Triumf vôle

Není pochyb o tom, že Triumf vůle patří mezi nejvýznamnější propagandistická díla v dějinách filmu. Nejen Pepa Goebbelsů se mistrovsky činil v této oblasti. Idylické záběry na architektonické dominanty v Norimberku za doprovodu Wagnerovy hudby, jásající davy u Adolfova řečnění, noční demonstrace osvětlené pochodněmi apod. Vše pečlivě zrežírováno, nicméně pozornost na sebe strhávají především úryvky projevů různých významných nazi pohlavárů. V některých záběrech až mrazí při pomyšlení, kam tato ideologie směřovala o 4 roky později. Negativní dopad na diváka i nespornou kvalitu dokumentu zastiňuje příliš dlouhá stopáž. (08.09.2020)

Triumf vůle je i filmovým triumfem nacistické propagandy. Kam se na něj hrabou komunistické agitační filmy z poválečných let, a to jak provedením, tak svým praktickým účinkem. Leni Riefenstahlová natočila hrůzný autentický dokument masového vymývání mozků. Nutno říci, že na tehdejší dobu k tomu měla takřka neomezené možnosti. Promyšlené a strhující projevy ke konkrétním cílovým skupinám působí i dnes velmi podmanivě. Mnoho témat, která zde zazní, pálí i dnešní společnost. Když přihlédneme k situaci, ve které se tehdejší Německo a jeho obyvatelstvo nacházelo, nelze se divit, že většina lidí podlehla davové atmosféře. Ti z mála, kteří prokoukli, buď mlčeli, nebo byli umlčeni. Střídavými empatickými výlevy citů národní pospolitosti a zloby proti opozici Hitler dojímal krom nadšených diváků i sám sebe. Stejně jako řešil situaci vnitrostátní, začal v podobném duchu o pár let později řešit i situaci mezinárodní. Hitler byl skvělý řečník a politický demagog navenek maskující své skutečné cíle a motivace. On si vytvořil svůj vlastní svět, kterému věřil a naučil věřit všechny okolo. Hitlera považuji za vnitřně rozpolcenou osobnost řešící svůj komplex méněcennosti hrou na velikášství. Vnější tvrdost, rozhodnost a nekompromisnost, kterou se prezentuje, je důsledek strachu z odhalení jeho vnitřní slabosti okolím. Celý Mein Kampf jak jsem ho četl, je jen snůška neutříděných výkřiků duševně vyšinutého člověka, opírající se víc než o reálné základy o vnitřní pocity a vize, které jsou prezentovány v duchu jakéhosi mesiášství. Všechny úvahy vychází z životních zkušeností plných frustrace ze společenského útlaku vlastní osoby. Těžko věřit, že tato myšlenková kompozice začala ještě v první půlce 20. století nabývat reálného charakteru. S propracovanou utopickou vizí Marxismu-Leninismu nesnese srovnání. Hitler je tragická postava lidských dějin, která se vyskytla ve špatný čas na špatném místě. Rozhodně to ale není tak, že za všechno zlo může Hitler, jak se někdy prezentuje. Společnost byla nezdravá a mezinárodněpolitická situace nestabilní. Hitler byl jen jeden z pěšáků, který se rychle prodral do první linie a začal střílet bez varování. Nebýt okolností, dnes nikdo nezná Hitlera. „Hitler ist Deuschland und Deutschland ist Hitler.“ Štěstí že tato rovnice platila jen něco málo přes 10 let. Stálo to ale všechny hodně. Německo nejvíc. Tento film budiž trvalým varováním a ukázkou slabosti demokracie jako systému. (26.10.2010)

Že je to propaganda a že mi to bolo jasné už pred pozeraním, to je snáď samozrejmosť. Ale že to bude taká hrôzostrašná nuda, to som nečakal. Konkrétne niečo v zmysle: 10 minút záberov na vlajky s hákovými krížmi a zástupy ľudí bez komentára, následne jeden Hitlerov prejav, 5 minút záberov na vlajky s hákovými krížmi a zástupy ľudí bez komentára, následne jeden Hitlerov prejav, atď., až do záverečného o niečo dlhšieho prejavu, ktorý aj tak nepôsobil nijak extra presvedčivo. Myslel som, že to bude nebezpečnejší film, resp. nebezpečný aj svojou nadčasovosťou. Ale podľa tej nudy a odriekaných ideologických floskulí som dospel k záveru, že to bolo robené skôr len pre skalných, ktorým už aj tak nič nepomôže, a pre ovce, ktoré keď uvidia obrovský dav, v ktorom chýbajú, začnú pociťovať potrebu pridať sa. (26.04.2016)

Megalomanstvo NSDAP nemalo vo svojej dobe obdoby ( a to svet ešte netušil, aké megalomanské plány táto strana mala do budúcnosti ). Ohromné masy vojakov, robotníkov na ohromných štadiónoch a uliciach. To všetko zachytila Leni Riefenstahl s razanciou profíka a vo všetkej paráde. Škoda, že tématické pozadie dokumentu je veľké manipulovanie s davmi, ktoré vyústilo až ku gumovaniu mozgov a nakoniec k najhoršej vojenskej mašinérii v histórii ľudstva. (29.09.2014)

Ty lidské zrůdy věděli dobře, co a jak dělají. A Triumf vůle splnil svůj účel v tom smyslu, že nejen tehdejším německým fanatikům, ale i všem budoucím nezasvěceným generacím zdůrazňoval a zdůrazňuje, kam až může jeden národ v celém svém generačním rozsahu dojít, když se nechá strhnout nelítostným nacionalismem a pocitem vlastní nadřazenosti. A zatímco tehdy sloužilo toto poselství coby nástroj upevnění nacistické moci a vrchol důmyslné propagandy, nyní funguje naopak jako důležité varování a snad i poučení. Nehledě na to, jak propracované nebo jednoduché schéma dokument má, svou sílu a podnětnou historickou reflexi si zachová už navždy... (09.03.2016)