dormouse

Není to sice tak dobré jako Adamova jablka, která se pro mne stala normou na posuzování čených komedií, ale i tak je to jedna z nejlepších dánských komedií, které jsem viděla. Takový dánský Trhák pana Bowfingera. Nejsem si jista, zda se dá označit za parodii Larse von Triera, spíš si dělá srandu z intelektuálských filmů obecně.

Na film jsem se velmi těšila a Wima Wenderse mám opravdu ráda. Ale Nebe nad Berlínem na mne působilo dost rozpačitě. Myšlenka, že andělé chodí mezi námi, bdí nad našimu životy, chrání nás a při tom celou svou andělskou bytostí touží vyměnit svou nesmrtelnost za lidskou nedokonalost a hmotnost, je krásná. Slovy anděla: není nutné zasadit strom nebo zplodit dítě, ale moci tak nakrmit kočku.....Přestože film je v podstatě jedna velká báseň, jeho poetičnost a působení na mne jako na diváka se vytratilo asi po první čtvrtině. Konec filmu, kdy anděl "zpozemští" a obleče směšný kostkovaný kabátek a tyroláček, aby si pak s dívkou svých snů vyměňoval hlubokomyslné věty, mi přišel hodně přitažený za vlasy.

Tolik starých lidí pohromadě jako v tomhle filmu, jsem snad nikdy neviděla. Depresivní snímek o tom, jak to stojí za houby, když je člověk starý. Ani jedna sympatický postava, nesmírně ošklivé interiéry, prostě vidina toho, že to nejhorší přijde na konec. A celá tahle hrůza se vleče a vleče a vleče.

Nejsem skalní milovník Tarantina, jen mám velmi ráda Reservoir Dogs a Pulp Fiction, kde podle mne dosáhl svého vrcholu. Asi nedokážu říct konkrétně, co mi na filmu nesedělo, možná jsem jen konzervativní. Vadila mi postava Brada Pitta, vadí mi karikatura fašismu, vadila mi stopáž. Ta spousta odkazů, poct a citací, které normální divák nemá šanci dešifrovat, jen si o nich přečte v nějakém filmovém časopise, působí jako samoúčelná sbírka kuriozit. Proč má, proboha, plukovník Hans Landa kouřit dýmku Sherlocka Holmese? Nicméně Christophh Waltz byl úžasný. Standartně skvělá dynamika záběrů, napětí vykouzlené skoro z ničeho.

Romantický příběh v upírském převleku. Ocenila jsem civilnost, uvěřitelnost, retro kulisy 80. let a absolutní nepolopatičnost. Spousta věcí byla jen nastíněna, počítá se, že divák zná základy upírské abecedy, jako že upíra musíte pozvat do bytu, jinak nevstoupí. A kdo je Elin "tatínek" se můžeme jen domnívat.....a zdali na jeho místo nastoupí....Některé věci jsem ale ani já nepochopila, jako proč má Eli tu jizvu na....(nechci spoilerovat). Kdyby mi tak kdokoli prozradil, co tím chtěl režisér říci. Ale asi se to nedozvím, zůstane to pro diváka tajemstvím, stejně jako Elina miulost či její skutečný vztah k Oscarovi.

Dva muži na opačných stranách zákona, stejně postižení svou zarputilostí a posedlostí. Oba se snaží o nějaký vlastní život, ale ztroskotávají, při svém běhu za kořistí musí běžet sami.

Podivný film, v němž se vyskytují samí zlí hoši a ti buď sypou z rukávů hlášky drsné jak šmirglpapír, nebo jiným zlým hochům rozbíjejí nosy, čelisti, či celé hlavy, popřípadě je prostřílejí skrz naskrz. Cuba Gooding se celou dobu tváří velmi vážně, jakoby vás káral, že jste se uprdli. Téměř jediná ženská postava běhá celou dobu buď v růžovém pyžamku nebo bez něj, jakoby neměla na normální šaty, přestože její manžel má peněz plné kapsy.To, že se motivy zlých hochů nakonec objasní, film už příliš nevylepší. Máte z něj pocit, že si všichni zasloužili to, co dostali.

Výborně zahrané. I když jsem kvůli absenci titulků tak úplně nepochopila průběh psychosy Rachel.

Omar Sy je roztomilý, tedy aspoň v těch chvílích, v nichž jsem nespala, a těch mnoho nebylo. Francouzská komedie je zavádějící termín, někdy tam najdete poklad, ale často úplný blábol. Jako zde.

Jakoby se film inspiroval McCormacovými romány, jehož hrdinové jsou nemilosrdní zabijáci, protože to je jediný způsob jak přežít. Moc dobré, ale Christianu Baleovi jsem tak úplně nevěřila, stejně jako Rosamund Pike. Ale to bude nejspíš můj osobní problém.