Delikatesa

Krásný malý francouzský film o vaření a o lidech. Vůbec bych se to nebál nazvat Dobrým ročníkem místo vína o jídle z 18. století.  Překvapil mne silnější společensko-historický přesah než jsem čekal a vůbec ne tak na sílu jako z Hollywoodu.  Už dlouho jsem tu nebrečel, proč se takový film nenatočí u nás, tak tady to máme. Odehrává se to asi ve dvou kulisách, kterých je u nás v historickém provedení habaděj. Snad se jednou dočkám doby, kdy se v nich budou točit takovéto milé žánrovky, kde se nekozí Kerekes nebo tam není Langmaier někomu nevěrný. 8/10 (22.05.2022)

Filmy o varení mám rád - tie z prítomnosti, ale aj z minulosti (ako napr. tento). Atmosféra 18.storočia ma v tomto podaní veľmi bavila, len škoda, že dejovo to bolo také nevyvážené. Skvelý úvod aj záver, ale tá prostredná časť - tá až taká vydarená nebola, a miestami sa skutočne nič extra nedialo. Ale napriek tomu to rozhodne nebola žiadna nuda a príbeh o vzniku prvej verejnej gurmánskej reštaurácie ma bavil. Aj keď v podstate vznikla "z pomsty". 3* (03.11.2023)

Určite lepšie ako buzeranti a iné kreatúry v Bez servítky. Pekné prostredie, super kostýmy a trocha ukážky toho, aké hovädá vládli za feudalizmu. A hoci sa naozaj zdá, že celý film je o gurmánoch a krásnych jedlách, je to presne opačne. Jedlo a varenie je tu len ukážkou toho, prečo spoločnosť potrebovala revolúciu. Práve to nespravodlivé zaobchádzanie s chudobnejšími ľuďmi ma riadne sralo a škoda, že nebolo ukázané viac, to by bolo možno aj za plnú paľbu. Takto ostávam v priemernom úsudku. (29.05.2022)

Mdlé. 1)  Je to pomalé, příliš mdlé s nelogičnostmi v ději. Kdybych dostal v restauraci takové jídlo, jako je tento snímek, už bych se tam neukázal._____ 2)  Na film mě nalákal 37letý Benjamin Lavernhe (vévoda de Chamfort), to jsem ovšem netušil, že tam bude hrát jen malou vedlejší roli. Jinak mě zaujal 28letý Lorenzo Lefèbvre (syn Benjamin). (05.06.2023)

Pro všechny budoucí diváky zde píši upozornění a zároveň je varuji před tímto gurmánským zážitkem a to hlavně z důvodu nepřeberného množství delikátních lahůdek, jaké nám gastronomie osmnáctého století ve francouzských državách mohla přinést. Hlavně doporučuji, ať se všichni připraví na budoucí hostinu, která je čeká a na kterou se nedá koukat s prázdným žaludkem nebo byste si po chvíli mohli připadat jako slintající bernardýn Bohouš, kterého všichni známe z československé filmové klasiky šedesátých let a nebo ještě hůře budete shánět potraviny během tohoto filmu a nic si neužijete. Já sám jsem při této nečekané žranici ve velkém stylu spořádal neskutečně mnoho francouzských kachen ke kterým jsem se dožíral francouzskými bramborami ke kterým jsem přikusoval žabí stehýnka, které byli z místních žab, které byly čerstvě vylovené z mého zapáchajícího bazénu a jako třešňičku na dortu jsem sousedovi šlohnul  pár nejapných šneků, které jsem do sebe narval pěkně na syrovo i s přečnívajícími ulitami. Tento příběh měl být komediálním kouskem a po pravdě musím přiznat, že jestli jsem se za celý film zasmál tak třikrát, tak to bylo až moc, ale asi to bylo tím, že jsem se soustředil spíš na shánění surovin než na eventuelní šprýmy. Kdo čeká, že v tomto snímku uvidí nějaké kuchařské kibice a šikanátory typu Pohlreicha nebo Ramsayho, tak se nedočká, ale zato se dočká vyvaleného a možná i trochu zabržděného cvalíka, kterému než docvakne, že se má omluvit svému páníčkovi, tak uběhne spousta času a on si balí kufry a společně se svým synem opouští lukrativní zámeckou kuchyň ve které dělal šéfa. Náš kulaťoučký koblížek se nevzdává a společně s jednou ženštinou, která se na jeho pozemku objevila jako blesk z čistého nebe rozjede byznys, kterej by mu mohl závidět nejeden dnešní michelinskej restauratér. Zatímco se vévoda a jeho přiteplení kumpáni oddávají na zámku takzvanému militantnímu obžérství, tak se v podzámčí rodí první francouzská restaurace s několika zajímavými podpříběhy, které samozřejmě neprozradím, jelikož bych spoileroval, ale můžu garantovat, že všichni milovníci dobrého jídla a pití si zde přijdou na své a kromě mnoha známých francouzských specialit jako jsou foie gras, lanýže, křepelky, omelety a slané koláče nazývané quiche zde uvidíme pro mně i neznáme pochutiny jako třeba ovocné želé, které vypadalo fakt dobře. Překrásná krajina francouzského venkova s přijatelnými hereckými výkony herců, které jsem vůbec neznal mně naplno oslnila, že jsem tomuto přijemně ubíhajícímu snímku musel dát zasloužených 70%. (26.05.2022)