Ono

"Když ptáčka trénují, pěkně mu spílají. Přemet, salto, hop a hop, místo lásky ptačí zob." Jestli tohle byl horor, tak já jsem kolibřík. Metrákový :-). Opeřené drama, když už. Funkční ptákovina o disfunkční rodině a o rodičovské projekci vlastních nesplněných snů do svých dětí, vyzobaná do dokonalosti přelétavou a slávychtivou mámou, lapenou v sociálních sítích. Už od příletu vrány ("Mami, pustíme ji?" "Podej mi ji..." KŘUP! "A teď ji odnes, do BIO odpadu.") jsem věděl, že v téhle voliéře, resp. zlaté kleci, bych v dětství hnízdit fakt nechtěl. Bráška, co jen blbě vejrá, jak sůva z nudlí, špačkuje na rodiče, popř. jako sup vyhrabává mršinu sousedovic pejska, maminka sobecká harpyje a tatínek blboun nejapný, čeleď submisivní, parožím flegmaticky potřásající. Labutěnka (ta vzadu) Tinja coby bulimická neopeřená maminka, zvracející holátku do zobáčku natrávený ptačí zob. A úplně všude ty příšerné ❄ květované ❄ tapety! Njn, v takové rodince, copak se asi tak z holčičky mohlo vyklubat?  R.I.P. plyšový méďa, v jehož útrobách vajíčko tak prospívalo. Čtyři mávnutí zlomeným křídlem. (18.06.2022)

Spíš 3,5*, ale budu hodný a zaokrouhlím nahoru, jelikož z moderních hororů jsem už dlouho neviděl takový, který by mě opravdu zaujal. Tenhle navíc má i originální námět, hodně silnou atmosféru a navíc i více vrstev, takže to je i celkem inteligentně napsané. A jsem hodně rád, že z toho nevypadla žádná pointa typu schizofrenie, protože to by byla strašně očekávatelná a i kdyby byla strašně promyšlená, působila by dost klišovitě. Ale naštěstí se tak nestalo, SPOILER monstrum skutečně existovalo a zároveň jeho existence a duševní propojení s hlavní hrdinkou mělo hlubší opodstatnění. Jen jsem teda čekal, že na konci umřou oba, ale skončilo to jen nahrazením a to mi přišlo celkem slabé. KONEC SPOILERU Stejně jsem ale doufal, že do toho bude víc zapojený její biologický otec a bratr, ten závěr taky mohl vypadat jinak (i jinak oproti tomu, co jsem psal ve spoileru) a že dějové linie s Reetou a Terem budou líp uzavřené, ale jinak jsem spokojený. Navíc cením i to, že dlouhou dobu je zde spousta černohumorných scén, které jsou na celém filmu možná i tím nejlepším a příjemně to oživují a dodávají k tomu všemu něco dalšího navíc. Slabé 4* (03.07.2022)

Finská lekce z mezigenerační, ženské hysterie. Jsem si skoro jistý, že mi to připadalo poněkud odtažité a vykalkulované především proto, že jsem chlap a tyhle emo psycho-introspekce dospívajících dívek mě nějak zvlášť nezajímají.. Natočené je to poměrně kvalitně a celé to působí nezvykle a lehce exoticky, přestože ta symbolika je většinou jak vytažená z nějaké popularizační obrázkové příručky pro úvod do psychoanalýzy. (19.08.2023)

Dievča podobajúce sa na mladú Avril Lavigne minimálne chrupom a nesúrodými vlasmi zabije havrana. Ideálny námet na strašenie ako z románu E.A. Poea. Len ten by dokázal premeniť statočného havrana na nejakého prehistorického zhrbeného pštrosa či ochrnutého pelikána, ako to urobili v tomto filme. Ale triky boli niekedy fakt na úrovni Raťafáka Plachtu, no pár pasáži vyšlo. Divné, bizarné, ale nie úplne márne.  Hrôzy a pochmúrnosti je ale málo na to, aby to nechalo desivé pocity. Skôr to šlo až do komediálna. (11.06.2022)

Zo začiatku to vyzerá, ako keby nakrútil Švankmajer vlastnú verziu E.T. Nedlho po začiatku je však jasné, o čom celé Ono je a bude aj do svojho celkom očakávateľného záveru. Čo ale vôbec nie je výčitka, takto spracovanú tematiku vzťahu matky a dcéry (a dospievania vo všeobecnosti) som ešte nevidel a "ono" aj celkové spracovanie je do detailov premyslené. Kvázi utopické predmestie ako v Nožnicovorukom Edwardovi a hneď je jasné, že tu niečo, či skôr všetko, smrdí. Je to síce v prvom rade dráma, ale štylistické prostriedky spadajú bez diskusie pod horor. (28.01.2023)