Herr Bachmann und seine Klasse
Mr. Bachmann and His Class
Obsahy(1)
Nekonformní 65letý učitel Dieter Bachmann, často oblečený v tričku AC/DC, přistupuje k žákům z druhého stupně základní školy jako málokdo. Víc je vede životem, než jen vzdělává v intencích školních osnov. Otevřeně diskutuje s multikulturní třídou o osobních problémech, rodinách i německé minulosti. Průběh jednoho školního semestru, během kterého máme možnost sami vidět změny u mnoha žáků i vývoj vzájemných vztahů, zcela ospravedlňuje 217minutovou stopáž. Observační dokument Marie Spethové je pozitivní podívanou, vracející naději v možnosti vzdělávání. Film oceněný na Berlinale cenou poroty navíc výborně svědčí o potřebě znovunalézat smysl veřejných institucí a perspektivy soužití na současném Západě. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (3)
Recenzie (6)
Je to v rámci možností fajn dokument, kterej divákovi dá dost dobrou představu o tom, jak v Německu probíhá víceméně úspěšná snaha o vzdělávání dětí přistěhovalců, které se kolikrát zpočátku neumí německy ani podívat. Ale určitě není důvod sedět u toho bezmála čtyři hodiny. A teda zajímalo by mě, kolik takových tříd, kde to šlape jako u pana Bachmanna, v Německu je. Jemu se to tam sešlo celkem bezproblémově, a z mého pohledu by bylo zajímavější kouknout někam, kde to víc drhne. ()
Přesně jak píše Marigold: tří a půl hodinová stopáž není nijak úmorná – filmová série „návštěv“ hodin svérázného učitele na základní škole jednoho provinčního německého městečka mě natolik vtáhla, že čím více času jsem s panem Bachmannem a jeho třídou strávila, tím víc jsem nechtěla, aby film skončil. Škola hrou! – O filmu jsem se rozepsala na 25fps (link v ext. recenze). ()
Film se snaží vyprat Německo z jedné vody na čisto, ale to asi nejde, a rozhodně ne tak jednoduše, některá špína je zatvrzele ulpělá, jinde jí je příliš, ale jinde se vlatně o špínu ani nejedná. To na jedné straně, na druhé jde o to, jak bychom se - i přes příznivé hlasy recenzentů - citili v takové třídě my sami. Sám jsem něco takového prodělal (4 roky ve třídě, kde bylo 80% Němců a 20% cizinců; cizinci tu svojí národní dynamikou oživovali německou šablonovitost; a byla to skutečně má nejmilejší třída). V posledních desetiletích se množí filmy o šikaně, a většina jich je velmi dobrých. Protože jsem, byť v poněkud jiné době a jiním věku, v obecné škole, tímto fenoménem také trpěl, chtěl bych se vcítit do Bachmannovy třídy a zvážit, zda bych se tu cítil lépe. Myslím si, že ne. Proč? Snad z pohledu vykořenosti žáků slepených z celého světa o připravených o mateřský jazyk? Snad kultury, která nemůže být nikdy multi, i když používá obdobné postupy? Snad náboženství: křesťané už dávno měli zapudit svůj symbol člověka umučeného na kříži za horoucí srdce lásky. ()
Nejlepší 3 hodiny 37 minut školní výuky, jakou jsem v životě zažil. Tenhle observační dokument je možná náročný stopáží, ale příběh starého učitele, který učí rozdílné kultury najít společnou tóninu, je nesmírně přístupný a držel mě u toho bez potíží. Pan Bachmann má svou třídu rád a vy ji budete mít rádi také. ()
Pridavam se k nadsenym ohlasum. Tu tridu a ucitele nesledujete, vy s ni proste zijete. Bebacek to v komentari i externi recenzi vystihla naprosto presne. Pro me osobne zatim film roku. ()
Galéria (7)
Fotka © GRANDFILM
Reklama