Triumf vôle

Keby sa dalo dať naraz filmu 5 hviezdiciek aj odpad tak tu by to bolo určite nápomocné lebo stále sa prú v človeku dva pohľady a to po prvé na propagandu a desivý dôkaz možného zneužitia médii prispôsobovania si reality, kde v tomto ohľade sa o najelepšie z tohto súdka. No ale naskytá sa nám aj druhá stránka mince a to vedomie čo tento "fiktívny" dokument spolu s iným prostriedkami manipulácie spôsobil a, že jeho pozeranie vyvoláva nevolnosť pri pohľade na fanatizmus a neschopnosť či jej obmedzenie rozoznania dobrého od zlého. Proste jediným merítkom sa stáva otázka prístupu... (12.11.2006)

Triumf vůle je i filmovým triumfem nacistické propagandy. Kam se na něj hrabou komunistické agitační filmy z poválečných let, a to jak provedením, tak svým praktickým účinkem. Leni Riefenstahlová natočila hrůzný autentický dokument masového vymývání mozků. Nutno říci, že na tehdejší dobu k tomu měla takřka neomezené možnosti. Promyšlené a strhující projevy ke konkrétním cílovým skupinám působí i dnes velmi podmanivě. Mnoho témat, která zde zazní, pálí i dnešní společnost. Když přihlédneme k situaci, ve které se tehdejší Německo a jeho obyvatelstvo nacházelo, nelze se divit, že většina lidí podlehla davové atmosféře. Ti z mála, kteří prokoukli, buď mlčeli, nebo byli umlčeni. Střídavými empatickými výlevy citů národní pospolitosti a zloby proti opozici Hitler dojímal krom nadšených diváků i sám sebe. Stejně jako řešil situaci vnitrostátní, začal v podobném duchu o pár let později řešit i situaci mezinárodní. Hitler byl skvělý řečník a politický demagog navenek maskující své skutečné cíle a motivace. On si vytvořil svůj vlastní svět, kterému věřil a naučil věřit všechny okolo. Hitlera považuji za vnitřně rozpolcenou osobnost řešící svůj komplex méněcennosti hrou na velikášství. Vnější tvrdost, rozhodnost a nekompromisnost, kterou se prezentuje, je důsledek strachu z odhalení jeho vnitřní slabosti okolím. Celý Mein Kampf jak jsem ho četl, je jen snůška neutříděných výkřiků duševně vyšinutého člověka, opírající se víc než o reálné základy o vnitřní pocity a vize, které jsou prezentovány v duchu jakéhosi mesiášství. Všechny úvahy vychází z životních zkušeností plných frustrace ze společenského útlaku vlastní osoby. Těžko věřit, že tato myšlenková kompozice začala ještě v první půlce 20. století nabývat reálného charakteru. S propracovanou utopickou vizí Marxismu-Leninismu nesnese srovnání. Hitler je tragická postava lidských dějin, která se vyskytla ve špatný čas na špatném místě. Rozhodně to ale není tak, že za všechno zlo může Hitler, jak se někdy prezentuje. Společnost byla nezdravá a mezinárodněpolitická situace nestabilní. Hitler byl jen jeden z pěšáků, který se rychle prodral do první linie a začal střílet bez varování. Nebýt okolností, dnes nikdo nezná Hitlera. „Hitler ist Deuschland und Deutschland ist Hitler.“ Štěstí že tato rovnice platila jen něco málo přes 10 let. Stálo to ale všechny hodně. Německo nejvíc. Tento film budiž trvalým varováním a ukázkou slabosti demokracie jako systému. (26.10.2010)

4 roky před začátkem 2. sv. války se Leni Riefenstahl, která se významně přátelila s Adolfem Hitlerem rozhodla natočit dvohodinovou nacistickou propaganda, oslavující nejen Adolfa Hitlera ale celý německý národ. Ačkoliv, šly všechny ty myšlenky mimo mě nemohu filmu upřít určitou velkolepost a monumentálnost, která je patrná hlavně při davových scénách, které jsou prostě neuvěřitelné. Jinak je to spíše odstrašující záležitost, jejiž děsivost se prokáže převážně v závěrečné Hitlerově řeči. (27.04.2010)

„Hitler ist Deuschland und Deutschland ist Hitler." Ťažko spočítať koľko krát tu zaznie slovo Deutschland, ale isté je, že Hitler vedel hrať na národnú strunu. Neskutočné davy a nadšený obyvatelia sú najčastejšími objektami režisérky. Dejiny sa však zvrtli tak, že mnohí dnes na tento film pozerajú s opovrhovaním. Talent však režisérke uprieť nemožno. Hlavne úvodné minúty sú dostatočne pestré, neskôr je to samý pochod, prehliadky a salutovanie a už od polovice to začína byť trochu jednotvárne. Hrdé davy v nablýskaných uniformách pochodujú s lopatami!! a Hitler reční o rovnoprávnosti a vážení si manuálnej práce. To malo úspech. Mnoho povrchne zainteresovaných ľudí nedokáže pochopiť to celonemecké nadšenie a uctievanie Hitlera. Neriešme to čo prišlo potom, ale ako to dosiahol. Po 1. svet. vojne i dlho po nej bolo Nemecko ekonomicky úplne na kolenách a bola tam obrovská nezamestnanosť. Chudoba bola obrovská. Hitler urobil jednu z mála dobrých vecí a zaviedol plán národno verejnej výstavby Nemecka. Prebiehaly obrovské rekonštrukcie, stavby mostov, diaľnic... a zamestnali sa milióny ľudí, ktorí boli vyplácaný špeciálnymi "Pracovnými certifikátmi". Nemecko začalo rýchlo prosperovať a začalo si veriť. Za neuveriteľné štyri roky dokázali nacisti postaviť ekonomiku na nohy a zaradiť ju medzi najsilnejšie na svete. To bol hlavný dôvod jeho úspechu, o ktorom sa veľmi nepíše. To, že svoju popularitu zneužil a stiahol nemecký národ až na samé dno je druhá vec, ktorá prebila všetko dobré čo urobil. Najväčší prínos filmu je jeho historická hodnota, ukážka doby, národného socializmu a už vtedy v 34 roku tu bolo cítiť hrdosť a nadradenosť z každého prejavu. Čo nasledovalo vieme všetci veľmi dobre. 80%. (13.11.2013)

Slavné propagandistické veledílo stále má, a pochopitelně navždy bude mít čím zapůsobit. Je to jedna velká nacistická idylka, lomcování s davy, burcování tehdy ublíženého německého lidu. Fuhrer, Hess, Goering, Himmler, Goebbels, Streicher, ohně, svastiky, projevy, pochody, ulízaný patky, ta atmosféra... vše zabráno pod taktovkou ambiciózní Leni Riefenstahl. Na dnešní poměry tomu schází snad jen o něco větší spád. (12.07.2009)