SOLOM.

Tento poloamatérský splatter je určen jen pro specifickou skupinu diváků, milovníky brutální, špinavé a hlavně bizarní podívané – takže se ani moc nedivím, že většina lidí dá od něj ruce pryč, nebo jej bude považovat za nehorázný kýč. Já si však v podobných filmech doslova libuju, takže jsem si samozřejmě vychutnal i tento kousek. Scénář samotný je potřeba hodit za hlavu, moc o něm nepřemýšlet (moc valnou kvalitu totiž příběh vskutku nemá) a užít si bizarní podívanou plnými doušky. Litry prolité umělé krve, přehršel digitálních efektů, amatérské gore, hromada morbidních situací či postav – to je hlavní doména tohoto filmu. Fiktivní svět, vlastní pravidla, spousta podivných individuí, mutantů, trhání končetin, rozbíjení a rozdupávání obličejů – jo chrochtal jsem blahem. Ta vata okolo a pokus vsunout do všeho toho marasmu i rádoby „srdceryvný příběh“ – to už tu bylo jaksi navíc a dost zbytečné, zvlášť když to neměli tvůrci zrovna moc promakané, ale to už je věc druhá. Šílené a úchylné to ale bylo dost. Je však pravdou, že by se tu našla i spousta negativních prvků. Dokážu pochopit, že tomu někdo rovnou vlepí odpad, jiný dá 100%, no a já zůstávám někde uprostřed. Pobavil jsem se u toho, ale našel bych tu i věci, které se mi moc nelíbily. Beru to však jako takové zpestření a určitě nelituji, že jsem tuto italskou bizarnost viděl. 50%

Ve své době byl tento film spíše tvůrčím „riskem“ zaujmout diváky a naštěstí se to Oldřichu Lipskému povedlo. Seskupil řadu výborných herců a ti prostě nezklamali. Stejně tak nezklamal ani samotný příběh, plný komických situací, černého humoru i trochou té vážnosti. Díky tomu vznikla nezapomenutelná podívaná se slušnou atmosférou a geniálním Milošem Kopeckým v čele. Vždy se na tento kousek podívám rád znovu. Masožravku jsem si ale raději domů nikdy nepořídil…

Adela Vinczeová (Banášová) sice nikdy nepatřila mezi moje velké oblíbenkyně, ale zrovna tak nepatří ani do skupinky nenáviděných moderátorů / moderátorek. Občas s ní byla i sranda, když moderovala Superstar a radila s Tomíkem Bezdědou byla s ní i prdel, nu pak začala stárnout a mnoha lidem tak nějak lézt na nervy. Co se tohoto pořadu týče, viděl jsem pár dílů a nějak mě kvalita této SHOW nepohoršovala. I já měl asi štěstí na výběr zajímavých hostů, chápu však i ty rozčarované ohlasy a komentáře. I u nás existuje celá řada podobných „pochybných“ pořadů…

„Vždycky jsem považoval za strašně vzrušující, jít s bandou přátel v noci do nějaké temné budovy jen s baterkou a…“ – bohužel tomuto amatérskému krátkometrážnímu kousku chybělo úplně všechno. Nějaká slušná atmosféra, alespoň trochu přesvědčivé (ne)herecké výkony a hlavně zajímavý závěr. Takhle z toho vylezl zas jen jeden o magorovi a „kulovém“ – páč ve tmě nic pořádného neuvidíte…

Tento americký snímek je z poněkud slabšího soudku. Nejen že se tu nedočkáme příliš záživné podívané, o nějaké vygradované atmosféře ani skvostných efektech se nedá mluvit už vůbec, ale ani co se slušných hereckých výkonů obou představitelek týče. Digitální bubu ďábel taky moc strachu nenažene, no prostě spíš jsem se u toho nudil, než abych se dočkal alespoň průměrné podívané.

Tak tohle bylo řádné psycho. Čuměl jsem jak puk a doslova jsem si tu chaotickou noční můru spojenou se sexuálními tužbami, zvráceností a bizarními výjevy užíval téměř po celou dobu. Nečekal jsem žádné zázraky, ale po dlouhé době jsem si zase užil nějakou tu krátkometrážní tvorbu se vším všudy. Přesně tohle mám rád. Skloubení mnoha aspektů + tvůrčí ujetost a perverznost, střih, kamera i atmosféra super. Jen škoda, že se některé záběry až mockrát opakovali. Ale jinak určitě spokojenost. Téhle borce bych se do rukou dostat nechtěl…

Další z řady opravdu nudných krátkometrážních kousků, které nemají téměř žádnou hodnotu ani pořádný děj natož alespoň slušnou atmosféru. Nic kloudného tu k vidění není, panenka byla hnusná a teprve ke konci se ukáže onen „horor“ v tomto příběhu. Divák však skoro nic neuvidí, páč naběhnou závěrečné titulky.

Aniž bych si dopředu zjišťoval něco o tomto televizním filmu, měl jsem zpočátku dojem, že půjde o další tuctovou podívanou o zlověstném malém frackovi. No a ona se z toho nakonec vyklubala tuctová duchařina o pomstychtivém duchovi a rádoby srdceryvným závěrem, který ovšem zřejmě příliš diváků neokouzlí. Přesto si nemyslím, že by šlo vyloženě o tragickou podívanou, protože několik zajímavých momentů – scén jsem tu přece jenom našel a dokonce byla vidět tvůrčí snaha navodit i jakousi formu atmosféry. Přesto musím souhlasit, že do průměrné podívané to mělo sakra daleko. Zvláště když nám tu vlastně nebylo nabídnuto nic originálního ani šokujícího, co bychom už neviděli někde jinde.   Sázkou na jistotu měla být známá herečka Rebecca Romijn, která taky jasně vévodila zbytku osazenstva, jenomže ani ona nedokázala vyždímat z toporného scénáře více, než by bylo zdrávo. Nešlo si totiž nevšimnout častého skřípání nejen v logice, ale i tempu příběhu. Zatímco občas se tvůrcům podařilo navodit alespoň trochu atmosférickou pasáž (zvláště pak ke konci filmu), jindy to byla dost nezáživná nuda a tak zde samozřejmě převažovala. Nevím no, když už vaříte z vyčpělého tématu, měli byste se alespoň přijít s něčím zajímavým, co upoutá diváky do křesel, to se tu však nestalo, jen hromada klišé.30%

Fulci nám už ve svých filmech předvedl mnohé. Od zombies a kanibalů, přes duchy ze záhrobí a masové vrahy až po nechutné gore scény a ,,vkusnou‘‘ erotiku. Jak ale léta starému pánovy přibývala, jeho dílům začalo mnohé z těchto věcí scházet a kvalitou se řadila mezi průměrná a místy i podprůměrná díla. Aenigma přece jenom patří ještě do té skupiny lepších filmů. Některým scénám nemám co bych mohl vyčíst, hlavně té s hlemýždi. Chudák holka místo, aby je ze sebe setřásla se nechala pomalu ocucávat a nakonec i udusit. No i když je pravda, že takový šnek na bradavce může být zajímavým zážitkem. Nechci ale hodnotit, protože bych to nerad zkoušel. Co se týká padajícího parapetu musím říct, že to bylo dobré zakončení nudné scény předtím, kdy jedna z dívek utíkala od pokoje k pokoji a nalézala….No nebudu prozrazovat, ale toto mi přišlo dost odfláknuté a jako by se scénáristům už nechtělo nic vymýšlet a chtěli to mít rychle za sebou.

Čtyři mladí businessmani nejprve „tvrdě“ dřou a řvou po svých podřízených, aby se následně společně sešli v tělocvičně při partii squashe a následné „večeři“. Tak tohle amatérské video je jen dalším šedým a hlavně nevýrazným zářezem hororového odpadu, které naprosto ničím nevyniká. Snad jen ten samotný závěr lehce vytrhne z patnáctiminutové nudy, ale taky jde o jediný okamžik, který snímek zachránil od odpadu.