Lepší zajtrajšok 2

vedle vynikajících momentů jsou místa takřka nekoukatelný.........vstup do filmu je skvělej...neakční, ale výborně natočenej, hladce setříhanej a melodickej...finální řež je parádně špinavá a syrová...a světe div se - vtipná.....z dalších scén stojí za zmínku smrt jednoho z bratrů.......v první třetině mě Woo baví jako vypravěč...líbí se mi, jak používá zkratky a vsuvky - ať už flashbacky nebo paralelní děje...narozdíl od jedničky mi film přijde formálně sofistikovanější...hlavně kamerově...větší využití detailů...míň skoků z celků na polodetaily - při snímání postav atd.....malé peklo nastává v americký části, kde mam pocit, že se jenom blbě opisuje....kopírují se modelové scény, které tvůrci někde viděli.........emotivita mi nevadí, ale musí být dobře připravená...ale Woo si vyloženě podkopává sesli...na jednu stranu vypráví zkratkou a na druhou chce jít emocionálně do hloubky...výsledek je místama fakt plytkej, blbě patetickej a infantilní......nejhorší na tom je snaha za každou cenu vytvořit ságu...ono se to ve výsledku podaří, ale než se uspokojivě vyklene oblouk příběhu, musíte projít řadou věcí, které se zjevně scénáristovi momentálně jen tak dostaly pod ruku...slepenec konstruovaných motivů, výpustek nebo absurdních novinek, které se zrovna hodí do krámu.......znovunasazení Chow Yun Fata jako zapomenutého dvojčete zesnulého hrdiny z jedničky je sice konstrukt jak prase, ale to bych odpustil...přece jen jde o populární figuru, kterou chce divák vidět...(blablabla...Arnold se taky vrátil v Terminátorovi...byť o něco chytřeji )...ale postavy a motivy na něj nabalený jsou povrchní a nedohraný..........samostatnou kapitolu si zaslouží hudba................skladateli bych uříznul hlavu...a pokud by jeho nebohé šasí ještě komponovalo, tak i všechny končetiny......synťáky by ani tak nevadily, ale jakmile začnou preludovat živé nástroje, je to fakt otřes...smyčce, piáno a hlavně strašidelná harmonika...hudba je tu navíc snad pořád, ani na chvilku nezmlkne.......kontroverzní zážitek....v určitých ohledech lepší a vyzrálejší než jednička....ale jako celek dost nevyvážené, nekompaktní a v důsledku docela nudné.... (27.01.2012)

Toporní přehrávající herci, nepřehledná zápletka a hodně žvanění. Když už se strhne akční mela, tak je to v posledních deseti minutách a sem tam v průběhu filmu který je všechno jen ne zábavný. A vzhledem k tomu, že je to vlastně skoro identická kopie jedničky, tak není ani ničím novátorský, či průkopnický. Ještě o malinko slabší než jednička, protoze ta měla sice podobné neduhy, ale alespoň byla originální. (02.11.2022)

Se vzrůstem kvantity vystřílených nábojnic mírně narostla i stopáž, ale nikoliv ve prospěch dalšího vztahového dramatu, nýbrž k tomu, pro co Wooa zbožňuje půl planety. Krvavý balet, kořeněnými heroickými gesty, formálně rámovanými efektními zpomalovačkami a vodotrysky krve, oproti prvnímu dílu působí jako nemilosrdná palba z pozice ‚Dual-Berreta‘, jež pro příští generace definuje střílející modlu Chow Yun-Fata a režisérovi konečně ukončí ‚stylistickou rozcvičku‘ pro další opusy. 4 a ½. (22.02.2010)

"JSTE ÚPLNEJ BLÁZEN. POŘÁD SI MYSLÍTE, ŽE SPRAVEDLNOST MUSÍ ZVÍTĚZIT." - "PROTOŽE VůBEC NECHÁPU, PROČ BY NEMĚLA." Jednička měla přímočařejší příběh zaměřený jen na Hongkong a na bratry a Marka, dvojka se rozkročila mezi Hongkongem a New Yorkem a vedle bratrů sleduje i jejich přítele-gangstera v exilu a Markovo dvojče Kena, jejichž příběh je zajímavější. Postava traumatizovaného gangstera je na jednu stranu originální a dojemná, na druhou i dost otravná. Akce je soustředěná do druhé poloviny, kdy příběh vrcholí infernálními absurdními jatky, které jsou Wooovým prvním regulérním a dechberoucím hrdinským krveprolitím. Zajímavostí budiž, že si film postavami mladých pankáčů střílí z hongkongské mládeže, která se začala po Lepším zítřku oblékat po vzoru Chow Yun-Fata. (30.11.2007)

Epický akční film. Strhující příběh přátelství, pomoci, soudržnosti a odplaty. Nejlepší a nejcharismatičtější dílo Johna Woo (+ Tsui Hark) s nejdokonalejší poctou jeho tolik typického hrdinského krveprolití. Impozantní Mistrovo dílo, které pro mě znamená dokonalou ukázku toho, co si na filmových Hrdinech cením nejvíc: obětování se pro blízké, pro své přátele. Kultovní film citovaný většinou filmařů západního světa. Dnes již klasický styling pro gangstera - černý funeral oblek, černá kravata, je zde vzkříšen a zpopularizován. Film se nese v relativně poklidném tempu a krásné režijní práce jakoby "plujícího" děje. Jsme svědky mnoha příkoří na hlavních postavách, které rezignují a nevěří už v lepší zítřky, ale s pomocí přátel a rozvzpomenutí se na včerejšky se vzchopí k činu, ke kterému byli dohnáni. Finální cesta za odplatou přes všechny lidské překážky, až k hlavnímu zlověstnému nepříteli je dojemně strhující! A závěrečná scéna vyčerpaných, zraněných hrdinů triumfálně sedících v křeslech nad peklem pomsty, je nepřekonatelná! (22.12.2009)