Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (39)

plagát

Wolverine (2013) 

Kdyby mohl celý film stát na hlavním hrdinovi, byl by úžasný. Leč i hlavní hrdina potřebuje smysluplný příběh, do kterého má být zasazen. Ten zde poněkud schází, což je škoda. Velmi mile mě potěšila Rila Fukushima, která se nepodobá klasickým hrdinkám, co v komiksech míváme. Ale i tak 40 %.

plagát

Útok na Biely dom (2013) 

Kdyby to celé natočili jako akční komedii á la Pravdivé lži, udělali by mnohem lépe. Takhle příběh občas skřípe, protože se snaží o americký morální patos a vznosné myšlenky ve filmu, kam prostě nepatří, a když už je říkají vyznívají často (pro Čechy určitě) směšně. Nicméně film má několik vtipných momentů, které spraví náladu do té chvíle, než ji pokazí totální stupidita členů tajné služby a profesionálních vojáků, kteří sice prošli řadami válečných operací bez zranění a jsou ohromně zkušení, ale všichni se musejí nechat povinně zabít během dvou minut, co se objeví na plátně, aby udělali prostor pro hlavního hrdinu. Kdyby se film nesnažil působit i dramaticky, brala bych to, takhle je to opravdu moc. Film ponejvíce zachraňuje Jamie Foxx, ale ani on nezmůže vše. Horších 50 %

plagát

Jack, zabijak obrov (2013) 

Chápu, že je to pohádka, ale mohl by tam někdo vložit alespoň pár nepředvídatelných prvků? Jediná zajímavě natočená věc bylo konečné zničení hlavního zlouna. Ale jinak? A mohl by někdo Ewanovi McGregorovi vysvětlit, že i když je to film pro děti, neznamená to, že na plátně bude střídat pouze dva výrazy? Za mě 50 % a to díky slušně udělané digitální úpravě a pečení prasat.

plagát

Muž z ocele (2013) 

Snyder rozběhl množství dějových linií různého žánru a nedotáhne z nich ani jednu. Film připomíná řídkou kaši, která se šmrdlá ve vlnách o okraje talíře a netuší, přes který se přilít. Zdánlivě moudrá civilizace z Kryptonu je tak tupá, že se divák modlí, aby se nezachránila, protože takových ignorantů tu máme dost i bez nich a jejich potomků, kteří by se na zemi rozmnožili. Závěrečná bitva je o dvacet minut delší než je únosné, Clark Kent není schopen přijít na to, co od života a sebe chce a takříkajíc to nezjistí ani do konce filmu a co je nejhorší - chvíle, které jsou proloženy delším mlčením, až to režisér nevydrží a vloží do nich monology klaďase nebo záporáka, za jejichž klišovitost by se styděl i režisér filmů Rosamundy Pilcher. Chtěla jsem původně dát 30%, ale při psaní mi došlo, že za více než 15-20% to nestojí a jsem za to velmi smutná.

plagát

Vedľajšie účinky (2013) 

Velmi pěkně natočený, výborně zahraný, bohužel příliš předvídatelný.

plagát

Hugo a jeho veľký objav (2011) 

Vizuální stránka, kamera, dokonce i jednoduchost příběhu vás prostě pohltí. Asa svou roli nehraje, on ji žije. A vedlejší postavy jsou přes svůj malý prostor prokresleny tak, že je musíte mít rádi a to včetně drážního inspektora Sachy Barona Cohena. Malý příběh o velkých vzpomínkách na počátky kinematografie - není ani veselý, napínavý, extra dobrodružný, ale prostě krásný.

plagát

Železná Lady (2011) 

Výkon Meryl Streep je excelentní, ale obecně zastávám názor, že životopisné filmy by se měly natáčet až tehdy, když jsou hlavní hrdinové alespoň dvacet let po smrti, aby se režie vyhnula zkreslenému obrazu doby.

plagát

John Carter: Medzi dvoma svetmi (2012) 

Hrdina mi k srdci nepřirostl a snadno zmanipulovatelné davy, neřkuli národy mě děsí. Speciálně, když ty národy pak vyhrají válku. Příběh může za špatné hodnocení, triky si vysloužily slabých 50%.

plagát

Prepadovka (2011) 

Já uznávám, že na tom byli moji přátelé na půlnočním promítání, ale jak mohli někteří při promítání usnout, nechápu. Náboj filmu byl nepřekonatelný a kdyby příběh zkrátili o 15 minut a pár zdlouhavějších mlátiček, dalabych hvězdiček pět.

plagát

Hotel Transylvánia (2012) 

Ani kvůli animaci vedlejších postav a velmi vtipnému odkazu na Twilight nemohu dát dvě hvězdičky. Hrabě Drákula je ubohý, hlavní hrdina idiot, a jelikož jeden nebo druhý z plátna neslezou, kazí zážitek z celého filmu. S ohledem na jednoduchost zápletky, jejíž scénář by vystačil na jednu delší reklamu, mi stopáž filmu přišla velmi přemrštěná. O lásce k dceři pana Drákuly se nehádám, ovšem netuším, jestli za to mohl hlas nebo špatně nastavená animace, ale když otec sténal, že se bojí přijít o dceru, nevěřila jsem mu ani zasyčení mezi jeho druhýmy špičáky. Ale abych pouze nekritizovala, i já jsem si našla postavy, které mi přirostly k srdci a zvedly náladu nad bod mrazu, jsou jimi otec vlk a vypreparované hlavy na dveřích komnat.