Zabiják

Dnes se naučíme, jak udělat i z toho nejvíc sexy chlapa na světě obyčejnýho patetickýho kokota, o kterýho by si žádná ani kolo neopřela. Prostě mu nasadíme na hlavu rybářskou hučku. Záměrně ohraná zápletka - proti nájemnému vrahovi se obrátí jeho zaměstnavatel - slouží Fincherovi k vykreslení titulní postavy a sekání atmosférických scén. Zabijákův precizní modus operandi ale není zas tak úžasně zajímavý - navzdory jeho filozofování mi tu chybí něco za tím a od závěru jsem čekal víc. Ale úvodní mise v Paříži vtáhne a rozhovor se zabijákyní Tildy Swinton je taky moc fajn. Co na tom stálo 175 mega je mi záhadou. (14.11.2023)

[25%] Neměl jsem až tak přehnaná očekávání, přeci jenom dnešní netflix filmy až na nějaké výjimky za moc nestojí. To spíš je ta streamovací služba dobrá na seriály, ale co už. Holt se Fincher k tomu upsal. Nebudu zde srovnávat tento film s jinými, ani zde vypisovat které Fincherovi filmy se mi líbily a které ne. Půjdu rovnou k věci. Naladil jsem si netflix, pohodlně jsem se usadil v pohodlí domova a začal se dívat na Zabijáka. No, musím říct, že celkovým stylem a monologů myšlenek hlavní postavy, mě to zrovna moc nevytrhlo. Ale tak dobře, ještě ta první cca půle filmu ušla, prostě nudná, divná záležitost, jenže v druhé půlce snímku jsem dával jednu pauzu v TV za druhou. Ale dodíval jsem to až do konce. Opravdu netuším, co tím chtěl básník říci. Nehodlám zde film moc shazovat, ale musel jsem dlouhou dobu po skončení o tom stále přemýšlet. Původně jsem dal 2*, ale poté jsem jej musel snížit na 1*. Chyba je zřejmě i ve mě, ale abych sledoval prý „všední dění zabijáka“, který se chvílemi nechoval ani jako profesionál a furt si asi 30x za film mumlal pro sebe v hlavě průpovídky typu: Neimprovizuj, nenech se unést city, jednej – na to jsem zvědavý nebyl. Rozhodně jsem od tohoto skvostu neočekával, že to bude klasický thriller nebo akční film. Těšil jsem si na jistou hlubší myšlenku, na Fincherův styl, jenže já nic z toho nedostal. Fassbender se v roli snažil, i když ke konci trochu marně, vizuálně vypadal dobře k téhle roli, ale to je asi tak všechno. Pak ještě ta jedna dlouhá bitka v bytě, která se mi líbila, ale tím veškeré klady padají. Ještě můžu pochválit mého oblíbence Martina Stránského, kterého opět Fassbendera slušně daboval. Konec to snad ani nemá. Nedá se říci, jestli je otevřený nebo snad žádný. Jo a téma pomsty? Tak to určitě ne. Opravdu nevím, mrzí mě to, že mi to tak nesedlo. Lhostejné mi to není, ale nevěřím, že bych tomu v budoucnu někdy dal ještě šanci. Navíc je jedno kdo jedno kdo ten film točil, není zde poznat žádný režijní „rukopis“ jak tu někteří nadšeně píší … A hudba? Té jsem si nevšiml. Víc to delším komentáře trápit nebudu. Závidím těm, kterým to bavilo. Zklamání. (13.11.2023)

Po vysněném Mankovi natočil David Fincher pro Netflix vděčnější projekt, který má sice daleko k akční řežbě kráčející ve stylu Johna Wicka nebo Zátahu, chladný thriller skoro jako ze staré školy (podobně jako Úkryt) je ovšem audiovizuálně vypiplaný film, který má fantastického Fassbendera, překvapí i jednou parádní akční sekvencí. Největším problémem filmu není ani tak jeho chladnost, ale spíše fakt, že tu podobný příběh byl již tolikrát a Fincher sázkou na ignorování emocí a i přes vnitřní monology protagonisty neservíruje nějakou strhující charakterní studii. Poutavé zachycení pracovního procesu nájemného zabijáka, které jakoby nemělo tak výrazné ambice, výsledek přesto potěší a i přes fakt, že Fincher nemá na své vrcholné období, potvrdí status jednoho z nejpreciznějších filmařů své doby.... (12.11.2023)

Vlastně je to chytré dílko. Na začátku stojí poněkud vyčpělá premisa pubertálního rádoby-nihilisty, který si na konci přizná vnitřní rozpor, jehož si jako diváci celou dobu můžeme nepokrytě všímat: že si všechnu svoji neangažovanost a bezchybnost těmi motivačními řečičkami jen namlouvá, aby se nemusel cítit moc blbě, že je bezradný a ztracený ve světě a vlastním životě stejně jako všichni ostatní. Hudba mu každopádně pomáhá se od takových myšlenek rozptýlit. *** Není to ve své jednoduché podvratnosti úplně ploché, a protože většina lidí to beztak nepochopí a bude jim stačit, že to vypadá cool & simple, nejspíš tím Fincher i dokáže poplatit kasovní ztráty z takových klenotů, jako je Mank (můj koment), což mu jedině přeju. *** Vzpomenout na Jarmuschovy Hranice ovládání je rozhodně na místě, je to dle mého promyšlená součást Fincherova sarkastického šprýmu, bez nějž Zabiják přijde o větší část svého rozměru. Ti dva zabijáci nemohou být rozdílnější v hloubce vědomí ani životním postoji a roli ve světě, Fincher zcela záměrně natočil cool formou film o nehrdinovi bez sebemenších ambic měnit svět, jehož filosofie je nejen vachrlatá, ale ani mu moc nepomáhá, aby se cítil líp, a který dobře ví, že neudělá žádný zásek ani do čísel statistik o úmrtích. V Hranicích ovládání naopak sledujeme precizní přípravu výjimečně nadaného jedince s nezměrně silnou vůlí na klíčovou roli v nenásilném a nenápadném převratu, útoku na světovládu jiného osamělého muže. Fincherův film rozhodně vydává svůj smysl mnohem sytěji, zřetelněji a doslovněji v této provokativní a zřejmé korelaci. (B12) *** PS: Vynikající komentář tu má Traffic. *~ (18.11.2023)

Fincher pořád skvěle zvládá řemeslo a plíživá, pomalá atmosféra filmu není špatná. Problém je námět a scénář, který je v lepších chvílích šablonovitý, v horších chvílích aktivně dementní. Pár dobrých nápadů a scén (rvačka na Floridě) to nezachrání. Ale v rámci netflixové produkce jde o silný nadprůměr. (15.11.2023)