Ztracený na Sibiři
Zatěrjannyj v Sibiri
Lost In Siberia
Obsahy(1)
Realisticky stvárnený príbeh o hrôzach stalinských gulagov je nielen verným zachytením čiernej etapy európskych dejín, ale aj humanistickou výpoveďou o dôstojnosti človeka v nedôstojných podmienkach. Film stavia na silnom a jednoduchom vyrozprávanom príbehu bez experimentovania s výrazovými prostriedkami, na mnohovrstevne koncipovaných charakteroch postáv a na neustále v ovzduší visiacej a skľučujúcej atmosfére diktatúry. História anglického archeológa omylom uneseného sovietskou Čekou z Iránu a z dôvodu falošného obvinenia zo špionáže odsúdeného do stalinských lágrov. Európska téma, ktorá mapuje dejiny celého kontinentu, nielen Ruska, ale aj celého bývalého východného bloku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (62)
Film je sice ze zajímavého prostředí Sibirského gulagu, ale přišel mi hrozně neosobní a emocionálně prázdný. Asi hodně kvůli záměrně syrovémmu zpracování, ale tento cíl autoři určitě neměli. Přestože je Anthony Andrews v roli neprávem zajmutého archeologa sympatický, celý film mi byl jeho osud docela ukradený. Velké plus je znázornění, že hromada vězňů (respective naprostá většina) opravdu nebyli zrovna velcí dobráci a nejedná se o klasické schéma dozorci vs vězni, spíše všichni proti všem. Přesto to na víc než lepší tři nebude. ()
Silný ruský kafe. Oceňuju, že osazenstvo gulagu není idealizováno a vězni si jdou navzájem po krku, aniž by je k tomu někdo nutil, naopak šéf gulagu působí lidsky až slabošsky (přitom ale svou práci perfektně zvládá) a v necitelnou zrůdu se postupně uvěřitelně změní až ve finále. Anthony Andrews s odstátýma ušima a ztrápeným pohledem je výborný. Zpomalený závěrečný záběr z večírku u šáha, kde propuštěného hrdinu straší přízraky těch, co zůstali v gulagu, nezapomenutelný. ()
Pominu-li příšerný dabing, který připomínal Troškovy letní taškařice 3. kategorie a ne film na vážné téma, celkový dojem je dosti žalostný. Kromě pár osamocených scén film nevzbuzuje ani strach ani znechucení nad Stalinovou tyranií nebo nad gulagy samotnými. Natož pak sympatie k hlavnímu hrdinovi. Chvílemi jsem netušila, jestli nekoukám na parodii. Zatím jediný dobrý film o ruských gulazích, který jsem viděla, bylo německé Bílé peklo režiséra Martinse. A samozřejmě Doktor Živago režiséra Davida Leana. Ačkoli ten není tak docela o gulagu. ()
,,JAKOU ŠPIÓNSKOU ŠKOLU JSI VYSTUDOVAL? PŘIPRAV SE, ŽE SHNIJEŠ NA SIBIŘI“…. /// Jak řekli, tak udělali (soudruzi slovo držet uměli…). A tak Andrej putuje na místo, kde tatíček Stalin spojuje národy. Na 10 let. ,,JSEM LIDSKÁ BYTOST! JSEM ČLOVĚK!“ (v Rusku? Ti mrdá?!) Život v lágru – zajímavý, ale buď jsem totálně otupělej životem v ranným kapitalismu …. klidně by to mohlo bejt drsnější. Malá Lilka, láska k ženě doktorovi – není to idylka, ale nějak ke mně (ze mně) nejdou ty emoce. Drsný to asi je (né, je to drsnej život, nezlehčuju to…), dobří herci taky, jen to vostatní zdá se mi takový ,,zastaralý“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přišel dozorce a prej se mám sbalit. Kolyma čeká.. 2.) Zjistím, jestli i tady platí jinej Kraj, jinej mrav. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Asi největším přínosem tohoto filmu je, že se jako jeden z mála zaobírá prostředím gulagů a že tuto látku uchopili ti nejpovolanější, tedy rusové. Přeci jen, kdo lépe by mohl byprávět o zvěrstvech, které se pod Stalinovou krutovládou odehrávaly, než právě oni. Díky tomu film působí velice reálně a přirozeně, čemuž napomáhá a velice věrně vzhlížející výprava, stavby a kostýmy filmu. Herci se svými rolemi také poradili velice slušně, na rduhou stranu největší pozornost na sebe strhávají brutální a absurdní události, které vypovídají o tehdejší době spoustu, ale zároveň jen minimum. Je dobře, že tehdy takový film vzniknul, kdo ví, jestli by v Rusku mohl takový film být natočen dnes. ()
Galéria (19)
Reklama