Niekto tam hore ma má rád

I my, chodící tady po zemi, se Vám nepřestaneme obdivovat. Stoupá uličník. Z rozervaných košilí do šviháckých kravat. Po stopách bicepsů, tvrdých jak skála. Jen si zakuste jeho pěstěných pěstí. To bude rána. Pro rošťáka z rynku - školou, novou výzvou ring. Povahová páka. V životě vítězit. Vybojované momenty slávy, profesní a soukromé salvy. Slovy: Svaly přinesly nové stavy. Ráno zápol v potu, v boji, večer do gala. Z boxerských rukavic do elitního klubu, společenského kruhu. Přes zapeklité začátky, ze ztrát k ziskům, k rajským koncům, pohádkovým zvoncům. (03.03.2018)

Shlednuto tesne po revoci, kdy tehdy mam pocit ze ve stredu davali vzdy filmy legendy stribrneho platna, ale uz je to temer dvacet let, takze mozna nejsme presna, ale tyhle vecery jsem proste milovala a tohle byl jeden z filmu, na ktery si dodneska vzpominam a i na to, ze tehdy se mi to hodne libilo. Stejne jako kocka na rozpalene plechove strese. (12.03.2009)

Boxer, jenž rozhodně není sympaťák hned od úvodních titulků, se rve s ostatními zápasníky i s vlastní minulostí, která mu dokáže zasadit daleko větší rány než oni dohromady, pokud jí tu možnost dá. Paul Newman je tu přesně takový, jakého ho mám(e) nejraději, a Robert Wise Grazianův příběh natočil tak, že se jím pánové Stallone a Scorsese později zkrátka museli nechat inspirovat, to asi ani jinak nešlo. "Někdo tam nahoře mě má rád." - "Někdo tady dole taky." (07.02.2016)

Biografická story o cestě na vrchol (oproti standardním žánrovým kolegům chybí oblíbený sešup dolů) sice trochu škodí sama sobě tou dokonale nalajnovanou cestou, ve které není ani jedno neočekávané škobrtnutí, ale na druhou stranu má tolik kouzelných momentů jako první rande, návštěva kina či parádně natočené boxerské zápasy, až divák milerád podlehne. Paul Newman dokonalý jako vždy, ale spíše mě zaujala Pier Angeli v roli Normy, jejíž postava zajímavě nabourala zažité normy ‚manželka sportovce = domácí puťka‘. Není to nejlepší biografie, ani boxerský film, rozhodně je to ale nezapomenutelný koncert filmařské protřelosti a herecké velikosti. (19.09.2008)

Hodně dlouho jsem přemýšlel o jedné až dvou hvězdách. Nemám rád povrchní filmy, nevysvětlitelné vzestupy a senzační zmrtvýchvstání. Ale scéna s lampou a výraz ve tváři Pier Angeli. Není to povrchní film! Ale bude se líbit asi jen tomu, kdo zvládá sportovní filmy, i když narozdíl od Rockyho není o jen o boxu, ale hodně o životě boxera. A je asi lepší než Rocky, ačkoliv ještě nikdy jsem neviděl box, ve kterém by většina úderů nešla do krytu, ale na obličej... Takže nakonec lepší tři. (26.08.2016)