Hard Boiled

Hard Boiled je delší než Killer a přitom ještě větší procento snímku zabírají přestřelky. Tolik střílení a výbuchů neuvidíte ani v naprosté většině válečných filmů. Na jednu stranu je to dobře, neboť dialogy o přátelství Killera posouvaly někam k nechtěné parodii. Na druhou stranu to dobře není, neb, jak se říká, dobrého pomálu. Aby se nezajedlo. To se mi bohužel stalo se zdejšími střílečkami. +++++ Střílení pojímá Woo po svém, nestřídmě, naše přísloví vyzývající k jezení do polosyta nepochybně nikdy neslyšel: výstřelů tisíce, mrtvých nejspíše stovky, zničeného nábytku, zdiva, aut, dalších dopravních prostředků, oken, elektrického vedení, oblečení, elektroniky, zbraní či dopravní infrastruktury za milióny. Vybuchují věci, jež normálně nevybuchují, měkké se stává neprůstřelným, masivní nevydrží pád drobných záporáčků a zbraně v sobě mají maličké továrny na náboje. Woo s malířskou vizí si vymýšlí důvody pro natažení svých pláten na lidi určené k zastřelení, lidi, na něž hodlá malovat červenou - krví. Overaly mohou být bílé, nemocníční uniformy jsou bílé a někdo by mohl i do mouky spadnout. +++++ Padouši se zastřelí ne jednou či dvakrát, ale pětkrát, desetkrát. Každá kulka provrtávající jejich těla s nimi škubne nebo je odhodí do dáli. Nejde o krvavý balet, jak se tu s oblibou tvrdí, ale v lepším případě gymnastiku, v horším epilepsii. Nikoliv umění, ale sport, případně nemoc - obsesi. Zdálo se mi, že čím je prostředí otevřenější, tím více střihu Woo užívá. Při "dobývání" chodby si dovolí nečekaně dlouhý záběr, při velkolepé přestřelce v přístavu nikoliv. Není tu střih s rámováním závojem, který se snaží zakrýt, že v otevřeném prostředí by protagonisté neměli žádnou šanci? Že hlavní hrdina je neskutečně na ráně? +++++ Já na tyhle za vlasy přitažené prvky nejsem, okupují-li filmového času tak moc jako v Hard Boiled - ať si je v tom záměru sebevíc. Ano, i mně se řada scén líbila, nájezd (motorky + auta) na přístavní skladiště, "jezdící" prst v knihovně, melancholické mezičasy (jachetní přístav, rybaření...) i část toho všeho střílení. Těžko ale snášet zbytekt: absurdního záporáka (posedlý penězi, pak zabíjením, pak vyhazováním všeho do luftu - proč?), v knihovně připravené zbraně (proč si je zabijáci nenosí sami? Kvůli banální symbolice se Shakespearem?), potřeba vnést do děje děti (i ty jsou projevem Wooovy nestřídmosti - nestačí mu obyčejní nevinní a bezbranní, musí mít maximálně nevinné a bezbranné)... Hard boiled se dopouští hříchu obžerství a není důvod mu za to tleskat. Silné **. (19.10.2014)

Hard Boiled - více prázdných nábojnic, více zdemolovaného prostředí, více mrtvých, více stylu (baletu), více humoru, akce technicky i choreograficky vybroušená k dokonalosti, zato méně emocí, postavy i příběh spíše triviální (coby pouhé katalyzátory a kulisa pro inferno století). Bonusy: párátko, smrt v knihovně, záchrana mimina, Tony Leung Chiu Wai. // Killer - více emocí, více holubic, více symboliky, ambicióznější scénář a tedy i komplikovanější a osudovější příběh, nesrovnatelně propracovanější postavy, akce sice ještě trochu neučesaná a bodycount poloviční, ale zato je rozumně distribuována v průběhu celého filmu a závěrečný showdown v kostele se vyrovná legendárnosti pozdějšího nemocničního masakru z HB. Bonusy: nesmrtelná postava vznešeného zabijáka, nesmrtelná postava vznešeného zabijáka, Mickey Mouse. Výsledek klání: Hard Boiled je sice fenomén, který nemá ve světě hardcore akce (kde není místo pro digitální lifting) obdoby a pochybuji, že bude někdy překonán, ale upřímně... srdcovkou a vrcholem Johnova umění pro mne zůstává Killer. A to navzdory skutečnosti, že z HB jsem "natvrdo" (:)) ještě dnes, druhý den od projekce. P.S Omlouvám se všem, kterým přijde povrchní koncipovat komentář jako srovnávačku mezi dvěma určitými snímky, ale každý kdo tato geniální díla viděl mi jistě dá za pravdu, že je to "akce" nevyhnutelná a jistě i logická. (07.04.2009)

Tak tohle je hodne velkej masakr. Woo opet dokazuje, ze co se tyce akcnich filmu je jeden z nejlepsich. I kdyz scenar neni kdovijak promakanej ani originalni, v tomhle pripade to vubec nevadi. Hlavni hrdina Tequila (vyborne zahranej Chow-Yun Fatem) je sice nejvetsi drsnak na kteryho nikdo nema, ale neni nezranitelnej coz je jedine dobre. Vsichni herci hrajou velice slusne (na akcni film) a krome Fatovo "partaka" stoji jeste za zminku "hlavni poskok hlavniho zaporaka", kterej je taky spravne drsnej a pro Fata slusnej protivnik. Taky me potesila mini rolicka samotneho rezisera. Co se tyce prestrelek, tak i presto, ze tu jsou cca 3/4 filmu nepusobi vubec nucene, jsou prehledny a hlavne to neni jen bezduchy strileni. Skutecne to je jak tanec - delaj salta, litaj vzduchem, skacou, vsechno okolo vybuchuje, miliardy vystrilenejch naboju a desitky mrtvol z cehoz polovina jsou jen nevinny lidi co se proste pripletly. Navic je to vsechno hezky krvavy. Tohle v americkym filmu neuvidite. A co se tyce zaverecneho asi 45 minut dlouheho niceni nemocnice, to je jednim slovem dokonale. Ale i pres vsechny klady stale povazuji za nejlepsi film Johna Woo Kulku v hlave. (12.07.2005)

Jednoduchý příběh, který však nijak neurazí, se postará o vedlejší kulisu a do popředí se na celé 2 hodiny dostává naprosto megalomanská akce, která nemá obdoby. Konečně se neřeší morálka, krev stříká všemi směry, padouši i civilisté padají po desítkách, každý, komu koluje krev v žilách přispěje svou troškou červené tekutiny "do mlýna", vše co může explodovat, exploduje a co nemůže, je aspoň rozstříleno na cedník. Bohužel se neřeší ani realističnost, hlavní hrdina nemůže zemřít, zvládne zabít sto(vky) gangsterů a pak se ještě s dítětem v náručí tarzanovsky zhoupne na kabelu vedoucím elektrický proud... Akce v Hard Boiled nemůže být zapomenuta, John Woo ji natočil skvěle a jeho specifický styl se nedá k jiným filmům přirovnat, jenže bez napětí a hlubšího dopadu sklouzává Hard Boiled k povrchní střílečce. 8/10 (21.06.2008)

Tak to jsem fakt čuměl. Větší počet mrtvol (a hlavně těch nevinných civilistů) jsem ve filmu opravdu neviděl. Ať jsou americké akční filmy jakkoliv násilné, tak tohle byl fakt masakr. U závěrečné demolice nemocnice jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Zpomalovačky Johna Woo se mi velice líbily a je vidět, že zobrazit správným způsobem chlapa s bouchačkou (případně se dvěma) je u něj denní chleba. Ale já prostě potřebuji v akčním filmu nějaký hmatatelný smysl toho všeho střílení. Tady jsem ho vůbec nemohl najít. V Hard Boiled se pálí o sto péro, postavy jednají na můj vkus velice divně (prostě jak ve východím filmu, že?) a hrdina? Pro mě tam žádný nebyl. Musím ale pochválit tu dlouhou akční scénu, kdy Chow Yun-Fat vystřílí dvě patra nemocnice bez jediného střihu. PS: Já dávám přednost americké tvorbě Johna Woo, i když je pochopitelně značně přibržděná. Mě se to tak líbí víc. FACE/OFF (17.09.2005)