Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel
Ironija suďby, ili S ljogkim parom!
The Irony of Fate, or Enjoy Your Bath!
Obsahy(2)
Tak ako každý rok, aj tentokrát sa Žeňa stretáva koncom roka v kúpeľoch so svojimi priateľmi, aby sa očistili od všetkého zlého a privítali nový rok s čistým štítom. Vypijú však trošku viac, ako by im prospelo a tak priatelia Moskovčana Žeňu omylom naložia na lietadlo do Leningradu. Ten, ešte stále nie celkom triezvy, vystúpi a nechá sa odviezť na svoju adresu. Iróniou osudu je aj v Leningrade ulica s rovnakým názvom a na nej stojí presne rovnaký dom. Jeho štandardizovaný kľúč pasuje do štandardizovaného zámku štandardizovaných dverí, za ktorými je byt, zariadený rovnakým nábytkom, ako ten Žeňov v Moskve. A ten byt patrí nádhernej žene... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (63)
,,Zdá sa mi, že sme behom jednej noci prežili svoj celý život..." Nikdy, fakt nikdy by som nepovedal, že práve v ruskej zemi v minulosti vznikla takáto zábavná romantická komédia, pre silvestrovský večer úplne stvorená. Hoci na druhej strane verím, že aj v ostatným európskych krajinách rovnako ako v Československu mohlo vďaka skvelým hercom a autorom fungovať divadlo i televízna dramatická tvorba na vysokej úrovni aj v populárnych žánroch. Irónia osudu sa odohráva na malom úseku silvestrovskej noci a novoročného dňa, prevažne v jednom, nie príliš hotovom byte a nočnej zasneženej ulici, snáď až na dva momenty nerobí žiadne skoky v čase a necháva do detailov bežať celý príbeh do detailov za sebou. Trochu naivná zápletka s vopred očakávaným koncom prináša so sebou až neskutočné množstvo vtipných situácií, zauzlení a tri hodiny s Naďou (krásna Barbara Brylska), Žeňom, Ippolitom a ich príbuznými utečú ako voda. Dvaja sokovia v hre o ženu sa takmer skamarátia, keď uprostred silnej víchrice začnú tancovať a skákať, aby nezamrzli − to nemalo chybu! ;-)) Veľmi kvalitná zábava, plná irónie osudu postáv, avšak nový typ bývania v panelákov vo veľkomestách musel priniesť v 70. rokov ľuďom nielen s pridaním alkoholu mnoho zmätku, takže by som sa nečudoval, keby veľká časť filmu vychádzala z reálnych zážitkov. (90%) (Challenge Tour 2019: 52 rokov filmu za 52 týždňov) ()
Bohyne z Polska Barbara Brylska okamzite putuje do me TopTen, stejne jako tento cely film. Nadhera a pro romanticke duse naprosto dokonaly poklad... Cele tri hodiny jsem ziral jako blazen a kdyz to skoncilo tak jsem byl nerad...nemam co vic dodat. Atmosfera, kterou dokazi vyrobit jen "soudruzi v SSSR"...a kterym se timto klanim az k zemi...a i to je malo :-) ()
Není to typická romantická komedie, ty jsou vtipné a oddechové; tady člověk tři hodiny zírá jako přikovaný do zasněženého sovětského sídliště a pomalu se seznamuje se dvěma nenápadnými třicátníky. Film má vypracovanou kompozici plnou různých paralel: na minimalistickém a realistickém základě staví mírně výstřední příběh plný absurdních motivů, podobně jako se v šedých sídlištích a šedých životech dvou třicátníků objevují různé nečekané a absurdní situace. Některé scény se několikrát opakují - jedny v nezměněné podobě (Žeňa musí pořád vysvětlovat, jak se octnul v Leningradě) a jiné s novými verzemi získávají nový, skoro symbolický význam (schovávání Ipolytovy fotografie; Žeňovo vystupování v roli Ipolyta; nejprve lázeň Žeňova, potom Ipolytova). Hudba jemná, herecké výkony výborné, zvláště Andrej Mjagkov si mě okamžitě získal. Nejvíc mně utkvěla scéna, kdy se snaží vecpat do dveří zároveň s Ipolytem. Tu jsem si zapamatovala z prvního zhlédnutí filmu, což bylo až od druhé poloviny, zdálky a bez titulků v dálkovém autobuse. Tehdy mě fascinovala jeho mladická sveřepost, s níž se dral do dveří. Když jsem film zhlédla s titulky a zjistiila, že jde o 36letého chirurga, nemohla jsem než obdivovat bravuru, s jakou zahrál to, jak vlastními slovy "se teď cítí docela jinak, drzý a odvážný". ()
Veľmi dlho som sa odhodlával na tento film, hlavne kvôli dlhej stopáži, no oplatilo sa. Síce to celkom pekne odsýpalo, no aj tak by som prijal, keby to bolo trošku kratšie. Vcelku milé a vtipné, hlavne Žeňovo prebudenie. Romantické časti boli pre mňa príliš zdĺhavé, no ostatní to možno vnímajú inak. Príjemné prekvapenie. ()
V posledný deň roku 2020, ktorý fakt nestál za nič, som dodržala starú sovietsku tradíciu a strávila tri hodiny pri tomto filme, presne tak ako už roky rokúce občania ZSSR a neskôr aj nástupníckych národov. Kult je kult, treba vidieť. Herečka v hlavnej úlohe je charizmatická, zato pán doktor Žeňa sa chová ako debil a dokáže sa spiť ako mužik. Správanie ústrednej dvojice niekedy úsmevné, niekedy trápne, koniec to však zachránil. ()
Zaujímavosti (2)
- Naďu (Barbara Brylska), ktorá bola poľská herečka a neovládala ruštinu, nahovorila Alla Pugačovová, ktorá ale nebola ani uvedená v titulkoch aj napriek tomu, že vo filme navyše zazneli až 4 jej piesne. (Raccoon.city)
Reklama