SOLOM.

Největším problémem toho filmu je fakt, že se veřejně hlásí jako remake mnohými uznávaného stejnojmenného kousku z roku 1985. Originál si získal řadu příznivců a většina z nich jen horkotěžko dokázala překousnout nový kabátek, který tomu oblékl Craig Gillespie a scénáristka Marti Noxon. Ti se sice okrajově drželi původního scénáře Toma Hollanda, ale zároveň si do svého příběhu přidali řadu vlastních prvků a nápadů – no a ne všechny byli vydařené. Osobně nejsem žádným velkým přívržencem ani originálu, takže jsem jim dal rozhodně zelenou, ale musím souhlasit s názory, že nový Fright Night není bohužel zrovna moc dobrým filmem. Líbilo se mi, že byl pojat o dost akčněji než jeho předchůdce, ale zas mi tu chybělo onen černý humor (no párkrát se tu objevil, to bych zas lhal) a hlavně jednotlivé postavy nebyly tak dobře zahrané, jak tomu bylo v případě originálu. Takový Peter Vincent tu byl dle mého úplně zbytečný a navíc jeho představitel mi byl krajně nesympatický. A hlavní hrdina Anton Yelchin (budiž mu země lehká…) byl rovněž slabší než William Ragsdale. Alespoň že Imogen Poots byla alespoň atraktivní. Jelikož jsem dal původnímu Fright Night lehce nadprůměrné hodnocení (60%), tak tady musím jít samozřejmě logicky dolů. Našel jsem tu několik slibných momentů, ale převažovali negativa. Takže to nevidím na víc jak 40%.

Vzhledem k tomu že jsem v mládí nebyl ovlivněn prvním dílem, přistupoval jsem k tomuto pokračování dost obezřetně. Ani jedničku totiž nepovažuji za nějaký klenot hororového žánru, ale „jen“ za lehce nadprůměrnou záležitost. Změna na režisérském postu taky nevzbuzovala příliš velkou důvěru, protože Tommy Lee Wallace rozhodně nepatřil mezi bůhvíjak úžasné režiséry – hlavně tedy v té době, protože měl na svém kontě jen nepříliš kladně přijatý Halloween III: Season of the Witch a mnohem známější It (To) teprve čekal na své stvoření. Wallace vědom si toho, že jednička zaujala diváky především díky svému humornému pojetí a slušně zpracovanými postavami se pokusil napodobit svého předchůdce, ale v tomto případě to skřípalo ještě víc než minule. Humorných či lehce bizarních scén tu bylo docela dost, ale příběh jako celek už tak okouzlující nebyl. K dobru mu však připočítávám to, že se rozhodl více přitvrdit a nechybělo ani nějaké to gore. Díky čemuž se atmosféra držela v rámci přijatelnosti. 50%

Tento film má tu smůlu, že jsem jej prostě v dětství/mládí minul zcela bez povšimnutí a tím pádem u mě nezafungovala žádná nostalgie. Zvlášť teď když už mám pár let po třicítce a podobné filmy už na mě prostě nefungují tak jak by měli, nebo jak to jejich tvůrce zamýšlel. Dokážu však pochopit, proč tolik lidí Fright Night doslova vychvaluje do nebes – jako děcko bych z toho snad byl taky celkem „odvařený“. Tom Holland vytvořil netradiční upířinu – no spíše parodii na tento žánr, ve které se objeví celá řada žánrového klišé, naivních situací a samozřejmě i zábavných momentů. Jenže ne všechny pasáže jsou rovnoměrně vyvážené a v některých částech filmu jsem se tak trochu i nudil. Zas ale na druhou stranu musím pochválit charakteristiky některých postav, které prostě pobavit skutečně dokázaly. Jak samotný upír, tak i hlavní hrdina či televizní hvězda. U mě však vyhrál na plné čáře Evil Ed – tenhle blbeček byl už coby normální smrtelník celkem éro a ten jeho smích je nezapomenutelný a co teprve ve chvíli, kdy se stane upírovým pomocníkem – scény s ním považuji za vůbec nejlepší z celého filmu. Dále bych chtěl pochválit i masky, které jsou v rámci možností vydařené a nějak mě nepohoršovaly. Fright Night má však na můj vkus až zbytečně moc dlouhou stopáž. Klidně bych se bez některých částí úplně obešel. 60%

Pokud se nechcete uzývat nudou, raději si pusťte následující celovečerní film. Ten sice taky není nic extra, ale alespoň se v něm místy objeví slušná atmosféra. Bohužel tady to má tak pomalé tempo a nezáživný děj, že jsem se na to málem nedodíval ani dokonce.

Dvě hvězdy dávám za Gremlins a „tajemství“ ukryté v proutěném košíku, kteří se jako jediní skutečně povedli – zbytek nic moc. Znám lepší plastelínové krátkometrážní kousky. Ale jako recesi to beru…

Haranti nežerte sladkosti, nebo přijdete o své prstíky!!! Zvláště navštívíte-li „Dům příšer“ Mr. Fingerse a jeho kreatur…Když se na obrazovce objevil Alice Cooper docela jsem se i těšil – mám jeho hudební tvorbu rád, ovšem ten si tu skočil jen na kratičký okamžik a tak jsem musel vzít povděkem ony kreatury a zvukový doprovod, který přehlušil ječení toho parchanta…Nicméně režisér se mohl mnohem více odvázat a nabídnout nám i nějakou tu morbidnější podívanou…

Kurňa tohle že natočil Drew Daywalt? Ten, jehož shorty stojí většinou opravdu za hovno a řadím je mezi nejsmradlavější a nejnudnější žumpu? Kdyby všechny vypadali jako tento, mé mínění o něm by bylo diametrálně odlišné. Tady se vážně pochlapil – kamera, střih, maska onoho tvora i atmosféra – to vše bylo tentokrát jakžtakž v pořádku a já se u toho i bavil. Nikdy bych nevěřil, že to řeknu, ale klobouk dolů. Je škoda, že se mu to povedlo jen v několika případech jeho kariéry…

Už mi tam chyběli jen lány kukuřice a cedule s názvem Gatlin a bylo vymalováno. Jo americkým zapadákovům je lepší se vyhýbat…nejen že tam žijí divní lidi, ale ještě mají často divnější choutky…Jen škoda, že se Guillermo Arriaga víc neodvázal a nenabídl nám opravdu nějakou tu hororovou podívanou – třebas děvčátko na grilu, nebo pečenou mamču…Tahle bohužel musím souhlasit, že se tento krátkometrážní kousek moc nepovedl – jediné co na něm zaujme je autonehoda, pak už nic…

Zas tu máme jeden, ve kterém nějací dva fakani strkají nos někam, kde nemají co dělat…Tento krátkometrážní snímek zaujme především svou druhou polovinou, ve které nechybí slušná atmosféra, troška toho potřebného napětí a především fajný „strašák“. Nic extra okouzlujícího, ale v rámci průměrné podívané k tomu nemám větší výhrady.

Dávat si spicha s ženskou (většinou milenkou) v motelu nemusí vždy dopadnout přesně tak, jak byste si představovali. Zvlášť když trpí bujnou představivostí a tvůrci slabým rozpočtem. Místy jsem tam pocítil i nějakou tu snahu navodit zajímavou atmosféru, ale ta rozmazaná příšera mně vyloženě iritovala. Což je celkem škoda, protože znám i mnohem horší krátkometrážní kousky, ale já se u tohohle prostě nebavil…