Biografia
Giovanni Fusco patří k nejvýznamnějším italským skladatelům filmové hudby. Jeho hlavní vklad filmové historii jsou partitury k největším filmům režisérů Michelangela Antonioniho a Alaina Resnaise. Fuscovo pojetí hudby k filmu, Hirošima má láska na text Marguerite Duras bývá opakovaně vyzdvihováno jako revoluční pro své sepětí se slovem a obrazem. Za hudbu k Antonioniho filmu Dobrodružství obdržel Fusco Stříbrnou stuhu na Canneském festivalu v roce 1960.
Giovanni Fusco se narodil v obci Sant'Agata dei Goti v provincii Benevento poblíž italské Neapole. V devíti letech se s rodinou přestěhoval do Říma, kde studoval a zároveň si přivydělával jako doprovodný pianista k němým filmům. Studoval klavír u známého italského skladatele Alfreda Caselly, v roce 1931 ukončil studium skladby na konzervatoři v Pesaru, a v roce 1942 v dirigování na Konzervatoři Santa Cecilia v Římě.
Ve filmové branži prošel snad všemi zvukovými profesemi: kromě skladeb a aranží se živil i předěláváním původních zvukových stop zahraničních filmů. Úhrn Fuscových skladeb čítá 300 opusů - jsou mezi nimi kromě filmové hudby i hudby scénické a autonomní komorní a duchovní tvorba.
Fusco zemřel náhle v noci z 31.5. 1968 na srdeční infarkt. Ačkoliv je jeho význam nesporný, je v současné době jeho hudba známá spíše menšímu okruhu filmových fanoušků.
Skladateľ
Dokumentárne | |
---|---|
1966 |
Michelangelo Antonioni storia di un autore (TV film) |
1950 |
Vila příšer |
1949 |
Milostná lež |
Pověra |
|
Šaty ze sedmi rákosů |
|
1948 |
Čištění města |
1936 |
Il cammino degli eroi |
Herec
Dokumentárne | |
---|---|
1966 |
Michelangelo Antonioni storia di un autore (TV film) |