Najlepšie roky nášho života

Film pojednáva o citlivej problematike návratu vojakov do normálneho života, ktorý nebýva nikdy ľahký. Čím viac bol človek pre armádu dôležitejší, tým je to zložitejšie. Všetky tri príbehy (bankový úradník, mladý bombometčík a bezruký námorník) boli pútavé a obsahovo hutné, pričom každý z nich rozoberal túto problematiku z inej strany. Nezabudlo sa ani na vtipné situácie, ktoré sa tu miesili spolu s tými vážnejšími vytvárajúc tak jedinečnú povojnovú atmosféru. Dejová linka disponuje aj rôznymi detailíkmi, či už slovom alebo jednoduchou obrazovou symbolikou, čo len umocnilo celkové prežívanie snímku. Ďalší excelentný kúsok od W. Wylera, tento pán teda vedel točiť filmy. (29.04.2016)

Ten Wyler- něco mě od něj pobavilo (Lištičky, - Prázdniny v Římě), něco mě hodně nebavilo (Ben Hur). Tohle bylo tak neomaleně americké a utahané až to utahalo i mně (ani nepamatuju , kdy jsem byl na konci filmu tak příšerně unavený - a to i přesto, že jsem si párkrát klimbnul- a znuděný). Pro mě osobně přehlídka klišé s (některými) dobrými herci. (10.05.2020)

Profesne na vysokej úrovni natočená dráma rozpráva o návrate troch vojakov z II. vojny, ktorí sa zoznámili v lietadle a zistili, že bývajú v rovnakom meste. Každý sa s pozíciou vojnového veterána vyrovnáva po svojom, z tohto pohľadu oceňujem snahu o verné vykreslenie nálad obyvateľstva po skončení vojny. Film je viac romantický ako vojnový, nosným piliérom sú vzťahy. Wyler zakomponoval do svojho filmu silné scény, odľahčujúci humor, ale hlavne veľký filmársky cit, ktorý ho ubránil pred lacnou melodramatickosťou a sentimentom. (14.10.2013)

Skutečně velmi dojemný, trýznivý a zároveň vtipný a optimistický zážitek. ALE. Jen když je na plátně Harold Russel. Vždy, když se objeví tento muž s háky místo rukou, muž, který nemůže svoji přítelkyni pohladit po vlasech a kterému když se zabouchnou dveře, nedostane se z pokoje, diváka překvapí, jak odvážný a silný snímek byl o veteránech už rok po válce natočen. Bohužel ale když z plátna Homer sleze (a to se stává poměrně často), zůstane zde trochu banální a rozvleklý příběh nemanželské lásky (otec nechce dovolit své dceři, aby si něco začala s nešťastně ženatým mužem, jeho kolegou z války). Takový příběh se ale mohl stát kdekoli a kdykoli, neřeší válečné trauma a trochu odbíhá někam k romantickému melodramatu. Linka s Homerem, je nemilosrdná, psychologicky přesná, jde k jádru věci - chlapi se v ní třeba poperou v hospodě s chlápkem, který jim říká "vidíte, taková oběť.. a k ničemu!" Linka bez Homera používá všechna klišé hollywoodského studiového filmu - oči zalité slzami, nekonečné polibky, tklivá smyčcová hudba, happy end... Vzhledem k oscarové smršti a neustálému zařazování snímku mezi nejlepší filmy všech dob to asi může být každému jedno, ale pro mě z dnešního pohledu spíš průměrný snímek. A kdyby byl o hodinu kratší, taky by se nic nestalo. (06.09.2018)

Zaradenie sa do života, prerušeného vojenskou službou je vďačným námetom, všeobecne vystihujúcim situácie, kedy sa po dlhšom odlúčení niekto vracia späť do rodinného hniezda. Wyler vytvoril nadčasové dielo, ktoré bolo zároveň v čase vzniku (1946) aktuálne. Na príklade troch frontových vojakov, z ktorých sa jeden vracia ako invalid, ukazuje variácie ich vzťahov s tými, ktorí čakali doma. Zahrnie do toho sociálne problémy, spoločenskú kritiku, humor i emócie. Nevyhol sa rozvláčnosti, ignorancii najchudobnejších a tomu, že v prípade zobrazenia neduhov, sa neodvažuje ísť proti systému, vymedzuje sa skôr voči typom správania. Vyzdvihuje americké hodnoty (rodina, práca, vlasť) a zároveň upozorňuje, že tí, čo bojovali za vlasť sú síce vítaní, no čelia aj nenávistným názorom starousadlíkov, mamonárskym pravidlám bánk a niekedy aj s partnerkám, pre ktoré je kvalita muža odvodená od výšky jeho príjmu. Vyrovnanie sa s traumami ponúka existencia milujúcej rodiny a vernej lásky. Pokiaľ nie je k dispozícii, stále ide o krajinu neobmedzených možností. Pri troche snahy dá nájsť práca, nadväzujúca na vojnovú prax. Zdieľané hodnoty sú všeobecne platné a kritika pomerne citlivo naťukla boľačky americkej spoločnosti, akými sú xenofóbia, rasizmus a mamonárstvo. (12.05.2014)