Réžia:
Michael ČechÚčinkujú:
Václav Kopta (moderátor), Petra Křížková (moderátor), Hynek Bočan, Ivan Trojan, Magdaléna Borová, Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson, Vít Klusák, Filip Remunda, Peter Bebjak, Jiří Mádl (viac)Obsahy(1)
Václav Kopta uvádí přímý přenos slavnostního předávání výročních filmových cen z pražského Rudolfina... 28. ročník slavnostního předávání výročních cen České filmové a televizní akademie proběhne i letos v pražském Rudolfinu. Šanci na zisk trofeje v podobě sošky Českého lva mají v 19 kategoriích tvůrci 27 nominovaných filmů a televizních děl s premiérou v roce 2020. Letos poprvé mohou získat lví sošku i tvůrci krátkých a animovaných filmů. Stejně jako v předchozích ročnících budou udíleny ceny za televizní tvorbu, pro kterou se tentokrát otevřela možnost umístit se ve více kategoriích. (Česká televize)
(viac)Recenzie (47)
Předávání Českých lvů by nemělo být zaškatulkováno mezi zábavných pořady, protože zábavné příliš často není (čest výjimkám). Letošní zážitek byl ale už opravdu bizarní. Ať už Václav Kopta je, nebo není dobrý moderátor, letos mi ho bylo prostě líto, protože jsem mu jeho roli vůbec nezáviděl a myslím, že za daných podmínek dělal, co mohl. Po celou dobu jsem měl dojem, že sleduji loutkoherce, který se snaží za pomocí několika provázků rozpohybovat koňskou mršinu. Tenhle večer byl totiž prokazatelně mrtvý. Předávání cen bez publika a s proslovy jen do kamer bylo pro mě naprosto suchopárné, a pokud někoho současná situace deprimuje, tento zážitek to musel jedině umocnit. Akademie by udělala lépe, kdyby prostě zveřejnila výsledky, aniž by zabila víc jak dvě hodiny snahou předstírat, že se všichni baví. ()
Na tý dojemný děkovačce Hynka Bočana bylo krásně vidět, že kdyby se opustil starej a přežitej styl předávaní v živým ceremoniálu a vsadilo by se na tuhle semi-staged podobu, dopadly by Ceny filmový kritiky i Čeští lvi mnohem líp, zvlášť v týhle zkurvený covidový době. Byl by to strhující doják a ne tísnivé mrtvolno. ()
Jako sorry, ale v rámci toho, že nemohlo být publikum, že to celé muselo být dost skromné a že současná situace nedovoluje skoro nic, to předávání vypadalo docela dobře. Koptu nemusím, ale tady mě celkem příjemně překvapil, dívat se na to dalo bez větších problémů a celkem rychle mi to uteklo. Zlepšovat by se toho dalo pořád dost, nicméně špatný předávání to nebylo. A když to budu hodnotit jako předávání, tak to na ty slabé 3* bude. Btw, s oceněními ne vždy souhlasím, ale to mám každý rok a tady dokonce méněkrát než obvykle. A cenu za Nejlepší film opravdu vyhrál nejlepší film, byť rok 2020 byl na české filmy fakt hodně slabý a Šarlatán byl vlastně jednooký mezi slepými... A nejlepší na celém tom přenosu byl opět ten úvod. A i té politice se to naštěstí nějak vyhnulo. Ale ta část s Hynkem Bočanem byla určitě nejlepší, to souhlasím. Slabé 3* ()
Nejlepší moment letošního karanténního Českého lva bylo udělení sošky Hynku Bočanovi za celoživotní přínos. Přišlo mi to originální, navíc z terénu, dynamické, plné emocí, čisté a upřímné. Opravdu jediný moment, u kterého jsem se zarazil a jednoduše zíral. Zbytek byl trošku v křeči (byť Václav Kopta byl fjan) a sem tam to zachraňovali mezi scénky, kterým ale pro změnu chyběl ten podkres diváka, který má tendenci se smát…a zde je po scénce vlastně pokaždé ticho. Za ty dvě hodiny jsem si říkal, jak je fajn některé postavy českého filmového průmyslu vidět na živo (třeba Ivana Trojana nebo Agnieszku Holland). Šarlatánovi jsem přál hodně a nakonec se povedlo. Trošku mě mrzí, že in memoriam scéna byla tak hrozně rychlá, že jsem neměl skoro ani čas si přečíst jména lidí, kteří mezi námi již nejsou. Také mě zarazilo, že se v hudbě alespoň v nominacích neobjevil Lukáš Pařík s jeho epickým soundtrackem k Princezně zakleté v čase. Vzpomněli si na ní akorát v oněch meziscénách popsaných již výše. Asi, aby ho to nemrzelo. Pokud ale bude takto skládat dál, nebojím se o jeho budoucí úspěch. Třeba i na Lvech. ()
Úvod stejně jako loni příjemně potěšil. Přesto bez těch pohledů do publika to bylo letos zvláštní, ovšem s výjimkou chybějícího potlesku spíš snesitelnější. Každopádně, když by se člověk chtěl užuž radovat, že účinkující (i když bohužel ne všichni) neřeší politiku (a tendenční vyrovnávání se s českou historií), dostane jako facku do tváře nadužívání Covidu (ne, nemyslím si, že to bylo zrovna v tomto typu pořadu patřičné). Humoru bylo naopak ze strany protagonistů méně a spíš se o ně měly starat cesty autem (slabší i lepší scénky, ale Pokorná jako řidička či vůz vezoucí hudební skladatele přece jen pobavily), vyloženě zklamaly asi jen Nováková a (sjetá?) Bartošová. Kapela Hm… byla v pohodě, Kopta podával svůj standard. A zcela neprofesionální Křížková („Slušnost na prvním místě!“) byla zdaleka největším průserem večera (příští rok už bez ní, prosím!). K samotným oceněním asi bez komentáře, snad jen s povzdechem, že od vyhlášení nejlepšího Střihu jsem pochopil, kudy že se budou letošní Lvi ubírat…oproti loňsku krok zpět, snižuju na 2*. ()
Galéria (71)
Fotka © ČFTA / Petra Hajská
Reklama