Dwight Frye

„Je-li Bůh milostivý, bude mi umožněno hrát v komediích, které jsem hrál na Broadwayi osm sezón, a do kterých mě filmoví producenti nikdy neobsazují. A Bože, prosím, učiň tak dřív, než se skutečně zblázním z toho hraní idiotů, ťulpasů a šílenců."

Dwight Iliff Frye nastartoval v mládí svoji kariéru s až neuvěřitelnou rychlostí. Nadaný pianista zaskočil své rodiče, když se rozhodl, že se stane hercem. Na divadelních prknech stál už v devatenácti letech, hrál v Denveru a Spokane, kde v roce 1922 potkal Lauru Mae Bullivant (jevištním jménem Laura Lee), kterou si o šest let později vzal za manželku a měl s ní syna. Jeho cesta vedla přímo na Broadway, kde se stal velmi uznávaným hercem. Newyorský kritik Stephen Rathbun jej dokonce označil za jednoho z deseti nejlepších divadelních herců sezóny 1922-1923. Na konci dvacátých let už měla představení, ve kterých vystupoval, ohromný divácký úspěch. Hra MIMA měla okolo sto osmdesáti repríz, s velkým úspěchem se v roce 1927 hrála i komedie THE DEVIL IN THE CHEESE, kde se objevil spolu s Fredricem Marchem a Belou Lugosim (ten začal v témže roce hrát na jevištích Draculu). Divadelní kariéru postupně ukončilo účinkování ve filmech a odchod do Hollywoodu. Naposledy se Frye na Broadwayi objevil v roce 1934 ve hře QUEER PEOPLE.

Na stříbrném plátně byla pak jeho cesta daleko klikatější. Po několika menších rolích (ve filmech jako THE DOORWAY TO HELL nebo MAN TO MAN) se proslavil jako tvář hororových filmů studia Universal. Do povědomí publika se dostal legendárním Renfieldem, mužem pojídajícím mouchy i pavouky, v DRACULOVI s Belou Lugosim a Edwardem Van Sloanem v roce 1931. V témže roce si zahrál i hrbatého doktorova asistenta Fritze (prakticky stejná postava jako pozdější Igor) ve FRANKENSTEINOVI s Borisem Karloffem. Šílené postavy hrbáče a upírova služebníka se však herci staly takřka osudnými, protože pro něj sice znamenaly filmovou slávu a nesmrtelnost, ale také smutnou škatulku, do které si jej poté producenti zařadili – šílenec/podivín/hlupák.

Kariéru Dwighta Frye proto i nadále lemovaly horory. Několikrát se setkal s legendárním monstrem ve filmech FRANKENSTEINOVA NEVĚSTA (v roli odpudivého Karla, který svému pánovi obstarával těla), FRANKENSTEINŮV SYN, FRANKENSTEINŮV DUCH (v obou případech si zahrál pouze vesničana) a nakonec v roce 1943 FRANKENSTEIN A VLKODLAK, kde ztvárnil postavu venkovana Rudiho. Objevil se také jako reportér v kultovním NEVIDITELNÉM MUŽI z roku 1933. Za zmínku pak stojí určitě jeho výraznější postavy ve filmech THE VAMPIRE BAT, THE CIRCUS QUEEN MURDER nebo jeho poslední větší role v „upířině" DEAD MEN WALK z roku 1943, kde si zahrál (opět hrbatého asistenta) Zolarra.
Frye se za svoji kariéru objevil v takřka šedesáti filmech. Často hrál malé, nevděčné role, mnohdy jej z filmu i vystřihli nebo jeho scény zkrátily, v drtivé většině však hlavně režiséři nedokázali využít jeho divadelní talent pro dramatické a komické postavy. On proto utíkal zpět do divadel, kde nacházel uplatnění v komediích a muzikálech, které měl tak rád. Během druhé světové války dokonce pracoval po nocích pro Lockheed Aircraft jako konstruktér.

Na konci kariéry se na něj konečně usmálo pomyslné štěstí. Dostal nabídku na dramatickou roli v historickém dramatu WILSON, kde měl ztvárnit Newtona D. Bakera. Natáčení začínalo na konci listopadu 1943. 7. listopadu 1943 však Dwight Frye vzal syna do kina, v autobuse zkolaboval s infarktem, a o hodinu později zemřel v nemocnici. Osud mu tak uštědřil poslední nespravedlivou ránu.

Dwight Frye však zůstane i přes to v historii navždy zapsán nejen jako úspěšný broadwayský talent, ale především jako výrazná tvář legendárního hororového věku, kdy exceloval po boku Frankensteina, Draculy nebo Neviditelného muže. A to už je něco, co může herec považovat za veliké štěstí.

Robert "Gary" Vrba