Biely lotos - Série 1

Týdenní dovolená na Havaji? Co by se tady mohlo pokazit? Prakticky úplně všechno. Satira o toxicitě peněz, v které si každá postava projde určitým zhroucením se a jakousi katarzí, aby se nakonec všichni, s jednou čestnou vyjímkou, vrátili znovu na úplný začátek bez jakéhokoliv ponaučení. Slušná noční můra. Bolehlav a kocovina. Hlavně buďme šťastní. (30.12.2022)

Partička od prvého momentu divne pôsobiacich ľudí sa vylodí, aby strávili dovolenku na prekrásnom Havaji. Už v úvode – na letisku – pochopíme, že to bude „iný“ výlet. Prvý diel treba trochu pretrpieť, lebo sa v ňom len zoznamujeme s dovolenkármi. Postavy sú napísané pestro, v konečnom dôsledku vám ani jedna nemá byť sympatická. Je to banda egoistov. V tretej časti začne „jazda na vlnách“. A zábava (brutálna, sarkastická a idúca až na hranu) graduje. Jedna z najlepších komediálnych sérií, čo som videla. Od krásneho intra až po hudbu, ktorá perfektne sadla do jednotlivých scén. Keby chcel niekto natočiť paródiu na „Dirty dancing“, presne takto by som si to predstavovala. (05.01.2023)

1. série: Citlivá dramatická sonda do životů dekadentních postav, se kterými se dá chvílemi ale celkem s přehledem soucítit, protože v některých situacích  by se člověk mohl nacházet sám. Já miluju filmy a seriály z hotelového prostředí, tudíž jsem byla s tímto vymazleným stylem ať už z kameramanského, střihačského nebo režisérského hlediska nadmíru spokojená. Celé je to takové hezky uhlazené, navoněné a oduševnělé a hlavně to má odzbrojující soundtrack a asi nejlepší intro, co jsem za posledních pár let viděla. Herecké složení je naprostá bomba a obsahuje pár tváří, které měly možnost se ukázat z té vážnější stránky. The White Lotus je totiž psychologická záležitost, která hraničí až s motivačním existenciálnem. Příběh moc nečekejte, ač by se z prvního dílu mohlo zdát, že půjde o nějaké hotelové krimi. Je to ale čistě pozorovací terapie. (12.12.2022)

Budiž zmíněno, že Mark White už napsal jeden brilantní scénář na stejné téma a s velmi podobným nenápadným, byť stejně silným kouzlem a vyzněním, a to k těžce nedoceněnému filmovému skvostu Večeře s Beatriz (moje recenze). V něm se stejně jako zde naprosto bez dramatu, bez skutečného střetu, odehrává klidné míjení dvou protisměrných proudů lidství: obranného sobectví boháčů a mocipánů a bezbranného přirozeného soucitu, pokory a napojení těch nesobeckých, jenže zatímco v Beatriz byl ještě dán dostatek prostoru oběma silám a jejich moci a bezmoci a poetickému vyústění vévodil tichý žal, zde už nás režisér noří výhradně do konejšivé lázně mocné existence boháčů s jejich líbeznými starostmi a zájmy a opájí nás jejich téměř virtuózním talentem bohorovně ignorovat všechno, čemu je - i v přímém důsledku jejich činů - ubližováno a co je tragicky ničeno. Díváme se, jak se zkázonosné dopady chování a jednání mocných a bohatých automaticky, samosebou retušují, jak do jejich světa nepronikají, jak jsou vědomí o nich dokonale vymazávána různými obrannými mechanismy dřív, než by k nim mohla proniknout... Ti, kterým na něčem záleží, právě proto prohrávají, slábnou a jsou splachováni do nebytí s postupnou destrukcí všeho. Ale zkázy se odehrávají někde jinde, nekonečně daleko, v paralelním vesmíru, mimo pozornost a svět bohatých, nepředmětné, a pokud je bohatí nevidí a neslyší, tedy stejně jako onen pověstný pád stromu v prázdném lese v jejich světě ani neexistují. To jen my někteří slyšíme na pozadí hlasitého a barevného ráje uměle uspokojených potřeb těch nejbohatších hroutit se, tříštit a praskat v kostech lidské životy a naděje, včetně svých vlastních, stejně jako tající ledovce. (S O. na B12.) *~ (05.01.2023)

Seriálová satira, kde si člověk těžko hledá svého oblíbence (snad až na synka), ale ve finále se všemi tak nějak soucítí. Místy zábavné, místy by člověk vraždil, aniž by čekal, kdo bude ten vrah. Ve finále se divák dočkal i scény, kterou opravdu nikdy nechtěl vidět, a zas to nebyla ta vražda. Každopádně, těším se na další sérii. (08.03.2023)