Najlepšie roky nášho života

Tři muži, jejichž pojítkem není dlouholeté přátelství, věk či vzdělání, jsou spojeni mnohem větší silou, prošli válečným peklem. Potkávají se v okamžiku návratu domů, dobře si vědomi skutečnosti, že už nic nebude tak jako dřív. S většími či menšími obavami a rozpaky míří ke svým blízkým a rodinám. Vzájemně se snaží dodat si odvahy prát se s osudem a začít zase „normálně“ žít. (23.01.2017)

Ocekavat od toho valecny film by byla chyba, protoze vlastne jedine co to s tim ma spolecneho, ze se to odehrava PO valce. Trio veteranu se vraci zpet domu a vyporadava se se zaclenenim do klasicke civilizacni reality. Klasicky Oscarovy hype tomu opet prilis nepridal, protoze cekate buhvico a ono to neprijde, ale minimalne ocenuji autentickou retro atmosferu. Ne nucenou, ne pro filmove ucely prirpavenou, ale skutecnou retro atmosferu dane doby (rok nataceni 1946). 6/10 (16.05.2011)

K slávnemu filmu o problémoch demilitarizovaných vojakov som sa dostal po druhý krát až teraz. Ako je to už pomaly tradíciou, stálo ho to hviezdičku. Najlepšie roky nie sú iba slávnym, ale aj mimoriadne kvalitným filmom. Filmom s príťažlivým námetom, zaujímavými príbehmi a morálnymi problémami pri vyrovnávaní sa s rozdielmi medzi očakávaniami a realitou. Ale tiež filmom v niektorých pasážach zdĺhavým, popisným, filmom, pri ktorom má niekedy divák pocit, že inak vynikajúci herci to preháňajú a do toho všetkého znie pomerne vtieravá hudba. Celkový dojem však napriek niektorým nedostatkom ostáva veľmi silný a štyri hviezdičky sú viac ako zaslúžené. (12.05.2014)

Silné válečné drama, jež nepochybně mělo své místo v roce, kdy vzniklo. Dneska se ale na příběh několika válkou nevratně zničených životů nedívá snadno, a to ani přes snahu o pozitivní vyznění filmu. Homer je borec, ale člověka zamrazí, kdykoliv jej potká. Nejsem pokrytec, a tak tvrdím, že příběh Freda je ještě mnohem smutnější. Americkou společnost reflektující snímek s krutou stopáží, velmi dobře nadabovaný Českou televizí (1997) se skvělými Mrkvičkou, Strejčkem a Langmajerem v hlavních rolích. Přesto, považuji tohle dílo za hodně nezáživné. (21.03.2018)

(1001) Docela těžké rozhodování, jak vlastně tento film hodnotit. Prakticky celou dobu jsem měla na mysli Fričův český Návrat domů, u kterého jsem byla bez dechu (a s mnoha slzami) přibitá do sedadla po celou dobu promítání. To se zde rozhodně nekonalo, protože: Frič a jeho scénáristé udělali tu nejmoudřejší z voleb, a totiž drželi se antické jednoty místa, času, děje, čímž dosáhli zdrcující sevřenosti a účinku a také zdání jakési univerzálnosti poselství. Wyler oproti tomu adaptuje román do jakési rozsáhlé "rodinné" ságy, která hluboká traumata zlehčuje s optimistickým výhledem do budoucna. Ačkoliv je mojí duši a mojí nátuře bližší přístup autorů Návratu domů, nakonec jsem dospěla k tomu, že Wyler vše dělal poctivě dle svého přesvědčení a tak realisticky, jak jen mu doba a kulturní pozadí dovolilo. Beru tudíž jeho materiál na milost, ačkoliv jeho umělecké gesto nepatří k těm nejsilnějším. Pořád ale bude platit, že evropským válečným filmům se v mých očích žádný americký snímek zatím nevyrovnal. (03.05.2015)