Na Větrné hůrce

Väčšinou všade čítame, že film je síce dobrý, ale knihe sa nedokáže vyrovnať. Že sme si to v hlave predstavovali inak. Ja som sa pred časom snažil prečítať román Wuthering heights. Musel som ho v polovici odložiť, pretože som mal značný zmätok v postavách, ktoré mi boli navyše velmi nesympatické, až odporné. Romantiku som v ňom nenašiel. Wylerov film ich berie trochu zidealizovane, čo iba kvitujem, pretože sa snimi dokáže divák viac stotožniť. Kvalitná adaptátorská práca, keď film funguje lepšie, ako kniha. Asi budem v menšine, ale za svojim názorom si stojím. (27.07.2012)

Pro mě je nepřekonatelná verze s Ralphem Fiennesem, která mi přišla podstatně barvitější. A rozhodně ne proto, že na rozdíl od téhle barevná je. Wylerův film je pro mě statickým a ničím nevybočujícím příběhem o lásce a zradě na pozadí severoanglických vřesovišť. A dokonale neživotným, což se týká i herců, čemuž nerozumím, protože Olivier i Oberonová mě mockrát donutili k potlesku. Tady ale ne. Ten film má v podstatě všechno kromě atmosféry, šťávy a života, přesvědčivosti, díky které jsem měla u knihy i Fiennesovy verze pocit, že stojím na pokraji hluboké rokle, točí se mi hlava při pohledu do její černé hloubky, mrazivý vítr mi proniká až do kostní dřeně a slyším pláč duchů. Toho jsem se zde nedočkala. A další potíž byla, že Heathcliff v mých představách je poloviční démon, jehož nezkrotí lidská síla. Olivierův ve mně budí pocit, že by ho zkrotilo pár pohlavků a půlhodinové klečení na hanbě. (28.07.2007)

Akosi tejto Bronteovej melodráme nemôžem prísť na chuť. Nech ju sfilmuje hoc aj ten najlepší režisér a zahrajú prvotriedni herci, stále mi to pripomína telenovelu. Raz sa ľúbia, potom nie, potom zase hej a zase nie. Neskutočné obraty v chovaní postáv, že neviete či im fandiť alebo ich nenávidieť a ten tragický koniec vo mne vyvolal skôr úsmev. (04.11.2018)

Zatiaľ sa mi všetky filmy, ktoré režíroval William Wyler náramne páčili. Wuthering Heights je podľa mňa najlepšie filmové spracovanie literárnej klasiky Emily Brönte a myslím si, že aj samotná Emily by bola s filmom spokojná. Samozrejme mám prečítanú aj knihu, ale bolo to už dávno. Wylerovu verziu Wuthering Heights som videla až dnes prvýkrát a som nadšená. Myslím si, že film mal na Oscaroch 1940 tú smolu, že vtedy mu konkuroval ešte lepší film Gone with the Wind v hlavnej úlohe s Vivien Leigh. Zaujímavosťou je, že Laurence Olivier (Heathcliff) chcel po svojom boku ako Cathy práve Vivien Leigh, budúcu manželku, no jeho požiadavke nevyhoveli. S herečkou Marle Oberon (Cathy) majú na pľaci takú úžasnú chémiu, že človek by nepovedal, že vraj spolu nevychádzali! Marle Oberon tu podáva taký fantastický výkon (a nielen ona), že by si bola zaslúžila aj dvoch Oscarov!!! Vraj nakrútiť tento film - dnes už klasiku, bolo veľmi náročné a režisér vyžadoval veľa - Marle si aj poplakala a Laurence bol nahnevaný, no to úsilie stálo za to. Herci ani režisér už nie sú medzi nami, ale výsledok ich práce si môžu vychutnať ďalšie a ďalšie generácie divákov. Jediné, čomu som neuverila, bolo, že sa dej odohráva v Yorkshire moores - bola to California - vzhľadom na rok 1939 a vtedajšiu situáciu to je pochopiteľné, no mohli si dať záležať aspoň na britskej angličtine, no inak nemám čo vytknúť. Ach a tá hudba, wow! Dodatok: Nevedela som, že v češtine sa to volá Na Větrné hůrce, poznala som to len pod názvom Búrlivé výšiny🙂. 85%. (01.02.2023)

Nechci se pouštět do většího srovnání téhle a verzí z roku 1970 a 1992, protože bych musel u těch novějších snižovat hodnocení (verzi z roku 1970 jsem viděl dávno, tak ji raději ani nehodnotím). Nicméně, stejný námět ke srovnání vybízí, tak tedy alespoň "zlehka": Hlavní postavou je bezesporu Heathcliff - na něm to celé stojí. Lze namítat, že důležitá je Cathy, ale já spíš to chápu tak, že je podstatné, jak režisér zvládne poodhalit její divokost, která to celé "zavinila". A Heathcliffa pokud budu hodnotit v obsazení a také pak způsob, s jakou herec postavu zahrál, má u mě sto bodů právě Laurence Olivier. Až kus za ním jsou jinak bezvadní Ralph Fiennes a Timothy Dalton. Když jsem viděl ty dvě novější verze, říkal jsem si: "páni, jak skvěle se tenhle týpek na Heathcliffa hodí". Když jsem včera dokoukal černobílou verzi s Laurencem, už to neříkám. Ten chlap měl v sobě něco, co ti "novější" dva nemají. Srovnávat děj filmu s knihou je vždy trochu ošemetné. Nicméně u této verze se mi moc líbila role Cathy, na které se opravdu dal poznat ten neustálý a svazující vnitřní souboj mezi přepychem a životní láskou, což třeba u verze 1992 moc nevyznělo. A skvělá hudba té doby, které se dnes již (bohužel) nic a nikdo nevyrovná. Souhlasím s POMEM, že černobílá má hodně co do sebe. (25.02.2008)