DavidS.

Denzel jako tyran, co nezavře kušnu...Obával jsem se, že budu sledovat další čítankový příběh utlačovaných afroameričanů, ale Fences není o rasové nerovnosti a jeho výpověď nespočívá ani v tom, že hrdina je černoch...To jsou jen zástupné atributy, protože Fences jsou primárně o rodině, otcovské zlovůli a zatrpklosti...Divadelní základ se nezapře...Herci precizní...

Recyklované, repetitivní, úmorné a nešťastné...

Mé lingvistické já si nevystačí se zkratkou, že člověk a Louise se ztraceno v překladu rovná kolečko a ještě jedno rozpitější kolečko...Villeneuve mě až na kafkovského Nepřítele vždy pohltil a nadchnul...Příchozí mě emocemi i poselstvím zcela minuli...

Toni Erdmann jako Baron Prášil v pekle korporátního kapitalismu...

Americký inženýr dokáže se sklíčky a baterkou v rozbořené Budapešti neuvěřitelné věci :) Šablona z Vetřelců (nechyběla ani Newt) s fajn vojenským ansáblem, triky i výpravou, která béčkové sci-fi od Netflixu sluší a dostačuje...

Maléry pana účetního a s ním další podoba poruchy autistického spektra...Hybrid mezi osvětovým filmem, svižnou akční vybíjenou a Batmanem propagujícím inkluzi ve školství a chráněné dílny, protože se správným vedením můžeme být každý hitman, Leon nebo Jedi...A Simmons jako komisař Gordon, Wright jako M a finále z Cimermana...

Rozmáchlá akční expozice prvního dílu, kterému dominují Santoro s Harrisem a hrátky s hudebním podkresem, ustoupí machiavellistickým pletichách, aby se nakonec vše utopilo v prázdných debatách o duši a vědomí...Nudné, repetetivní a s řadou nelogičností...2. série - trapné flashbacky a celkový úpadek...stop po třetím dílu...nebýt Harrisovského hvězdného kukuče, okamžitě jsme na úrovni béčkových počinů AXN nebo Syfy...

Kelly Family na marxistickém tripu, kde je hlava rodiny současně chodící encyklopedií, lovcem, sběračem i nástěnkářem Navy Seals a každé dítě výkvět menzy...Herecky i režijně suverénní a pohodové...Matt Ross Vás nechá si vybrat, zda oceníte raději schopnost sociální interakce nebo dovednost podříznout a stáhnou jelena...

Plyšový zelený Falco a Mauglí v oblacích...Hodnocení optikou desetiletého dítěte...

Dušínovská předehra má smysl, abychom aspoň trochu mohli pochopit Dossovu motivaci i následný heroismus...Představení no name vojínů v ubikacích prostřednicím Vaughnova seržanta je zase nečekaně vtipná pětiminutovka, která jen podtrhuje, jak má Gibson režijně film pod kontrolou, jak soudržné jsou jeho jednotlivé pasáže a jak skvělou práci odvedl casting...Válečné "retro" peklo (po všem, co jsme na poli válečných snímků od Ryana viděli) už logicky nemůže tak paralyzovat a šokovat, ale hrůzy i bezprostřednost bitevní vřavy dokáží přesto dokonale vtáhnout...A Gibson přináší nový rozměr v podobě plamenů a kaskadérské akrobacie po dělostřelbě a výbuších...