Kyslík

Pro mě zatím nejslabší řezníkův výkon. Abych byl ovšem objektivní, já tyhle filmy, které neopustí jeden stísněný prostor stejně nikdy moc neměl rád. Člověk vlastně jen čeká, zda se to dotyčnému povede nebo ne, případně jak. Zkrátka nic, co bych měl potřebu někdy kouknout znovu. 50% max, protože je to navíc ještě na podobný typ filmu hrozně dlouhé. (16.06.2021)

Ach ty filmy, co vás nadchnou prvním záběrem, ale pak máte problém je dokoukat. Oxygen má fajn klaustrofobicko-paranoidní námět (high-tech upgrade Buried, oproti kterému ale hrdinka neví, kde je a proč), natočený je hezky, ale že by mě nějak výrazněji zaujala hlavní postava, děj či Melanie... Kdybych si tam aspoň mohl dosadit některou ze svých oblíbenkyň. (05.06.2021)

Niekto píše, že to nie je strhujúce a bez napätia, ja pridávam, že aj únavné. Naozaj únavné dielo s jednou herečkou a hneď na začiatku ma preto napadlo porovnanie s vynikajúcim filmom s Ryanom Reynoldsom Pochovaný zaživa. Hodnotenie je zatiaľ podobné, u oboch sa hýbe na úrovni 70%, pritom spomínaný film v klaustrofobickom prostredí priniesol obrovské dávky napätia a zžitie sa s postavou. Je mi jasné, že žánrovo sú tieto dva filmy inde, ale napríklad u Melanie Laurent mi bolo všetko jedno. A to by sa pri filme s nápadnými zvratmi stávať nemalo. (13.05.2021)

Vědecky filosofující Alexandre Aja? Tak tohle fakt ne. Pod ten nezáživný škvár o ničem měl raději podepsat Arnošta Vopajšlíka, prokázal by tím laskavost a ušetřený čas divákovi, který by o tento film tím pádem vůbec nezavadil. Děj je následovný: v kriplokreténí jednotce leží asexuální Mélanie Laurent. A dochází jí kyslík.  Je všem u prdele, jestli pojde, nebo přežije. Úmorné flashbacky, debilní telefonování prostřednictvím umělé inteligence, hovory pochopitelně rovněž nic neřešící. To vše provázené nulovým napětím a nulovým zájmem o dějství. S hororem to nemá nic společného, horor je to sledovat. Závěr postrádá pointu/překvapení. Celé dějství by se v pohodě dalo smrsknout nanejvýš do hodiny. Dál ani ťuk. Kariéra kdysi inovativního režiséra silně stagnuje. Poslední dobou nabízí jen samé klišé, v tomto případě přišel s ukrutnou a nenápaditou nudou bez šťávy, filmem, co má ucházející technickou a vizuální stránku. Zlatý Reynolds, zlatý Dorff, když svého času zažívali obdobná sólová klaustrofobická vystoupení. Tahle vaginální sliznice rozhodně nevzrušila můj tep. 3/10 (13.05.2021)

A zase budu za misogyna. Protože po prvních pár minutách už jsem vduchu nelibě prskal "sakra to snad napsala ženská!". Protože opět další scifárna, jejíž děj se orientuje především na iracionální (a místy dost mozkorvoucí) dialogy mezi člověkem (mírně hysterická ženská) a strojem (ohavně vlezlý mužský hlas), v níž se řeší všelijaké otázky a otazníky, nastolují různá morální dilemata a vysílají různá humanistická poselství, aniž by v ní ovšem šlo primárně o nějakou tu vědeckou fantastiku. Prostě užvaněná a moralizující "one woman show" konverzačka, zabalená do scifistického oblečku. Navíc dáma v hlavní roli často po francouzsku nepříjemně přehrává. Postupně jsem ovšem ocenil pár zajímavých překvapení (dějové zvraty by byl příliš silný výraz) a taky docela obdivuju, že tvůrci dokázali natočit stominutový film v interiéru dvou tří metrů krychlových. Výsledný dojem nakonec ca průměrný. (12.05.2021)