Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (431)

plagát

Monštrum (2003) 

Přeměna ,,zohyzděné" Charlize Theron v masovou vražedkyni Aileen Wuornos je naprosto stoprocentní! Podobá se jí nejen vzhledově, ale i vystupováním a pokaždé když vytřeští oči, jde z ní čirá hrůza. Charlize zde zahrála skutečně fantasticky a Oscar v jejích rukou je maximálně zasloužený! Pro srovnání: http://www.youtube.com/watch?v=yFBcjII3QAE

plagát

Rýchlejší ako smrť (1995) 

Stylovka. Sharon Stone v hlavní roli je neuvěřitelně ztuhlá, na druhou stranu však alespoň věrohodně neupravená a nevymydlená. Scény prudce se vymykající fyzikálním zákonům snad nikdo nemůže brát vážně a určitě to ani nebyl záměr. Snímku dodávají nadhled a vtip, kromě toho, některé vychytávky (,,průhled tělem") mají opravdu šťávu. Jednodušší scénář odpouštím, podívaná je to zábavná. BTW Ace Hanlon v podání Lance Henriksena prostě nemá chybu! Aneb jak prohlásily ony dvě dámy (nebo lehké děvy?) na balkoně: "He´s so hot..."

plagát

A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu (2005) 

Zprvu jsem se zalekla neklidné, jakoby dokumentární kamery, o to více realisticky na mě ale snímek postupně začal působit. Vynikající Corinna Harfouch je ve scénách tělesného utrpení tak přesvědčivá, že mi s každým jejím návalem bolesti naskočila husí kůže. Myslím, že ani četné retrospektivy výslednému dojmu neublížily. Velice komorní, naturalistický a dle mého názoru zde podhodnocený film.

plagát

Amélia z Montmartru (2001) 

Tak originální a příjemně povznášející film v krásně barevném prostředí se nerodí každý den. Audrey Tautou coby Amélie je jedinečná, Mathieu Kassovitz sympaťák. Jeunetův styl se obdobně uplatňuje i v pozdějších Příliš dlouhých zásnubách. A hudba Yanna Tiersena tomu všemu dodala konečný lesk...

plagát

Vojvodkyňa (2008) 

Kostýmně okázalý ale jinak vcelku sterilní film s pro mě nijak zajímavým příběhem... Ralph Fiennes velmi přesvědčivý a mrazivě chladný, Keira uspokojivá, ovšem vrcholně necharismatický Dominic Cooper! Je pochopitelné, že mezi vévodou a Georgianou chemie nefungovala, ale já ji jaksi postrádala i mezi ní a jejím milencem.

plagát

Tanec s vlkmi (1990) 

Nádherný film, ke kterému snad ani není co dodat. Hudba Johna Barryho je jedním z nejlepších soundtracků, které jsem měla možnost slyšet (i přesto, že se evidentně inspiroval u svých starších Vzpomínek na Afriku). A ač Kevina Costnera jinak příliš nemusím, zde se osvědčil coby herec i režisér!

plagát

Gracina voľba (2004) (TV film) 

Na první pohled povedené drama s přesvědčivými výkony Kristen Bell a Anne Heche, nicméně pro mě zůstává v rovinách průměru díky předvídatelnému ději, takřka bez jediného zvratu a až nechutně přeslazenému konci. Celé je to vlastně tak nějak ,,mírně" natočené, Gracie, která má nejprve problémy s prospěchem se najednou stane vynikající studentkou, matka feťačka nemá kromě napadení dcery jedinou ,,šokující" scénu. Vesměs pozitivní film, který neurazí, povzbudí, ale nic hlubšího (alespoň u mě) nezanechá...

plagát

Sex v meste (1998) (seriál) 

Carrie, Miranda, Samantha, Charlotte, jejich sexuální etudy a vztahy (nejen) s muži, móda, New York a především celoživotní přátelství čtyř bab, na které narazit v reálném životě by asi byl pěkný oříšek... Kultovní seriál, co nešetří frivolním vtipem v mistrných dialozích, postelovými scénami, ale ani emocemi. Kdo tvrdí, že tu jde jen o sex a nakupování nemohl vidět víc než pár minut jedné epizody. Bohužel, v momentě, kdy všechny hrdinky (jejichž představitelky se pro své role nepochybně narodily) našly štěstí měli tvůrci udělat tečku a na celovečeráky se vykašlat. V jejich námětech už totiž vládne akorát konzum násilně naroubovaný na bývalé hodnoty.

plagát

Múmia (1999) 

Jedna z mých nejoblíbenějších dobrodružných komedií, které nechybí nadsázka, vtip a povedené vizuální efekty. Když k tomu připočtu ještě skvělý soundtrack Jerryho Goldsmithe, vyjde mi dílo, které si s chutí pravidelně jednou do roka zopakuji!

plagát

Černý Petr (1963) 

Nikdo snad netočil obyčejné lidské příběhy tak věrohodně jako Forman. Divák má pocit, že je svědkem dokumentu pořízeného v určitém úseku života dospívajícího kluka. Jakoby v jednom momentu přišel, chvíli setrval, a zase ho opustil bez jakýchkoli změn. Tvůrci si příliš nelámali hlavu s nějakými osvědčenými filmovými postupy či stylizací a předložili nám naprosto objektivní pohled na období, které jednou potkalo, nebo teprve potká každého z nás. Bez příkras. Všichni neherci jsou ve svých rolích neskutečně uvěřitelní, jakoby snad představovali samy sebe. Možná právě pro svou všednost se někomu Černý Petr bude zdát rozvláčný a přes řadu komických situací třeba i nudný, ale kdo v některém z hlavních hrdinů pozná sám sebe v onom ,,kritickém" věku, bude se jistě určitě královsky bavit!