Pavel Hanuš

byl český spisovatel, dramatik, scenárista a publicista

Pocházel z dělnické rodiny. Po ukončení měšťanské školy roku 1943 pracoval ve slévárně v ČKD a jako zřízenec v Živnostenské bance. Od počátku roku 1945 do konce války byl v táboře nucených prací ve Slezsku. Pak dálkově vystudoval novinařinu na Vysoké škole politické a sociální v Praze.[1]

Pracoval v různých organizacích a v různých funkcích:

1946–1950: pracovník Kulturního odboru Ústředního výboru Svazu české mládeže.
1948–1950: vedoucí redaktor mládežnického kulturněpolitického a propagandisticko-výchovného časopisu Směna.
1950–1952: scenárista a dramaturg Československého státního filmu.
1953–1955: pracovník Literárního odboru Ústředního domu lidové tvořivosti.
1956–1962: literát na volné noze (živil se především jako publicista a autor reportáží pro deník Mladá fronta a časopis Květy.
1957–1963: příležitostně spolupracoval s malířem Miroslavem Liďákem při vytváření kreslených vtipů pod pseudonymem Haďák.
1963–1964: placený předseda závodní organizace KSČ ve Svazu československých spisovatelů.
1965–1968: redaktor měsíčníku Plamen.
1969–1972: opět literát na volné noze.
V roce 1964 se stal zakládajícím členem a předsedou Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[3] Roku 1972 vážně onemocněl a byl mu přiznán trvalý invalidní důchod.[1]

Svou literární činnost zahájil jako básník, když na přelomu 40. a 50. let časopisecky publikoval poměrně naivní dobové verše. Následně se zaměřil na tvorbu tendenčních satiricky zaměřených aktovek a scének a ideově zaměřených divadelních her. Psal také detektivní příběhy pro dospělé i pro děti. Během 70. a 80. let přenesl těžiště své spisovatelské činnosti do tvorby televizních a rozhlasových scénářů komediálního, detektivního a společensky mravoličného charakteru, které se však vyznačují hodnotovou nevyrovnaností.[2]

 

Filmové scénáře[editovat | editovat zdroj]
Past na kachnu (1978), režie Karel Kovář.
Fešák Hubert (1985), režie Ivo Novák.
Televizní scénáře[editovat | editovat zdroj]
Tanec kolem družice (1959), režie Antonín Moskalyk,
Zvony pana Mlácena (1973), režie Zdeněk Podskalský, podle Jaroslava Haška,
Konec agenta č. 312 (1974), režie Václav Hudeček, podle Jaroslava Haška,
Tři muži se žralokem (1975), režie Zdeněk Podskalský, podle Jaroslava Haška,
Španělská hra (1976), režie Vladimír Kavčiak,
Zákon starého muže (1976), režie Jaroslav Novotný,
Preclíková válka (1977), režie Karel Pokorný,
Smrt paprsku (1977), režie Zdeněk Kubeček,
Když kluci drží basu (1978), režie Tomáš Svoboda,
Výhra admirála Kotrby (1981), režie Petr Schulhoff,
Ztracený manžel a zastřelený výhybkář (1981), režie Jan Schmid,
Zelená tráva (1982), režie Zdeněk Kubeček,
Slečna se špatnou pověstí (1982), režie Evžen Sokolovský,
Velitel (1982), režie Zdeněk Kubeček,
Pozor, je ozbrojen (1985), režie Antonín Moskalyk,
Pokus o izolaci viru N (1986), režie Václav Hudeček,
Případ kapitána Bábovky (1988), režie Josef Platz,
Talent (1989, režie Ivo Paukert,
Prosím, vaše lordstvo! (1990), režie Pavel Háša, podle Pelhama Grenvilla Wodehouseho.