SOLOM.

Rok 2024 zatím nabízí jednu bídu za druhou. Po Nočním koupání jde o druhý film tohoto roku a opět to byla dost bídná podívaná. Tentokrát ještě horší než druhý zmiňovaný film. Pomalu ale jistě si začínám myslet, že normální – pořádné filmy jsou už jen mým zbožným přáním a drtivou většinu tvoří jen podprůměrné sračky na jedno zhlédnutí. Samotný námět filmu nevypadal na první pohled zas až tak špatně, ale to by se jeho zpracování musel ujmout někdo úplně jiný. Opravdu jen těžko jsem hledal alespoň nějaká pozitiva, které bych zde mohl pochválit.    Bo Mirosseni totiž do té doby natočil jen dva krátkometrážní kousky a moc nechápu, proč se cpal zrovna do hororového žánru. Nedokázal totiž téměř za celou dobu vytvořit potřebnou atmosféru, nenabídl nám skoro žádnou kvalitní (děsivou) scénu, porce brutality taky mizivá, charakteristika postav nezajímavá a herecké výkony většiny zúčastněných bídné. To jen tak ve zkratce k většině negativ na které jsem tu narazil a ani se mi nechce o nic moc rozepisovat. Protože mi za to tento film prostě nestojí.    Ve filmu se mluví o jisté formě rasismu/nadřazenosti, máme tu náznaky Ku Klux Klanu, ne zrovna hodného staříka který vede rozhovory s otcem rodiny, ženu která si češe vlasy a je připoutaná k řetězu, skupinu milice, jenž vtrhne do domu a je postupně eliminována tamní entitou – jenže nic z toho není pořádně dotáhnuto do konce. Navíc spousta věcí tu postrádá i smysl – nebo lépe řečeno se ukáží být zbytečné, většinu důležitého se odehraje mimo záběr kamery a pak přijde závěr, který v nás měl probudit emoce a sympatie – ale naprosto se to minulo účinkem. Tedy alespoň v mém případě. Jen jsem po většinu času znuděně pokukoval po časomíře.

Já moc na ty novinky nejsem, takže je vždycky nechám nějaký ten „pátek“ uležet a počkám si, až proběhne ona pověstná počáteční vlna a tak nějak se všechno uleží. Takže jde o první film roku 2024, který jsem viděl a jen doufám, že se letos natočí lepší kousky, než byl tento. Naštěstí jsem na něj nešel do kina! Ono bylo sice pěkné, že byl uveden pod produkcí Blumhouse Productions a Atomic Monster, ale moc dobrou reklamu jim tedy neudělal. A celkově nám tento film ani moc kvalitní podívané nenabídl. To je potřeba říci především.    Filmů o strašidelných domech je natočená celá řada, ale o bazénech či léčivých pramenech jich moc není. Nebo alespoň já jsem viděl jen minimum. Krátkometrážní kousek, který jsem viděl předtím, na mě rovněž moc velký dojem neudělal. Ovšem je škoda, že potenciál zůstal naprosto nevyužitý. Bryce McGuire je možná dobrý začínající scénárista, ale jako režisér zatím tedy nic moc. To co se snažil vecpat do rodinného dramatu, který se točil okolo hlavní dějové linky, o to ochudil tu hororovou. Párkrát se tu sice objevilo pár náznaků zajímavé atmosféry, bohužel šlo jen o několik záblesků v jinak dosti průměrné (no spíš podprůměrné) podívané. Pár rádoby lekaček, nějaké ty digitální efekty v podobě utonulých duší, černé šmouhy, rádoby drsnější závěr a hups, máme tu závěrečné titulky. To bylo jako všechno? Vše se snažil zalepit pár informacemi o minulosti tohoto místa – pramene a jeho léčivých schopnostech, za které si žádá protislužbu – jenže i to bylo dost rychle odbyto.    Co se hereckých výkonů týče, tak i v tomto případě šlo o dost průměrnou záležitost. Wyatt Russell kvalit svých rodičů prostě nedosahuje ani omylem a Kerry Condon prostě všechno sama zvládnout nemohla. Představitelé dětských postav taky žádná sláva – asi vůbec nejlepší výkon předvedla ta malá Asiatka na začátku filmu. Takže já si prostě nemůžu pomoci, ale přece jenom jsem očekával od tohoto filmu trochu víc. Takhle se z toho stala spíš lehce podprůměrná záležitost, která brzy upadne v zapomnění.

Bohužel nízká hodnocení napříč internetem jsou zde zcela oprávněná. Tento film ač se zpočátku tváří docela zajímavě (tajemně), tak díky neschopnosti tvůrců z toho ve finále vznikla jen další podprůměrná podívaná s minimem zajímavých momentů a zcela nevyužitým potenciálem. Místo aby se snažili vytvořit příběh okolo tajemné krvelačné bestie – jen o ní mluví, občas nabídnou záběr z dálky, ale nakonec zde zůstala zcela nevyužita. Místo toho sledujeme špinavého tuláka, který zpočátku nic nedělá, jen děsivě čumí, pije krev z misky, aby se na posledních pár minut taky zapojil do děje. Jo málem bych zapomněl na pořád dokola opakující se scénu z jeho minulosti (která po desáté začne lézt na nervy).    Spíš než horor tak začne příběh připomínat spíše jakési sociální drama s rasistickým podtextem, protože místní burani pod vedením svého šéfa a jeho matky nemají moc v lásce lidi jiné rasy. Což dávají každému patřičně najevo. Jejich nenávist vůči čínské rodince se začne stupňovat a hněvu neuteče ani jejich pes. Jen kdyby se většina důležitého neodehrála mimo záběr kamer. Krev, střeva, nějaký ten nůž v břichu a trocha toho násilí už to moc nezachránilo.    Přitom herecké výkony nebyli vyloženě tragické. Všem jasně vévodil záporák Guy Pearce. Ten odvedl slušnou práci. Kromě něj se mi asi nejvíce líbili záběry na jelena v lese, ale dalších pozitiv už tu bylo minimálně. Spíš jsem se u sledování tohoto filmu dost nudil. Sunrise rozhodně nikomu doporučovat nebudu, protože svůj čas můžete klidně věnovat něčemu jinému a mnohem zábavnějšímu, než byla tahle hodně podprůměrná záležitost.

Vincent mi přijde z celé té rodiny asi nejvíc normální. Mámu Žílkovou jsem měl rád ještě v dobách starších filmů a Tele Tele, ale poslední roky jí nemůžu vystát. Stejně jako tu krávu, zlatokopku a rádoby „celebritu“ Hanychovou, která umí leda tak roztahovat nohy. Ta už ani nedokáže spočítat, kolik borců měla a třeba na otázku sex na jednu noc (ne to já nedělám, podle mě si rovněž nepamatuje, kolik jich v sobě měla, už od dob co pařila se Samirem a vymetala jeden večírek za druhým). Zbytečný pořad. Je mi až líto, že se k tomu Navrátil snížil, ale tak co by pro ségru neudělal.

Bobík McCall je nejdrsnější důchodce, kterého znám. Takového byste v Kaufu během akce potkat nechtěli a nedej bože, kdybyste dělali bordel v domově důchodců nebo na sídlišti, kde by bydlel a měl přátelé. Už si to vyřídil s kdekým a tak mu nějací italští mafiáni leda tak mohli políbit prdel. On prostě ochraňovat slabší musí pořád a tak neváhá vzít cokoliv je po ruce, pustí stopky na hodinkách a jde do akce. A to víte, že mrtvoly se začnou kupit ve velkém, budou praskat kosti, tříštit se lebky a hlavně se ho nikdy neptejte – Kdo ty vlastně jsi…!!! Mělo to několik dobrých pasáží, hlavně když se Denzel Washington pustil do akce – nechybělo násilí ani pěkné mordy – bohužel však ani spousta kecání a titulků, protože tvůrci prostě chtěli italštinu co nejvíce zapojit do děje a místy to bylo trochu otravné. Trojka je v mých očích na úrovni dvojky. První díl zatím nejlepší. Lepší průměr. 60%

Asiaté a zvláště pak Japonci by zřejmě zaplesali radostí, protože tyhle domácí androidy nejen pro úklid domácností, ale i uspokojení někteří skutečně využívají, nicméně z pohledu filmového diváka tento film nemá příliš co nabídnout. Zvláště pak z hororového hlediska, jen trochu té nahoty dvou přítomných dam a to je sakra málo. Ve skutečnosti jde jen o další zbytečnost, kterou valná většina může klidně minout zcela bez povšimnutí. A o nic důležitého nepřijde!    Hlavní hrdina nemůže dostat z hlavy svou ex, vzpomínky bolí, strašně mu chybí fyzický kontakt – pořád si jí představuje polonahou – no a tak do jeho života vstoupí spoře oděná androidka, která splní každé jeho přání. No kvalitní svíčkovou mu neuvaří, ale nějaký ten poživatelný blaf jo a v posteli je úplná dračice. Jenomže má i pohnutou minulost, která se jí začne vybavovat a navíc žárlí. Sem tam je nám nabídnut nějaký ten vzpomínkový záběr – kterak se k ní choval její minulý „majitel“ a teprve v samotném závěru se lehounce přitvrdí.    Nečekejte však žádnou hutnou porci brutality, jen nějaké to křupnutí krku, rány nožíkem a naběhnou závěrečné titulky. Z pohledu hororového diváka jedna velká nuda. Netrvá to sice dlouho, ale i tak kromě dvou nahých hereček tu skutečně není nic zajímavého k vidění. Já si tak v klidu můžu odškrtnout další film ze své sbírky a jít zas o film dále. Tohle prostě nemá ani na průměrné ohodnocení.

Včera byl Nový rok a já jsem si rozhodně nehodlal kazit první den v roce poslechem těch tvou populistů a jejich proslovů k národu. Takže jsem si to nechal až na dnešek, díky záznamu. Jako první promluvil mnou neoblíbený „Tchajwanec“, který děkoval za pomoc Ukrajincům, zastavením požáru a hlavně nabádal k tomu, že lidé potřebují dobré – neúplatné, upřímné a pracovité politiky – to by ale bylo potřeba je vyházet do jednoho, protože ta verbež jak ve sněmovně tak hlavně naprosto zbytečném senátu (to by se ušetřilo peněz, kdyby tu bandu darmožroutů zrušili). Ono se to možná někomu pěkně poslouchalo, ale byla to většinou jen populistická řeč a skutek a realita budou úplně jiné. Bohužel, ale i já v tom viděl neupřímnost…

Ten jeho potutelný škleb když četl ty splácaniny, byl nepřehlédnutelný. Péťo ten svůj deštník proti drahotě si strč, kam slunce nesvítí a s Pekarkou si k tomu oblečte ještě svetr a jeďte do Kyjeva za Ukrajincema, když jim tak chcete pomáhat. Neměl jsem nic proti tomu, pomoci ženám, dětem, starcům, ale stále častěji se tu potkávám s bandami dospělých chlapů, co u nás v republice dělají jen bordel a opravdu ne všichni tu byli už před válkou. To že jste začali konečně něco dělat i pro občany České republiky je pěkné, ale pro to tu jste – za to vás jako máme chválit? Za to totiž berete ty nehorázné prachy, tak jaké plácání po zádech…Draho tu je jak prase, mladí nemají na to kde bydlet, třetina republiky nemá pomalu peníze ani na jídlo, ale jo máš pravdu, jsme solidární, tak si musíme pomoci sami. A neházejte všechno jen na Babiše (toho jsem nevolil ani nikdy volit nebudu a klidně ať jde sedět, když ho usvědčí). Bordel v téhle republice je už hodně dlouho. Už od zloděje Klause přes Kalouska, Bendu, Vondru a další jsme vždycky slyšeli jen „musíme si utáhnout opasky“ – lid ano, poslanci nikdy!!! Takže tleskat ti určitě nebudu!

Asi to nejlepší, co mi alespoň trošku zvedlo náladu, při nudné cestě busem ze Švýcarska. Když nepočítám chlast. Tvůrci sice ukradli hlavní pointu filmu, ale i tak se jim podařilo natočit jakžtakž snesitelný film. Nejlepším na tom všem byla nádherná exotická lokace, kde se natáčelo, pár vtipných scén (hlášek) a herecké výkony obou hlavních aktérů. Jiří Langmajer i Jana Plodková patří mezi moje oblíbence ( pro ní mám i jistou slabost, protože se mi líbí i jako žena). Jejich manželské hašteření a hádky dokázaly občas pobavit, jen ten samotný závěr mi přišel docela odfláknutý.

Brněnská rodačka natočila další zajímavý krátkometrážní kousek, při kterém nebylo ani potřeba moc slov. Stačila zaříkávadla, had, sliz, jedna nahá dívčina, vhodný zvukový doprovod a hrátky se světlem a bylo to. Vcelku působivá atmosféra díky zvukovému doprovodu a práci kamery. Není to žádné terno, ale podívat se na to určitě dá. Jen škoda, že dala přednost spíše zahraničnímu obsazení před našimi – ale asi ví, co dělá…