Rudolf Rokl

Hudebník Rudolf Rokl byl všestranným klavíristou, uplatnil se také jako skladatel a hudební aranžér, nejširší veřejnosti jej zviditelňovala především dlouhodobá příslušnost k orchestru Karla Gotta, v jehož koncertních a televizních programech dostával často prostor pro sólová vystoupení. Rudolf Rokl pocházel z východočeského Rychnova nad Kněžnou a narodil se do živnostnické rodiny, jeho otec měl obchod s textilem. Oba rodiče se hudbě věnovali a Rudolf Rokl od čtyř let hrál na klavír, první rozhlasovou nahrávku pořídil v Ostravě již v roce 1948. Na pražské Státní konzervatoři studoval hru na klavír, dirigování a skladbu, studium završil absolventským klavírním koncertem v roce 1960.

Ještě za studií vystupoval s orchestrem Karla Vlacha, krátce působil v Laterně Magice, objevil se i v Semaforu, své jazzové aspirace uplatnil v Jazzovém orchestru Československého rozhlasu pod vedením Karla Krautgartnera, v roce 1966 uspěl také v mezinárodním soutěžním klání mladých jazzových hráčů ve Vídni. Především měl ale v letech 1960-1965 stálé angažmá jako klavírista v Tanečním orchestru Československého rozhlasu. Do této doby spadají i Roklova první setkání s filmovou kamerou, jako pianista se objevil ve filmu PRAŽSKÉ BLUES (1963), v podobné roli se mihnul i v hudebním snímku BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968).

V roce 1967 namísto zraněného Jaromíra Klempíře odjel do Spojených států jako klavírní doprovod Karla Gotta v jeho půlročním angažmá v Las Vegas. Po návratu z USA již zůstal stálým členem Gottova ansámblu a spolu s Felixem Slováčkem patřil k nejvíce viditelným sólistům orchestru Ladislava Štaidla. Pro Karla Gotta aranžoval desítky písní převzatých ze zahraničí, jako skladatel pomohl Gottovi v 70. a 80. letech ke vzniku několika písní. Přes značné vytížení na nahrávkách pro Gotta a jeho dlouhodobých zahraničních zájezdech nevzdával Rokl své ambice sólového interpreta jazzu i klasiky a vydal několik LP desek (Díky tobě jsem se znovu narodil, 1975; The Way I Feel It, 1985; Classics My Way, 1989). Album I Love You For Sentimental Reasons (1989) zpívané Karlem Gottem anglicky bylo natočeno spíše pro Gottovo a Roklovo potěšení než pro mohutnou základnu fanoušků. Jako aranžér a skladatel pracoval Rokl také na sólových projektech Jitky Zelenkové, která taktéž patřila ke spolupracovníkům Karla Gotta.

I po obměně doprovodného orchestru Karla Gotta v roce 1989 s ním Rudolf Rokl nadále spolupracoval a zmínku si zaslouží jeho mistrovský klavír na albu Věci blízké mému srdci (1993), na němž se kromě Gotta podílel také houslista Josef Suk. Později se jméno Rudolfa Rokla objevilo na řadě výběrových CD různých hudebních žánrů. V této době se však Rokl již potýkal s vážnými zdravotními problémy, kvůli celoživotní kuřácké vášni musel v roce 1986 podstoupit operaci hrtanu. Rakovina hrtanu jej nakonec přemohla a zemřel 23. září 1997 ve věku 55 let. V uměleckém prostředí potkal svou manželku Janu Fassatiovou, s níž se oženil v roce 1966. Jejich syn Patrik Rokl (*1967) působí jako rozhlasový moderátor a DJ.

V rodném Rychnově má dnes Rudolf Rokl bustu před gymnáziem, zmínku si zaslouží i místní ulice Rudolfa Rokla, která křižuje ulici Jiřího Šlitra, taktéž rychnovského rodáka. V nedalekém Pelclově divadle se každoročně pořádají jazzové koncerty na Roklovu počest. Rudolfův mladší bratr Jiří Rokl (*1948) byl v Rychnově nad Kněžnou dlouholetým starostou (1994-2010).

Pavel "argenson" Vlach