Keby radšej horelo

Už studentské filmy Adama Kolomana Rybanského naznačili, že jeho tvorba bude stát za pozornost. Absolventský film tvůrce například Přátelského setkání nad sportem je zároveň jeho celovečerním debutem, který se dočkává širokého nasazení v kinech. Počáteční znamení o české komedii odehrávající se ve vesnickém prostředí mohli vyrovnat varovné signály, stál se ovšem zázrak a Kdyby radši hořelo skutečně není českou komedií pro idioty.   Rybanský svým celovečerním debutem dokázal nezklamat a skutečně předvést, že má před sebou očividně česká kinematografie nadějného filmaře, který pravděpodobně natočil komedii.... kterou mnoho diváků nebude schopna plně docenit. Rybanský totiž skutečně nenatočil volné pokračování Slunce, seno, i přes částečně styčné plochy se ani nevyplatí očekávat dalšího Instalatéra z Tuchlovic Tomáše Vorla. Rybanský totiž nesází na pouhé karikatury, ale dvě komplexní ústřední postavy, na které jde koukat zcela odlišnými přístupy. A je pak na samotném divákovi, zda si k postavám vybuduje sympatie či je bude vyloženě nenávidět.   Rybanského celovečerní debut poté staví na tématech společenských obav o své bezpečí, lehké xenofobie koketující s rasismem a též i snahy najít si náhradní smysl života. V jistých momentech dokáže Rybanského debut připomenout i ty nejlepší komedie československé nové vlny, ze které dle vlastních slov Rybanský ve své tvorbě čerpá. U postav jde přitom zpozorovat klasické xenofobní obavy, buranské vyjadřování i naivní víra v hoaxy. Rybanský tak v jádru servíruje uvědomělou satiru, která má skutečně daleko ke komediím Zdeňka Trošky.   Vývoj samotného děje je do jisté míry předvídatelný, samotný úvod filmu v podstatě diváka navede k intuici, jak samotný film skončí. Díky komplexnosti postav je ovšem zajímavé sledovat jejich postup, Miroslav Krobot i Michal Isteník jsou ve svých rolích naprosto vynikající, Anna Polívková zase po všech těch Špindlech a Po čem muži touží mile překvapí v umírněnější roli. Klíčový je i fakt, že je velmi snadné se v příhodách z vesnice poznat, komedie rozhodně nesází pouze na rýpání do vesnických obyvatel, protože se člověk velmi pravděpodobně v reakcích veřejností na hrozbu teroristického útoku i romských spoluobyvatel snadno pozná. Což nepokrývá fakt, že jsou jisté momenty až okatě vyhrocené, jsou ovšem vyhrocené tak solidním způsobem a v závěru do sebe tak solidně vše zapadne, že se to Rybanskému vlastně odpouští snadno.   Odpouští se mu to snadno především i proto, že jde o jednu z výtvarně nejlépe vypadajících filmových záležitostí poslední doby, kdy může v jistých momentech Kdyby radši hořelo připomenout i filmy Wese Andersona nebo Damiena Chazellea. Minimálně dokáže Kdybi radši hořelo vyvolat dojem, že o obrazové kompozici někdo reálně vymyslel, paleta barev spolu dohromady prakticky vždy krásně ladí a jde skutečně o jeden z vizuálně nejkrásnějších českých filmů za hodně dlouhou dobu. Velké celky často zobrazují postavy v kontrastních prostorech a dokazují, že tu skutečně vzniká o poznání ambicióznější záležitost, než je v rámci české filmové produkce zvykem.   Kdyby radši hořelo především dokáže vykonat tah na branku. Přesně ví kam míří, co přesně chce vzkázat a do čeho přesně se rýpnout. Jisté momenty přitom těží i z černého humoru, který ovšem pochopitelně nezabuduje u všech. Především je skutečně nevhodné jít na Kdyby radši hořelo s pocitem, že se bude divák smát od ucha k uchu. Je to totiž především komediální drama s několika silnými momenty a především je skutečně nutné u ní zapnout mozek a pochopit, že autor filmu ambicemi skutečně nešetří. Něco podobného se dá například říct o komediálních záležitostech Jana Prušinovského či Jiřího Havelky, s Kdyby radši hořelo je to ovšem ještě možná o kapánek složitější a tato komedie skutečně není pro jednodušeji smýšlející občany. Na druhou stranu ovšem po delší době nemusí mít divák u české komedie v kinech pocit, že z něj tvůrci dělají naprostého idiota.   Svým celovečerním debutem tak Rybanský skutečně dokázal, že se jeho tvorba vyplatí nadále sledovat. Jeho filmy pravděpodobně nebudou trhat rekordy v návštěvnosti a čerpání z ranných filmů Miloše Formana či Ivana Passera ocení málokdo, Kdyby radši hořelo ovšem dokáže naplnit blahý pocit, že žánr české komedie ještě není úplně v řiti. A to se bohužel v roce 2022 musí cenit hodně..... (18.06.2022) (menej) (viac)