Ako ukradnúť Venušu

Wylerova komédia Ako ukradnúť Venušu ma príjemne prekvapila, priam až nadchla. To bolo pred štyridsiatimi rokmi. Ako obvykle som mal tradičné obavy, keď som si ju dnes po tých rokoch pozrel. Koľko mojich obľúbených filmov z mladosti už neprežilo opakovanú projekciu po desiatkach rokov. Nie je to však prípad tohto filmu. Má jednoduchý takmer hlúpučký dej, obsahuje stále dobré situačné vtipy a kraľuje mu neuveriteľne sympatický pár. Výsledkom je film, ktorý je príjemný, aj keď v ňom ide o zlodejov, falzifikátorov a bezcharakterných milovníkov umeleckých diel, vrátane kradnutých. Štyri hviezdičky síce ponechávam, ale oproti pôvodným sú slabšie. Napriek všetkým možným nedostatkom má tento film výhodu v tom, že si ho určite zapamätáte. To sa stáva málo filmom. (08.01.2013)

"Mám strach, že omdlím. - Nesmíte, není tu místo." Jak ukrást Venuši tu je s námi již pěknou řádku let, dokáže však oslovit i dnešního diváka - hlavně díky skvěle vypointovanému příběhu, úsměvným dialogům a úžasnému hereckému obsazení. Audrey Hepburn mě snad nikdy nezklame - do role křehké, avšak o to více odhodlané dcery podvodníka se vžila skvělým způsobem. Peter O'Toole, jehož modré oči by si mohly na místě potykat s Paulem Newmanem, má charistmatu na sto let dopředu a jako nejednoznačně mazaný zlodějíček byl velice přesvědčivý. Mezi oběma herci byla navíc cítit neskutečná a opravdová chemie, což není ve filmu vždy jistou samozřejmostí. Třešničkou na dortu byly humorné vedlejší postavičky - ať už šlo o otce padělatele, chtivého sběratele umění či partu hlídačů z muzea. Sekvence z kumbálu neměla chybu - nedivím se, že trvala natočit jedenáct dní. Vskutku nadčasová romantická komedie, která však dokáže diváka i pěkně napnout. (14.03.2020)

Audrey Hepburn byla skutečně výborná herečka. V současnosti už moc takových není. William Wyler je obecně velmi oblíbený režisér. Já mám na něj takový lehce rozporuplný pohled, některé jeho filmy se mi líbily, jiné zase ne. Tento bych zařadil někde mezi. Příběh není úplně nudný a místní ochranka muzea je skupinka velmi vtipná, tudíž jsem se jednou, či dvakrát skutečně zasmál. Nějaké nadšení však nepociťuji, tudíž čtyřhvězdičková a vyšší hodnocení jsou mi záhadou. Já film vidím pouze jako klasický film 60. let. Pravda, je jeden z těch povedenějších. Bohužel jsem nedávno viděl Temného rytíře, který povstal a tak nějak podvědomě se neubráním srovnávání nesrovnatelného, takže se to na hodnocení projeví rovněž. Dále bych filmu vytkl to, že Peter O´Toole měl zbytečně moc modré oči. Film se ani příliš netrefil do mého vkusu. Za zmínku stojí pouze ta, buďme milí a řekněme, nepravděpodobně se vyvíjející závěrečná loupež. Zbytek filmu je lehce o ničem a skrývá v sobě zbytečně moc romantiky. Slabší 2*. (01.10.2012)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +modrooký Peter O´Toole a půvabná Audrey Hepburn, i v dnešní době zábavné a koukatelné -snad je to jen delší než by mělo být/// Možná se dnes už nebudete smíchy válet po zemi ale přesto je to příjemná podívaná, která nestárne a nenudí. Ne všechny dřívější filmy jsou tak koukatelné. Celou dobu jsem se potutelně usmíval a čekal jak to dopadne./// Celkem 77%/// (01.05.2008)

Vytříbené slovní přestřelky a bezchybný výběr herců v podobných filmech už je skoro samozřejmostí, to ale nic nemění na tom, že udělat, aby to takto klapalo, není nic jednoduchého. Provedení krádeže se od snímků s podobným nápadem mírně odlišuje. Čím víc se však blížil závěr, tím víc se mi zdálo, že se film táhne a už mi nedokázal předvést nic překvapivého. Bonusové bodíky za český překlad názvu. A potěšilo mě i zjištění jména legendární Skladatele, který sem stvořil hudbu. (26.07.2017)