jane1106

Pro mě překvapivě nudný, vůbec ne vtipný a nesympatický film. Pohnutky Barbary jsem nechápala a Olivera litovala. Celé mi to přišlo přehnaně vyhrocené a právě ona urputnost a neústupnost hlavní ženské hrdinky mě snímku naprosto odcizila. Těšila jsem se na další dosud neviděnou "televizní klasiku", bohužel tentokrát zklamání.

Vizuálně přesně takové prostředí, jaké jsem si při četbě Orwella představovala. Po dramatické stránce bych ale ještě přitlačila na pilu, přece jen jsem se zejména v první půli trochu nudila. Jinak lepšího Winstona než Johna Hurta si snad ani nelze představit a Richard Burton obestřel svou postavu dokonalou auru chladné geniality smíšené s šíleným fanatismem.

Zklamání. Od atraktivního námětu jsem čekala lítý psychologický souboj dvou osobností, něco ve stylu sestry Ratschedové a McMurphyho, dostala jsem ale jen nevýraznou konverzačku s výraznými hereckými výkony. Fakt, že se na konec stejně nic definitivního nedozvíme by nebyl na škodu, pokud by snímek poskytl divákovi dostatek materiálu k utvoření vlastního závěru o knězově provinění.

Zhruba před rokem jsem se na ty křupany nevydržela dívat, letos mi to ale nedalo a pustila jsem si Homolkovi podruhé. Nejenom, že jsem je konečně docenila, ale sem tam se i upřímně zasmála. Možná, že by filmu lépe sedlo označení tragikomedie a stále mi není úplně jasné, jaký byl Papouškův záměr - pobavit se na účet "malého českého človíčka" (nesnáším tohle spojení, ale bohužel je v mnoha případech výstižné)? Dost možná. Ztotožnit se s rodinnými příslušníky? Chraň Bůh. Na mě osobně největší dojem dělá upřímnost Josefa Šebánka a jeho mistrovské herectví. I když to vlastně není herectví, to je typ, který na tom plátně prostě funguje - stejně jako v životě.

Ze začátku poněkud zadrhává příběh, pak ale divák podlehne sirotčímu kukuči skvělého Asy Butterfielda a do konce se sveze na atmosferické, trochu steampunkové vlně. Moc hezké nápady a výprava, slabší scénář. Vidět 3D, možná bych jásala víc. Jo a poznámka na konec: Má to být film pro děti? Neumím si představit, že by to děti bavilo... (což nemyslím negativně).

Kéž by se celý film odehrával v duchu, jaký byl nastolen v zahradě Getsemanské. Její noční sekvence má zcela skvostnou pohlcující atmosféru, díky hudbě, kameře, Satanově zosobnění a hlavně užití autentických jazyků. Pak už to ale taková sláva není. Nevadilo by mi utápění v krvi, ale ten kolovrátek patosu utrpení a ženského štkaní se dost zajídá. Chtělo by se poznamenat, že jde zkrátka o podívanou jen na efekt, jenže to by to s blížícím se koncem nesmělo tak strašně sklouzávat ke kýči.

Je to ošklivej, zlomyslnej a při mírné rétorice velmi svéráznej chlap, i tak mi je ho ale vždycky líto, jak to na Vánoce pohnojí s dárkem pro obrýlenou přítelkyni a zůstane sám (i když má méďu). A pokud ho zrovna nelituju, tak se mu směju. Pořád. Rok za rokem těm samým starým dílům.:)

Geniální animovaný počin, na rozdíl od Simpsnů však pro užší spektrum diváků. Zatímco v profláklejších příbězích ze Springfieldu si své najdou staří i mladí, chytří i hloupí, díky tomu jak věrně reflektuje všechny vrstvy společnosti, pro úplné docenění Futuramy je už třeba silnější kulturní nebo politická angažovanost.

Jsem už asi takový formalista, ale i další z mých úplně NEJ filmů patří mezi díla, kde se nemusí mluvit, aby divák cítil a chápal. Leone, Morricone a spaghetti western (v porovnání s kongeniálním režisérovým dílem ten romantičtější) v nejlepší formě.

S Revelations jsem zatím neměla tu čest, takže mi zřejmě leccos ze zápletky uniká. Nic moc animaci vyrovnává velmi zajímavá kamera s "ubíhající perspektivou", hudba z herní série a důvěrně známý dabing. Pro věrné příznivce (mezi které se řádím) emocionálně opravdu silné. Jinak Ezio je i na stará kolena pořád štramák, ach jo.;) 5.7.2012: Tak Revelations právě dohrávám a už cítím mírnou melancholii z brzkého rozloučení s Eziem. Neuvěřitelné, jak se i virtuání charaktery začínají člověku dostávat pod kůži. Tenhle mi bude zatraceně chybět...