Zabiják

Fincher dostal další těžký prachy od Netflusu a rozhodl se ukázat další velkolepej fakáček týhle společnosti. Naštěstí na to tentokrát nešel stylem Mank, ale natočil sice další totálně divácky nepřátelskej, ale aspoň srozumitelnej film se svým typickým smyslem pro detail tak jak to umí jenom on. Přeci jenom nacpat tolik cynismu, životních pravd, ironie a černýho humoru do jednoho filmu to je prostě výkon. Užijete si to každopádně o to víc o kolik máte nakoukanou jeho tvorbu a do jaké míry se dokážete ztotožnit s totálně amorálním hlavním hrdinou, ale Fassbender do toho jde jak o život a je tak neuvěřitelně heroickej, že jsem prostě tomu grázlovi musel podvědomě fandit i když to je bezskrupulózní vrahoun kterej za celej film neudělá fakt nic dobrýho. Jo a ať si kdo chce co chce říká tak Fincher z toho prostě cítit je a kdo tvrdí něco jinýho tak mu holt asi omylem pustili jinej film. Jo a, že je to chladný, odtažitý a divácky nevstřícný? Ale kecy v kleci ukažte mi nějakej film kterej Fincher do teď natočil (mám na mysli hlavně ty zásadní) kterej byl divácky vstřícnej a nebyla to úplná deprese?! Ha ha žádnej vás nenapadl co? No tak tím to asi bude tak nebrečte. Mě se tenhle maximální výsměch současnýmu světu jako reklama pro určitý firmy která se jim, ale určitě líbit nebude nebo například odkaz na válku skladů hodně líbil a naštěstí jsem Davida po jednom nezdaru nezatratil, protože takovej talent jako on nemůže úplně propadnout peklu. Ps : Moje nejoblíbenější scéna z filmu : Nepomůžeš dámě v nouzi?!80% (16.11.2023)

Melvilleho Samuraje, k němuž lidé Fincherova Zabijáka tak často otrocky vztahují, nemám úplně v živé paměti. Je to ale dost pomalé a meditativní dílo, které rozkrývá protagonistovo postavení ve společnosti hlavně skrze odcizenost projevující se v dost úsporném stylu a jednoduchých kompozicích. Delonovo odloučení je posmutnělé až tragické. Zabiják oproti tomu vypráví o muži, jenž svou odcizenost považuje za doklad své výjimečnosti. Lépe se mají ti, kdo nejsou součástí stáda. Na druhou stranu, profesionální vrah stojící za hranou zákona se musí začleňovat do masy, aby se propracoval ke svým vyčnívajícím a občas podobně smýšlejícím cílům. Jenže i takový precizní člověk, který tráví veškerý čas racionálním plánováním a subjektivní analýzou okolí, může udělat chybu jako každý jiný člen stáda. Všichni jsme lidi a bojujeme za užití vlastních praktik. Fincher buduje absolutně pohlcující svět, v němž jsou všichni a všechno propojení, v pozadí neustále hučí zvuk dopravy a létají letadla, jež mohou kohokoli přenést na takřka jakékoli místo, a každý člověk může být potenciální obětí s identitou táhnoucí se v lejstrech, k nimž můžeme získat přístup jen za využití zfalšovaných identit. Zabiják je neskutečně soustředěný a precizně strukturovaný film, jehož pointa se formuje za pochodu a vyznění provokuje tím, jak je na první pohled neokázalé. Stačí dávat pozor a nespokojit se s jediným zhlédnutím. (21.11.2023)

Precizní, sympaticky minimalistický a bez emocí. Fassbender "na německýho turistu" sem vyloženě skvěle sedí. Chápu výtky že moc obyčejný, nenápaditý a strohý, nepřijde žádný mindfuck moment nebo zvrat, ani velkolepý akční vyvrcholení. Ale to je jedno, když zvolený přístup tak dobře funguje a vše jde spolu ruku v ruce. Za mě stylový a nepřetržitě poutavý teleport do kůže nájemného vraha. (15.11.2023)

Vlastně je to chytré dílko. Na začátku stojí poněkud vyčpělá premisa pubertálního rádoby-nihilisty, který si na konci přizná vnitřní rozpor, jehož si jako diváci celou dobu můžeme nepokrytě všímat: že si všechnu svoji neangažovanost a bezchybnost těmi motivačními řečičkami jen namlouvá, aby se nemusel cítit moc blbě, že je bezradný a ztracený ve světě a vlastním životě stejně jako všichni ostatní. Hudba mu každopádně pomáhá se od takových myšlenek rozptýlit. *** Není to ve své jednoduché podvratnosti úplně ploché, a protože většina lidí to beztak nepochopí a bude jim stačit, že to vypadá cool & simple, nejspíš tím Fincher i dokáže poplatit kasovní ztráty z takových klenotů, jako je Mank (můj koment), což mu jedině přeju. *** Vzpomenout na Jarmuschovy Hranice ovládání je rozhodně na místě, je to dle mého promyšlená součást Fincherova sarkastického šprýmu, bez nějž Zabiják přijde o větší část svého rozměru. Ti dva zabijáci nemohou být rozdílnější v hloubce vědomí ani životním postoji a roli ve světě, Fincher zcela záměrně natočil cool formou film o nehrdinovi bez sebemenších ambic měnit svět, jehož filosofie je nejen vachrlatá, ale ani mu moc nepomáhá, aby se cítil líp, a který dobře ví, že neudělá žádný zásek ani do čísel statistik o úmrtích. V Hranicích ovládání naopak sledujeme precizní přípravu výjimečně nadaného jedince s nezměrně silnou vůlí na klíčovou roli v nenásilném a nenápadném převratu, útoku na světovládu jiného osamělého muže. Fincherův film rozhodně vydává svůj smysl mnohem sytěji, zřetelněji a doslovněji v této provokativní a zřejmé korelaci. (B12) *** PS: Vynikající komentář tu má Traffic. *~ (18.11.2023)

Taxe nám náhle poManktený Davča zaplaťsatan vrátil. Nevrátil se sice jako ten dřívější ztepilý, mysteriózní, inteligentní a tajuplný elegán v ručně šitém qádru, nýbrž tak trochu strojově shrbený, se začínajícím panděrem a v rutinně připosraných slipech a děravých ponožkách, ale jebat! Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě napsat „povznesme se nad to“.  V jeho zkušeném a zručném podání je i taková kapku vyčpělá Odplata ryloudyt bez vtipu i Gibsna stále řádně plnotučná a ryze zábavná jednohubka, kde mohl Mischi Bednář zase jednou pořádně předvést obě své tváře, tedy jaký je to nesympatický kokot a vynikající herec. Tudíž velmi doufám, Davčo, že ses už dostatečně posamohanil a na to „umění“ definitivně vysral, tímto ses i bulvárně vyřádil a budeš nás do budoucna opět oblažovat jen samými neotřelými, vkusnými, svižnými, chytrými, provokativními a šťavnatými kousky, jaxme u Tebe byli zvyklí! (14.11.2023)