Režisérka Doris Wishman se narodila 1.6.1912, studovala na univerzitě (i herectví), provdala se. Ve svých 46 letech ovdověla a rozhodla se razantně změnit svůj život. Začla natáčet filmy. Její dílo obdivovali nezávislé a béčkové veličiny jako Russ Meyer či Roger Corman. Ovlivnila tvorbu Quentina Tarantina a Johna Waterse.
Mohla mít cestičku umetenou, její bratranec byl spoluzakladatelem hororové společnosti Amicus. Raději si ale půjčila 10 000 dolarů od své sestry a natočila snímek Hideout in the sun (1960). Její první filmy byly o lidské nahotě, později přitvrdila a natáčela sexuálně explicitní snímky. Tehdejší legislativa umožňovala používat nahá těla filmech, pokud šlo odokumenty. Snímek měl sice děj, ale většina se odehrávala v nudistickém klubu, takže tam nahota nebyla samoúčelná. Proto u cenzury prošel, na rozdíl od filmu Nude on The Moon (1961). Nudistky na měsíci opravdu nemohl nikdo považovat za dokument.
V době sexuální revoluce ale začal nudistický žánr pozvolna upadat, a tak Doris přesunula pozornost jiným směrem. Natáčela sexploitační snímky, převážně černobílé, od konce 60.let i barvě. Úspěch zaznamenalo drama Bad Girls Go to Hell (1965) a později akční, eroticky laděné filmy Deadly Weapons (1974) a Double Agent 73 (1974) - v těch se nejvíce přiblížila jinému kultovnímu režisérovi Russu Meyerovi.
V polovině 70. let režisérka na stará kolena ještě více přitvrdila. Točila filmy, které měly blízko k pornografii, jako třeba Satan Was a Lady (1975). Nedělala ale tuhle práci ráda a při otevřených záběrech se vzdalovala z placu. Později si zkusila i tehdí módní slasherový žánr - horor A Night to Dismember (1983) ale film propadl. Poté se Doris věnovala obchodu s dámským prádlem. Zažila ještě ale dobu, kdy o její snímky byl znova zájem. Ocenění jejího přínosu pro ¨béčkovou¨ kinematografii si jí dostalo na newyorském festivalu undergroundových filmů. Dožila se 90 let a zemřela na komplikace spojené se zhoubným onemocněním.
Epistemolog
