Diskusia
Michael Wellner-Pospíšil, je dětský herec, scenárista, režisér, dokumentárních filmů, publicista, filmový pedagog, fotograf a kulturní diplomat. Jeho otec byl zaměstnanec Filmexportu Ladislav Pospíšil, uměl 9 jazyků a byl voják na Západní frontě. Matka pochází z Brna z židovské rodiny Wellnerů.
Michael po studiu na gymnáziu a zkušenostmi s filmem jako dětský herec, vystudoval dokumentární film na FAMU.
Po roce 1980 absolvoval půlroční filmovou stáž na Sorbonně v Paříži a od počátku 80. let žil legálně ve Francii, kde se oženil. Vyučoval zde střih a režii na Institut National d’Audiovisuel. Pro francouzskou televizi natočil desítky výukových filmů, pořadů a seriálů. Uplatnil se i jako scenárista hraných filmů. Z jeho děl vzbudil pozornost středometrážní dokumentární film "Dialogues avec Paris", o zahraničních žijících a tvořících v Paříži. Od roku 2000-07 byl ředitelem Českého centra v Paříži.
Z rukou francouzského ministra kultury obdržel v roce 2005 státní vyznamenání a stal se Rytířem řádu umění a literatury. Působil i jako ředitel Českého centra v bulharské Sofii ale v roce 2016 se vrátil do Prahy a stal se generálním ředitelem celé sítě Českých center.
Velkou láskou Michala je fotografování a měl již několik výstav.
Vydal knihu "Culture tchèque des années 60", knihu vzpomínek svého otce "Ve znamení Halleyovy komety." V roce mu 2020 vyšla jeho první fotografická publikace Paris, Praha, etc...,.
Michal POSPÍŠIL užívá jméno Michael Wellner-Pospíšil (* 15. 2. 1955 Praha) – dětský herec, scenárista, režisér dokumentárních filmů, publicista a kulturní činitel; syn organizačního činitele Filmexportu Ladislava Pospíšila (1910–1994). S filmem se seznámil už v dětských letech, kdy hrál malé okaté kluky v řadě filmů významných režisérů, např. družstevníkova synka Josku v Jasného pohádkové satiře Až přijde kocour (1963), a zejména Jakoubka Kurku, jednoho z pětice pražských chlapců, kteří v Zemanově verneovské fantazii Ukradená vzducholoď (1966) podnikli dobrodružnou výpravu do exotických krajin. Současně ve filmech Když má svátek Dominika (1967) a Naše bláznivá rodina (1968) účinkoval jiný chlapec téhož jména. V dospělejším věku se na plátně mihl v Hoblově hudební komedii Třicet panen a Pythagoras (1973) a jako traktorista, předávající v úvodní scéně Lipského komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) smolařskému Františku Koudelkovi (L. Sobota) traktor. Vystudoval dokumentární film na FAMU (1974–80) a absolvoval půlroční stáž na film. oddělení Nové Sorbonny v Paříži. Od počátku 80. let žije trvale ve Francii, kde dlouho vyučoval střih a režii na Institut National d’Audiovisuel. Pro francouzskou televizi natočil desítky zakázkových a výukových filmů, pravidelných pořadů a seriálů. Uplatnil se i jako scenárista hraných filmů. Z jeho děl vzbudil pozornost středometrážní dokumentární film Dialogues avec Paris (Dialogy s Paříží) o zahraničních umělcích (Jiří Mucha, Irena Dědičová, Kenzo, Ivry Gitlis ad.) žijících a tvořících v Paříži. Své organizační a diplomatické schopnosti prokázal ve funkci ředitele Českého centra v Paříži (2000–07). Příležitostně publikuje články o filmu v českém tisku.
Herec
Filmy | |
---|---|
2014 |
Rukojemník |
2000 |
Prameň života |
1983 |
Modré z nebe |
1974 |
Jáchyme, hoď ho do stroje! |
1973 |
Láska |
Třicet panen a Pythagoras |
|
1968 |
Naše bláznivá rodina |
1967 |
Když má svátek Dominika |
1966 |
Ukradená vzducholoď |
1964 |
Kdyby tisíc klarinetů |
1963 |
Keď príde kocúr |
Seriály | |
---|---|
1994 |
Bylo nás pět |
Dokumentárne | |
---|---|
2016 |
PopStory (seriál) |
Zvuky a médiá (S01E02) |
|
2015 |
Filmový dobrodruh Karel Zeman |
Krátkometrážny | |
---|---|
1964 |
Třináct minut (študentský film) |
1961 |
Kino |
Hosť
Relácie | |
---|---|
2000 |
Krásný ztráty |
1999 |
Banánové rybičky |