Raymond Lefevre

Slavná píseň Douliou douliou Saint-Tropez z četnické série nebo řízný hudební doprovod k Senzačním prázdninám, to jsou alespoň fragmenty rozsáhlé činnosti francouzského skladatele Raymonda Lefèvra, díky nimž by mělo být jeho jméno známé i české veřejnosti. Raymond Lefèvre, uváděný někdy též jako Lefebvre, pocházel z přístavu Calais, hudební vzdělání získal po druhé světové válce na konzervatoři v Paříži.

Po studiích hrál na klavír v různých orchestrech, významnou praxí pro něj byla i krátká epizoda v hotelu Hilton v Los Angeles počátkem padesátých let, kam byl taktéž angažován jako pianista. V roce 1956 začal pracovat pro gramofonovou společnost Barclay, kde působil jako aranžér, dirigent i skladatel. Spolupracoval s řadou slavných osobností populární hudby, podílel se na vzniku gramofonových nahrávek zpěváků jako byli Dalida, Claude François nebo Richard Anthony. Pro nahrávání písní populární hudby sestavil Raymond Lefèvre vlastní orchestr, s nímž produkoval i četné vlastní instrumentální skladby, často pracoval také pro televizi.

S filmem se Lefèvre dostal do styku poprvé již v roce 1957, kdy napsal hudbu ke kriminální komedii ZLOČIN V KRAJKÁCH (Fric-frac en dentelles, 1957). Následovala práce pro několik dalších filmů, stěžejní byl ale rok 1964, kdy Lefevra oslovil režisér Jean Girault. Bezmála dvacet let pak Lefèvre skládal hudbu výhradně pro Giraultovy filmy, které ovšem dosáhly značného úspěchu i v zahraničí a s Lefèvrovým uměním se tak mohli setkat diváci po celém světě. Jejich první spoluprací byl film ČETNÍK ZE SAINT-TROPEZ (Le gendarme de Saint-Tropez, 1964). Lefèvre se sice původně zdráhal vyhovět Giraultovu požadavku, aby zkomponoval hudební motiv pro každý Funèsův gag, nakonec se ale úkolu zhostil výborně a zvláště píseň Douliou douliou Saint-Tropez je mezinárodně proslulá dodnes.

Lefèvre pak napsal hudbu k dalším Giraultovým filmům (bylo jich celkem patnáct), podílel se na všech dalších dílech četnické série, zvláštní oblibě i mimo Francii se těší ústřední melodie z komedie SENZAČNÍ PRÁZDNINY (Les grandes vacances, 1967, v hlavní roli opět Louis de Funès). Po Giraultově smrti a jeho posledním filmu ČETNÍK A ČETNICE (Le gendarme et les gendarmettes, 1982) na další nabídky od filmařů Lefèvre nereflektoval.

Nelze ale opomíjet další Lefèvrovu práci mimo oblast filmu. Se svou vlastní instrumentální skladbou Ame Câline z roku 1968 zaznamenal značný úspěch po celém světě, popularity dosáhly mimo Francii i jeho další kompozice. Se svým orchestrem pořídil řadu nahrávek a na svém kontě má bezmála 20 LP desek vydaných v různých zemích, několikrát dirigoval orchestr na mezinárodní hudební soutěži Eurovize. Zvláštní kapitolu v jeho aktivitách tvoří práce v Japonsku, kam byl poprvé pozván v roce 1975, několikrát se sem pak vracel ještě po roce 2000. V Japonsku mu také vyšlo více CD než kdekoliv jinde.

Raymond Lefèvre zemřel 27. června 2008 ve věku 78 let.

Pavel "argenson" Vlach