Služobný román

Vtipný film, ale nic světoborného. Příběh uťápnutého úředníka statistického úřadu, kterému šéfuje na první pohled nevzhledná, příšerně oblečená a přísná mužatka. Mezi oběma vznikne románek, který provází řada nedorozumění a změna "ošklivky Betty" v krásku (tedy v rámci dané doby, dneska už modré stíny a klipsové meganáušnice moc lidí neberou:-). Vztah ústřední dvojice je pěkně stupňován pomocí různých "vypjatých" scén a na konci se těšíte na to, až se konečně na sebe vrhnou... Moc zajímavá není vedlejší linie dalšího párečku v úřadu - nesympatické a vnucující se blondýny a samolibého chlápka s odpovídajícím jménem Samochvalov (nebo tak nějak...) (19.05.2007)

Nějakou dobu jsem přemýšlel, jaké adjektivum tenhle film charakterizuje nejlépe, až jsem zůstal u jednoduchého slova ,,příjemný". Nesmírně příjemný. Služební román je totiž natolik jednoduše stravitelný a milý snímek, že se musí zalíbit snad každému a i když jsou dvě a půl hodiny na romkom nesmírně dlouhá stopáž, tomuhle kousku to perfektně sedí. Výborná romantická atmosféra, spousta inteligentně vtipných hlášek i situací, úžasná hudba (!), vynikající hlavní i vedlejší postavy... Pokračovat bych mohl dlouho, ale asi je to už zbytečné. Zkrátka výborný film, o to působivější kvůli době a zemi, v jaké vznikl. (28.08.2013)

Tento film hodnotím poměrně vysoko přesto (nebo spíš právě proto), že obecně mívám se sovětskými komediemi problém - nepřijdou mi legrační a moc mě nebaví. Tato komedie je ale výjimečná tím, že je místy opravdu vtipná a jakýmsi svěžím způsobem zábavná. Žádný prvoplánový, nucený humor typu "jé, on zakopl/přeřekl se/zatvářil se jako šašek", nýbrž film který je místy ironický, místy nostalgický, romantický, úsměvný. Všichni herci hrají na výbornou a jejich postavy si vás získají, například výborná sekretářka Liji Achedžakovové - умереть не встать! Dovedu si představit, že by podobnou komedii (navzdory některým typicky sovětským reáliím) mohli natočit i leckde jinde... A to považuju za ohromný klad! Až se divím, že tenhle film se u nás nikdy neprosadil... (31.12.2015)

Tak tomu rikam svezi vitr z vychodu...jak jinak take hodnotit film, ve kterem hraje tak vytecne moje oblibenkyne, krasna Alisa Frejndlich... Kdo ma rad atmosferu sovetskych filmu, mohl by byt touto klidnou a uveritelnou komedii nadsen stejne jako ja. Pro ostatni asi nezvladatelne... P.S.: upozornuji tez na skvelou Svetlanu Nemoljaevovou. (26.09.2009)

Točit romantické komedie v délce kolem tří hodin asi nemá ve zvyku mnoho režisérů, vlastně neznám žádného takového kromě Eldara Alexandroviče Rjazanova. Měl jsem ale už s ním skvělou zkušenost v podobě Ironie osudu, na kterou jsem se díval 4 roky nazpátek rovněž na Silvestra a nezklamal mě Rjazanov svou rozsáhlou hříčkou ani tentokrát, ačkoliv... dostával jsem se do toho během první půlhodiny trošku obtížněji a také přeci jen jsem tu v rámci romantického žánru postrádal nějaké pohledné ženské stvoření, jakým v Ironii osudu rozhodně byla Barbara Brylska. Na zdejší „soudružku“ ředitelku s kovaným výrazem a typickým kancelářským účesem jsem si déle zvykal, ale postupně jsem jí jako postavu vzal na milost o to víc, když se ze Služebního románu stávalo současně i výrazně psychologické drama o neobvyklém (a často i vtipnými až groteskními příhody naplněném) vztahu na pracovišti. Velice dobře napsaný scénář s podrobným vývojem vztahu a inteligenntími dialogy hravě obhájí i dlouhou stopáž a Andrej Mjagkov v hlavní roli ušlápnutého nesmělého úředníka s rafinovaným plánem mě svým výkonem a něžně uhlazeným humorem velice bavil. Přestože jsem od pana režiséra očekával jistou kvalitu, opět se do jisté míry neubráním překvapení nad tím, jak se ve Sovětském svazu minimálně v 70. letech velkým a neotřelým romantickým filmům opravdu dost dařilo. [75%] (31.12.2022)