové války. Boxer Friedrich Weimer je typickým mladíkem své doby. Hluchý k názorům svého otce touží zazářit ve znamení hákového kříže. Rozčarování se mu dostane v národněsocialistické Napole. Německý snímek je chlapeckou verzí českého Lebesbornu.

Téma jak od Argenta, natočené ve španělském stylu.

Jsem si jistý, že brilantní autor hororů Arthur Machen svou tajemnou narážkou myslel něco docela jiného - spíše chtonického a vskutku hrůzného -, než zlomyslné skřítky. Kdyby se právě takovéhle entity objevily v tomto filmu se skvělým lookem a klasickou atmosférou, výzva "Nebojte se tmy" by vyšla vniveč.

Závěrečný výkřik "SHUT THE FUCK UP!" mi řval z duše. Nenávidím náboženské sekty. Film přináší ještě další poselství: po 11. září 2001 se pod nálepku terorismu začalo schovávat omezování lidských práv a svobod. Tehdejší "Teroristické útoky" proběhly nejspíš právě za tímto cílem, což je dnes veřejné tajemství.

V hluboké propasti prostoru pod kotníky Barbara Schwarzeneggera. Ovšem o hlavu vyšší, než Schwarzenegger Ničitel. Tenhle film se měl zkrátka jmenovat spíše Conan a maska smrti.

Od časů nálepky "Žhavá novinka" jsem tento film vnímal jako ODPAD, neboť jsem se po Krvavém potoce plavil jen chvíli za úvodní titulky, maje jej za vyschlé koryto stoky. Nyní jsem se rozhodl vykoupat v Krvavém potoce podruhé a celou věc uvážlivě přehodnotit - téma nacistického okultismu přeci jen magnetizuje můj zájem. A právě v tomto bodě mohu začít se svou kritikou. Zápletka je naprostý nesmysl a hovadina na Ntou. Zájemce o nacistický okultismus (nevšední kosmologické teorie, tajné vědecké projekty na hranici magie, spojení s tibetskými praktiky Stezky Levé Ruky nebo hermetický řád Thule) slaboduchý příběh buď rozesměje nebo naopak rozpláče. Skvělý Michael Fassbender se objevuje jako příslib Tajemna, které se ovšem nekoná. Národní socialismus, historicky spojený s magií a okultismem, slouží tvůrcům pouze jako komerční berlička pro průměrný celuloid o nemrtvých. Joel Schumacher se ve své kariéře sice několikrát trefil do mého vkusu (Ztracení chlapci, Hráči se smrtí, Volný pád a 8mm), avšak v případě Krvavého potoka se režisér pompézního Fantoma opery pustil do díla s vervou moderního béčkaře. Ve výsledku natočil "horor", který řemeslně působí úplně stejně jako průměrné epizody (až na vyjímky) slabšího seriálu Fear Itself - Podstata strachu. Kdybychom Blood Creeku sestřihli minutáž a vsadili jej mezi epizody Masters Of Horror, patřil by k nejslabším flákům.

Třetí tisíciletí zprznilo snad všechny hororové ikony stříbrného plátna.